URL : https://www.valka.cz/De-Havilland-D-H-115-Vampire-T-Mk-55-t91740#342804
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Brzy po zahájení výroby cvičné verze Vampiru T Mk.11 vznikla i obdobná verze vývozní, která se v podstatě většinou lišila jen přístrojovým vybavením podle přání zákazníka. Tři T Mk.55, jak byly označeny, získaly britské civilní označení a sloužily jako předváděcí letadla, všechny nakonec skončily v rukou zahraničních uživatelů, v Libanonu, Finsku a Chile. V Británii bylo celkem postaveno 232 strojů, první z nich měly stejně jako T.11 bohatě rámovanou kabinu, později vyrobené měly, opět jako u T.11, trojdílnou kapkovitou kabinu se zlepšeným výhledem a vystřelovací sedadla. Také exportní cvičné Vampiry si zachovaly schopnost nést rakety a bomby, stejně jako kanony v trupu - většinou dva, teoreticky ale mohly být čtyři jako u bojových verzí.
Jedním z prvních uživatelů T.55 se stal Nový Zéland, který dostal první ze šesti strojů v červenci 1952 a poslední o rok později. O stroje se podělily 14. peruť (později 75. peruť) a 1. a 4. TTS. Později je doplnilo ještě několik T.11 s novou kabinou. Většina T.55 byla vyřazena nebo zničena před koncem 50. let.
Jedním z hlavních uživatelů se stalo samozřejmě Švédsko, které používalo a dokonce v licenci vyrábělo větší množství Vampirů F.I a FB.50. V roce 1953 zakoupilo 30 T.55 s původní kabinou a přidělilo jim "stíhací" označení J-28C. Tyto stroje sloužily u Ústřední letecké školy F-5 v Ljungbyhedu, mnoho z nich se později dostalo k stíhacím jednotkám. Po roce 1954 byly T.55 nakrátko přesunuty ke křídlu F-14 na základnu Halmstad, která měla zpevněnou letištní plochu vhodnější pro výcvik, po dvou letech ale byly předány zpět. V té době, souběžně s dodáním dalších strojů, byly J-28C přejmenovány na pro cvičné stroje vhodnější označení Sk-28C-1, přičemž nové stroje, již s kapkovitou kabinou, byly označeny Sk-28C-2. Na nový standard byly přestavěny i Sk-28C-1, označení si ale zachovaly původní. V roce 1959 bylo přestavěno 12 J-28B ve Velké Británii na standard Sk-28C-2, když dostaly nové přídě. Tento tucet obdržel nové označení Sk-28C-3 (a u de Havillandu byl označen jako T.55A). Všechny zbývající cvičné Vampiry byly ze švédského letectva vyřazeny v roce 1968, kdy je nahradily nové Saaby 105 čili Sk-60.
Druhý významný evropský uživatel Vampirů, Švýcarsko, koupilo již v roce 1951 na zkoušku tři T.11 a do roku 1959 probíhala v Emmenu licenční výroba T.55, kdy ovšem trupy a motory dodával de Havilland. Pro doplnění těchto 30 strojů (všechny měly původní překryt kabiny) bylo v roce 1967 zakoupeno 9 vyřazených T.11 od RAF, které byly upraveny na standard T.55. Některé stroje sloužily k testům výzbroje a vybavení.
Norsko si počátkem 50. let pořídilo přes 50 F.3 a FB.52, pro výcvik pilotů pro ně pak v roce 1952 koupilo šest T.55. Již za pět let ale byla většina Vampirů nahrazena modernějšími typy a sešrotována. Devět T.55 koupilo v letech 1955-1956 i Finsko, které je používalo až do poloviny 60. let. Rakousko si postupně pořídilo několik cvičných strojů, první v roce 1957 - dva T.55 a jeden T.11. Počátkem šedesátých let dorazily další dva T.55 a na konci desetiletí také poslední T.55. V roce 1972 byly T.11 a T.55 vyřazeny a v roli cvičného letounu vystřídány Saaby 105Ö. Šest T.55, tři v roce 1956 a zbytek za čtyři roky, získalo Irsko, vyřadilo je v roce 1975, kdy nastoupily Fougy Magister. Posledním evropským uživatelem bylo Portugalsko, které dostalo dva stroje v roce 1952, aby je v roce 1952 odprodalo.
Vampiry sloužily v mnoha blízkovýchodních zemích, takže se tam samozřejmě dostaly i cvičné stroje. V roce 1955 si pořídilo 12 T.55 egyptské letectvo, od stejného roku sloužilo deset strojů (jeden už od roku 1953) v Iráku, přičemž jeden byl zničen při přeletu. Irácké Vampiry byly počátkem 60. let většinou už neletuschopné a byly v té době zrušeny. Čtyři kusy, včetně jednoho z demonstrátorů, dostalo v letech 1953-1956 libanonské letectvo. V Libanonu Vampiry dolétaly v polovině 60. let, ale jeden T.55 pak dalších deset let sloužil pro letecké snímkování. Dva T.55 si objednala Sýrie, ale kvůli embargu vyhlášenému v roce 1956 nebyly nikdy dodány.
Jedním z největších uživatelů Vampirů byla Indie, která pochopitelně používala i cvičné stroje. V letech 1953-1958 bylo z Británie dodáno 53 T.55, dalších 60 postavila místní firma HAL v licenci. Po roce 1957 koupili v Indonésii dalších osm strojů z druhé ruky a tři stroje, postavené z náhradních dílů, byly dodány z Anglie ještě po ukončení výroby cvičných Vampirů. Nejméně pět strojů bylo upraveno na pozorovací a přejmenovány na PR.55. Dva T.55 a dva FB.52 byly předány indickému námořnictvu pro výcvik pilotů Sea Hawků. Nejpozději v roce 1975 byly cvičné (i ostatní) Vampiry vyřazeny a nahrazeny domácími stroji Kiran Mk.1. Jak bylo zmíněno, Indonésie od roku 1955 používala osm T.55, ale krátce poté bylo rozhodnuto přejít na sovětskou techniku, takže byly odprodány do Indie, V letech 1954-1955 získalo osm T.55 také barmské letectvo, které je na konci 50. let nasadilo proti povstalcům. Jeden stroj indické výroby byl testován v Japonsku, které ale nakonec dalo přednost americkým T-33. Pět T.55 bylo dodáno z Británie na Cejlon, ovšem tam nebyly ani vybaleny z přepravních boxů a poslány zpět. Tři z nich potom byly mezi stroji dodanými do Finska.
Pět T.55 bylo dodáno v roce 1953 do Chile, které v roce 1956 koupilo i druhý z demonstrátorů. Počátkem 60. let začalo Chile jako cvičná letadla používat T-33 a Vampiry proto byly upraveny na stíhací bombardéry. Dosloužily na počátku 70. let, kdy si ale Chilané pořídili několik opravených T.11 a T.22 z Británie jako jejich náhradu. Posledním ze známých uživatelů se stala Venezuela, která koupila jeden stroj v roce 1952 a dalších pět v roce 1958.
V roce 1952 pořídila šest strojů také Jižní Afrika, o dva roky později je doplnilo 21 strojů s novou kabinou. Většina z nich dosloužila, stejně jako jednomístné verze, v roce 1969, kdy bylo 19 z nich prodáno do Rhodésie, jen dva se až do poloviny 80. let používaly k různým testům a ostatní skončily po muzeích. Ve Rhodésii zůstaly ve službě až do 80. let, kdy byly rozprodány po muzeích a soukromým zájemcům.
Trochu záhadou jsou dva Vampiry, které se v roce 1962 objevily v rukou katanžských povstalců. Do Katangy se dostaly pravděpodobně přes Johannesburg a podle některých pramenů pocházely z Portugalska. Oba byly zničeny při útoku švédských Tunnanů v barvách OSN na povstalecké letiště Kolwezi 29. prosince 1962 předtím, než mohly být vůbec zalétány.
URL : https://www.valka.cz/De-Havilland-D-H-115-Vampire-T-Mk-55-t91740#539902
Version : 0
Svedske machines were opatreny engines De Havilland Goblin 2 on the strength of 13.79 kN (1 406 kp) at 10 200 rpm/min at h= 0 m. F10 museum, Ängelholm, own photo.
URL : https://www.valka.cz/De-Havilland-D-H-115-Vampire-T-Mk-55-t91740#541597
Version : 0
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.