Roškovce

Poloha:
Vojnový cintorín z prvej svetovej vojny v obci Roškovce patrí svojou rozlohou medzi menšie vojnové cintoríny v menovanej oblasti. Cintorín sa nachádza na miestnom obecnom cintoríne.


Charakteristika:
Cintorín v Roškovciach pozostáva z 18 hrobov. Z celkového počtu je 14 hrobov samostatných, tri hroby sú spoločné a 1 hromadný hrob. Je tu pochovaných 70 vojakov ruskej armády. Známa je identita len jednej obete.


Dnešný stav cintorína nie je uspokojivý. Cintorín nie je nijakou formou označený. Podobne, ako mnohé iné cintoríny v okrese, je úplne anonymný. Hrobové polia už takmer nevidieť. Cintorín v Roškovciach patrí medzi lokality, ktoré by si zaslúžili aspoň základnú sanáciu. Plocha obecného cintorína je pravidelne vykosená, takže základná sanácia by nemala byť problémom. Pre začiatok by stačilo podľa historického náčrtu obnoviť hrobové polia a osadiť na hroboch provizórne kríže.


Na náčrtoch sa nachádza aj centrálny kríž, ktorý by bol tiež osadený na vhodnom mieste. Nutnosťou pri takýchto sanačných akciách je aj umiestnenie informačnej tabule. Vojnový cintorín v Roškovciach patrí medzi lokality, ktoré by opäť mohli získať vzhľad vojnového pohrebiska s minimálnymi nákladmi a úsilím.





Zdroje:


1. DROBŇÁK, Martin – KORBA, Matúš – TURIK, Radoslav: Cintoríny prvej svetovej vojny v Karpatoch. Humenné : Redos, 2007, 86 s. ISBN 978-80-969233-3-5.
2. DROBŇÁK, Martin – KORBA, Matúš – TURIK, Radoslav: Mementá prvej svetovej vojny I. Humenné : Redos, 2008, 100 s. ISBN 978-80-969233-3-5.
3. www.kvhbeskydy.sk
4. VHA, f. VHC, šk. 43, obec Roškovce
5. VHA, f. ZVV, Vojenské hroby a cintoríny

Vyprávění babičky.


Jsou to jíž léta ale po přečtení informací o vojenském hřbitove z I.světové války v Roškovcich mně nedá abych se nepodělil se vzpomínkami které jsem si uchoval.
Byla ročník narození 1904 takže v čase bojů v Roškovcích ji bylo okolo 12 let.
Moc pěkně se nikdy o ruských vojácích nevyjadřovala a to ji bylo hodně po 60-ke.
I když jazykové problémy moc velké nebyli jejich způsob života byl šokující pro vesnici.
Byli ubytovaní ve vesnici v domech.Majitele se museli uklidit různě po půdách apod.
Prvé co udělali vyhodili postele a nanosili slamu a tady spali.V kamnech vybourali dvířka a udělali ohniště.
Majitele domů se snažili s nimi vycházet dobře a proto jim třeba i vyprali a něco upekli v neděli.
Nezapomenutelný zážitek pro babku byl když jim napekla jednou v neděli makovníky.
Vůbec nemohli pochopit jak se ten mak dostal do makovníku ,nikdy to nezapomněla
připomenout.
Velice se zlobila na ruského vojáka který ji neskutečně surově zbil.Patřil k husarskému vojsku protože bral seno pro koně.Babka ho velice prosila aby nebral od ní nakolik byla polosirotek a nevlastnila skoro žádné pole, vůbec nebral ohled a začal seno shazovat z půdy.
Tedy řekla větu kterou potom často opakovala,,aby ťa prvá kulka trafila která bude vypuštěná,,.On velice dobře té větě rozuměl a skočil z půdy a začal ji honit. Utíkala ale dohonil ji a bičem ji strašně zmlátil.Ledva došla domu.
Za několik hodin byl domluven šturm,nad obci na loukách.Tak probíhali boje,že si domluvili hodinu šturmu,který trval okolo 2 hodin a byl doprovázen strašným řevem a potom zavládl klid a každá strana si ošetřovala své raněné a pohřbívala mrtvé.
K babce byl donesen s rozpáraným břichem a střevmi venku ten samí husar který ji před pár hodinami zmlátil.Nechali ho v domě a odešli.Babka ležela zmlácena na peci.
Prosil o vodu, ukazoval fotku svých dětí (tři) ,no vodu mu nedala.
Za několik hodin zemřel a určitý čas ležel venku přikryty pod švestkou, až ho pohřbili.
Asi je pochovaný v hrobě č.13., a babku která byla silně věřící to dlouho trápilo.

Veľmi zaujímavá príhoda. Určite by sme chceli vedieť viac. Môžete nás kontaktovať na mailovej adrese kvhbeskydy@gmail.com