Krnovský, Jan Jiří

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Jan Jiří Krnovský (Johann Georg von Brandenburg, Herzog von Jägerndorf)


*16. 12. 1577 Wolmirstedt (Německo) - † 2. 3. 1624 Levoča
• dne 3. června 1610 si v Krnově vzal za manželku Evu Christine von Württemberg (1590-1657), dceru knížete Friedricha I. von Württemberg (1593–1608) und Sibylly von Anhalt (1564–1614).
• Měl 5 dětí Katharine Sibylle (1611–1612), Georg (1613–1614), Albrecht (1614–1620), Katharina Sibylle (*/† 1615), Ernst von Brandenburg (1617–1642)
Vévoda krnovský, jeden z vůdců stavovského protihabsburského odboje a představitel slezské stavovské protestantské opozice, velitel slezského stavovského vojska, místodržitel braniborské marky, komisař krále Friedricha Falckého.
Byl synem braniborského kurfiřta Jáchyma Friedricha a Kateřiny, dcery Jana I. Braniborsko-Küstřimského. Studoval na kalvínské akademii ve Štrasburku společně se svým bratrem Janem Zikmundem, pozdějším kurfiřtem. Byl rozhodným stoupencem reformace, a proto také evangelíci ve Štrasburku si jej zvolili biskupem. Na tento úřad později rezignoval (přesně 23. 8. 1604) a dle závěti bezdětného markraběte Jáchyma Fridricha z 30. 7. 1606 získal knížectví krnovské, Bytomsko a Bohumín. V lednu 1607 se odebral do Krnova, kde přijal hold a slib stavů. Stal se členem protestantské Unie a slezská stavovská opozice si jej v červnu 1608 zvolila vrchním velitelem slezského vojska.
Přičiněním markraběte Jana Jiřího uzavřeli Slezané 13. 7. 1609 česko-slezský obranný spolek a 20. 8. 1609 vymohli na císaři Rudolfovi II. slezský Majestát – náboženskou svobodu. 3. 6. 1610 se oženil s Evou Kristinou, dcerou Würtemberského vévody, a získal tak cenné kontakty s říšskými knížaty. Co si mohl krnovský Hohenzollern ve svých ambiciozních představách ještě více přát? Byl sekretářem protestantské Unie říšských knížat a stavů. Po veřejném přestupu ke kalvínství 2. 9. 1613 se jednoznačně dostal krnovský kníže do čela slezské protihabsburské opozice a začal upevňovat přátelské a zároveň silné konspirativní spojení s předáky českých a moravských stavů, např. s Karlem st. ze Žerotína a Petrem Vokem z Rožmberka. Již v r. 1613 o něm král Matyáš Habsburský napsal "...ve Slezsku markrabí krnovský strojí hanebné úklady našemu rodu...".
V době českého stavovského povstání patřil k nejradikálnějším stoupencům protihabsburského odboje. Po pražské defenestraci 23. 5. 1618 Slezsko pohotově podpořilo protestantství v Čechách. Jan Jiří Krnovský (jíž na podzim 1618) vedl do Čech pomoc v síle 3600 mužů, aby donutil Ferdinanda ke kapitulacím, zatím co přibližně stejný oddíl (3000 mužů) musel být v Horním Slezsku připraven proti houfům polských vojsk a část na hranicích Kladska. Polsko pomáhá Vídni a biskup vratislavský dokonce utíká do Polska! A Praha? České stavy odmítají pomoc Slezanů. Jan Jiří musí opustit Čechy a navrací se svým vojskem spět do Slezska. V roce 1619 je král uherský a císař římský Ferdinand II. Štýrský. 26. – 27. 8. 1619 se v Praze uskutečnil generální sněm složený ze stavů Čech, Moravy, Slezska a Lužice, sněm neuznal práva Ferdinanda II. Dne 27. 8. 1619 byl zvolen králem Fridrich Falcký, vrchním velitelem vojsk se stává Jan Jiří Krnovský. Král Fridrich I. Falcký zavítal do Vratislavi, aby tam přijal hold slezských stavů; hold složila i vratislavská kapitula. Fridrich Falcký rozšířil dosud platný Rudolfův Majestát jen pro luterány, i na stoupence kalvinistického vyznání… J.J. Krnovský byl stoupencem krále Fridricha I. Falckého a stavovské konfederace. Bitvy na Bílé Hoře se neúčastnil, neboť tehdy odrážel Sasy v boji o obojí Lužici. Po Bílé hoře odmítl své jednotky rozpustit a pokračoval v dalším boji, zatímco český národ prožíval již kruté chvíle poprav, konfiskací a emigrace. Zorganizoval z bývalých elitních částí stavovského vojska v Kladsku a Nise novou armádu o síle 12 000 mužů. Spoléhaje na spojenectví se sedmihradským vévodou Gáborem Bethlenem vytáhl 13. 7. 1621 v čele silného vojska přes Opavu, Nový Jičín a postupně ovládl celou východní Moravu, ale jeho uherský spojenec jej zradil a podepsal 6. 1. 1622 s císařem příměří. Podobně zradil i při další vojenské akci v r. 1623. Jan Jiří Krnovský se v důsledku nedobrých zkušeností rozhodl v Košicích Bethlena opustit a odejít k příbuzným do Berlína, ale na zpáteční cestě jej v Levoči zastihla smrt.
Tento vladař je v českých spisech o stavovském povstání většinou opomíjen. Ve skutečnosti to by právě on, kdo nejobětavěji a také nejdéle vzdoroval tlaku Habsburků.
URL : https://www.valka.cz/Krnovsky-Jan-Jiri-t91420#341782 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more