Vysoké napětí na železné oponě

Diskuse

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Právě sem se vrátil z dovolené ze Šumavy. Na několika místech sem se tam na různých infopanelech i v muzeích dozvěděl, že v 50. letech byl zavedeno do ostnatých drátů opony vysoké napětí - říkali(podle místa) 3000-9000 V. Taínek ale říká, že jeho kamarádi policajti, kteří tam tehdy sloužili tvrdí, že šlo o návrhy a nikdy k tomu nedošlo. Jde tedy o komančskou propagandu, která přetrvala až do dnešních dnů, nebo jak to teda je?
Apropo, nedokážu si představit energetickou náročnost, ale odkud by se to "krmilo"?
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321421 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Energ. náročnost by až tak velká být nemusela - pokud bys netrval na tom, že na tom budeš někoho grilovat (což by bylo nepraktické už vzhledem k bezpečnosti PS a k tomu, že by ti to furt nějaké spadané větve zkratovaly) - pokud bys chtěl jen elektrický ohradník, aby to dalo šlupku, tak to zas tak náročné není, protože proud by tekl jen při sepnutí a to ještě dost malý...
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321425 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Energetická náročnost je minimální, pokud je vedení na izolátorech, neodebírá žádný proud (jen vlivem svodu) takže napájení je klidně možné i přes poměrně slabé transformátory, problém je spíš v tom že pokud by to mělo člověka zabít, musí to přes jeho tělo (nejlépe přes srdce) protlačit dostatečný proud, (ten je v mimliampérech) a to není tak úplně jednoduché, dotyčný může mít třeba gumové boty, které izolují, rukavice a podobné ochranné pomůcky, takže napětí potřebné k tomu aby byl usmrcen (napětí zajistí že projde dostatečný proud) může být docela velké. Důležitá je tedy velikost těch izolátorů, pokud jsi viděl takové ty malé jen asi 3 cm vysoké, tak ty spolehlivě nesloužili k zavěšení vysokého napětí, byly součástí "signální stěny" která pomocí nízkého napětí umožňovala hlídat daný úsek. Pro napětí kolem 9 kV by izolátory už byly docela velké (tak 10 - 15 cm podle konstrukce a tvaru)
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321427 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

srovnání s ohradníkem je celkem nesmyslné, tam se výboj dělá jednak celkem malým napětím a hlavně se vybíjí většinou nějaký kondenzátor který prostě ten proud dát nemůže. Řada lidí dokonce výboj v podstatě necítí (zvířata jsou citlivější). Ale pokud by to bylo použito na hranici byly by to v podstatě jen souběžné dráty a proud by krom toho způsobeného svodem tekl jen při jejich spojení (zvěří, člověkem nebo nějakým jiným vnějším vlivem). Takže transformátor běžící naprázdno tedy skoro bez odběru.
Osobně na to moc nevěřím, stačilo by na to hodit třeba kovový řetěz (omotá se líp jak drát) a tím to zaskratovat, v té chvíli by to bylo bez proudu a sice by obsluha samozřejmě zjistila že se něco děje, ale bylo by to průchozí. Pokud se to používalo asi to nebylo běžné.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321428 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Dík, myslel sem(sem úplnej elektrikářskej diletant, kdyby mě někdo přesvědčivě tvrdil, že v těch drátech běhajou trpaslíčci s kyblíčkama, uvěřím mu:DVery Happy), že by tě to po dotyku sežehlo na škvarek(tudíž by se neřešili proudy přes srdce - jestli sem řekl volovinu tak sory, elektřina je pro mě nepochopitelný mystérium:D)
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321430 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

S tím malým napětím to není tak docela pravda, ohradníky pro zvířata pracují s napětím 6,5-10 kV, ale s tkzv. měkkým zdrojem (pulsní energie je do asi 11 J), ale slouží v podtatě k odstrašení. Zvířata jsou citlivější přes čumák, ale taková ovce přes vlnu toho "odizoluje" celkem dost. Pokud by jste chtěli případného narušitele zastavit (na určitý čas znehybnit) bylo by třeba zdoje podobného jako je v paralyzéru (až 200kV), ale ten spolehlivě účinkuje pouze na kůži nebo přez lehký oděv. Osobně jsi myslím, že veškeré části "železné opony" vybavené izolátory sloužily jako signálka.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321432 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Na to aby to člověka opravdu "uškvařilo", tedy aby byl ohořelý, je potřeba hodně vysoké napětí a "tvrdý" zdroj (třeba vysoké napětí 110kV v rozvodné síti (v nadřazené soustavě, tedy té co spojuje větší rozvodny), to je pro účel hlídání zbytečné, na zabití by mělo stačit podstatně míň, pokud si připočteš nějaké rezervy aby někdo neunikl, je těch 5 - 10kV zcela dostačující, problém bude izolace, musí to mít solidní docela velké izolátory (v dané době porcelánové nebo skleněné) a musí se zajistit aby to nezkratovaly větve nebo zvěř, tedy postaveno by to mělo být buď v otevřeném prostoru (louka a podobně) nebo v dostatečně širokém průseku, dále kvůli zvěři by to mělo být oploceno (třeba ostnáčem jako překážkou) aby ti to třeba srnčí nebo i menší zvěř nespouštěla a hrdiní péesáci nevybíhali zbytečně (zatím by mohl někdo projít). Vyloučené to není, ale má to dost problémů. Pokud vím v dobách pozdějších (třeba sedmdesátá leta) se používali v některých místech psi (SUP)a myslím že pár lidí mají na svědomí (tedy pokud má pes svědomí Smile ) na ten proud se mohu zeptat až budu mluvit s někým kdo dřív na čáře sloužil.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321436 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Právě pro výše popisované technické problémy (+normy+cena) si myslím, že v reálu toto řešení použito nebylo. Pokud nechceme grilovat, je smrtící proud 10-35mA, podle jedince a druhu napětí.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321438 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

EDZ čili elektrický drátěný zátaras existoval, vysoké napětí v něm bylo. Z achvíli dodám konkrétnější data. Vzhledem k tomu, ž emomentálěn dávám dohromady stručnou historii PS, tak tu mám literaturu. Jedna popisuje právě nasazení EDZ, včetně problémů. Za chvilku to sem nasypu. Dejte mi tak půlhodiny. A nečekejte vysloveně technický popis. Ani autor ani já nejsme elektrikáři Smile Smile .
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321439 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ohradníky jsou více typů, starší měly normální transformátor (byly docela jednoduché bez jakékoli elektroniky) a napětí bylo střídavé v nějakých 50-70V jestli se pamatuju správně. Zvíře obvykle jde hlavou napřed Smile takže i tohle stačilo, pulzní napětí se používá až v moderních ohradnících (dřív by to byla bedna jak skříň na šaty a hlavně drahá). Ostatně zvířata se brzy naučí že to "kope" a drátu se vyhýbají i když není pod proudem. Paralyzér není dobrý příklad, ten má vysoké napětí prakticky bez proudu (je v mikroampérech) právě aby způsobil šok, ale ne smrt, navíc jde proud jen mezi dvěma body vedle sebe a na zbytek organizmu působí jen sekundárně, zde jde o pravý opak, zadání je "protlačit přes daného jedince dostatečný proud který ho zabije", tedy těch cca 20mA na což stačí i dost malé napětí. Paralyzér nefunguje přes oblečení protože se hroty nedotknou kůže, nedojde tedy ke spojení a tedy k výboji, tady ale nejde o výboj, proud je zde trvale k dispozici (je to z tvrdého zdroje) a pokud se to uzavře může to být i přes šaty. Představte si to asi jako že máte neizolovaný vodič ze sítě a druhý kterého se dotknete(třeba tím že na něj šlápnete, v botách s třeba koženou podrážkou by to možná na zabití stačilo a to je jen nějakých 230V)Proud projde cestou nejmenšího odporu (obvykle krevním řečištěm a nercy) a může vás zabít. Problém je že každý má jiný odpor, navíc se to mění i u jedince, takže musíte mít pokud chcete zabít nějakou rezervu, příliš vysoké napětí to ale zase být nemůže, protože by vyšly moc velké ty izolátory na kterých to je napnuté. Pro porovnání, na nejběžnějším "vysokém napětí" je 22kV a izolátory co to na nich visí jsou docela veliké Smile, další problém bude za deště, kdy se výrazně zvýší svod, ale to by asi šlo řešit konstrukcí izolátorů
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321440 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Takže Smile :


DZ čili drátěný zátaras byl na některých úsecích státních hranic doplňován o nataženou osnovu několiak vodičů, zapojených do rozvodu vysokého napětí. Tím vznikl tzv. elektrifikovný drátěný zátaras čili EDZ. Celek všech komponent se pak často označoval jako elektrické zařízení ochrany státních hranic (EZOH).


Transformátor přeměňoval nízké napětí z místní sítě na vysoké napětí 2 000 až 4 000 V. Transformátor byl umístěn v transformační stanici na rotě PS. Z ní vedlo vyskokonapěťové vedení, umístěné na sloupech, k EDZ. Toto vedení mělo být dle předpisů minimálně 7 metrů nad zemí. V koncových bodech (transf. stanice-první sloup, poslední sloup-EDZ) mělo být použito vysokonapěťového kabelu.


Vodiče byly umístěny rovnoběžně nad sebou po izolátorech na kůlech střední stěny, a to na straně do vnitrozemí.


Obvod neměl mít při zapojení proudu velkou spotřebu, krom transformačních ztrát pohybujících se kolem 10pct transformovaného výkonu.


Ministerstvo národní bezpečnosti uvolňovalo finanční krytí odběru elektrického proudu. Resort energetiky nebyl v zásadě proti odběrům. Avšak malé nároky to asi úplně nebyly, neboť náměstek MNB upozorňoval HS PVS, že neustále zapnutý EDZ v dlouhých úsecích rot znamená pro ministerstvo nutnost financovat "značně vysoké úhrady" dodavateli elektřiny.




Shora byl zájem (vyjádřený i směrnicí), abyse elektřiny používalo hlavně v nepřehledných úsecích, za tmy, mlhy a podobně. Na rotách byla tendence zapínat ho pro jistotu spíše častěji.


Při dotyku docházelo k usmrcení vlivem napětí a průchodu zkratového nadproudu mezi drátem pdo napětím a zemí, resp. mezi dráty navzájem. Jistící zařízení vzápěrí rozpojilo elektrický obvod. Zkratový nadproud byl vyvolán i přestřižením drátu.


Příslušníci PS měli k EDZ vždy přistupovat tak, jako kdyby bylo pod proudem. Transf. stanici měl obsluhovat jen velitel roty, případně dozorčí důstojník roty, a hlídkám mělo být před odchodem oznámeno, zda je DZ pod napětím, nebo ne. Opravy měly provádět jen speciálně vyškolené hlídky. Ty ostatní to měly zakázano. Tolik teorrie. Praxe byla ovšem taková, že předpisy se moc nedodržovalo a technická úroveň příslušníků PS a velitelské schopnosti důstojníků nebyly dostatečné pro výkon služby v těchto podmínkách (doplňme, že nešlo jen o EDZ, ale i o nástražné miny, které byly umístěny uprostřed DZ). Často tak byl EDZ nebezpečný více příslušníkům PS, než jejich protivníkům.


Stávalo se i to, že služební pes vyrazil za zvěří a stal se obětí miny či EDZ. I samotná zvěř často spustila EDZ či miny.


Co se týče počátků instalace EDZ, tak např. u 5. chebské pohraniční brigády MNB, tedy na velmi exponovaném místě, se začalo s elektrifikací na začátku roku 1952. Nejprve bylo použito na střední stěně 4 vodičů. V pozdější době se počet zvýšil.


V zimě vyřazovaly EDZ z provozu samovolně vybuchující miny. Respektive příčinou byl často zamrzlý sníh, který deformoval DZ i nástražné dráty min. Pak docházelo k dlouhodobým výpadkům, neb poškozenou část museli opravit ženisté ze stavu velitelství brigády.




Více až časem v tématu věnovaném historii PS:
forum.valka.cz
(To je zatím ve výstavbě, prvotně se snažím pokrýt organizační záležitosti, pak doplním problematiku různých ženijnětechnických prvků (miny, dráty, pásy, zátarasy, výstražné systémy).
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321445 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Co se týče proudu. Pokud to byl elektrický obvod pod napětím třeba 3 000. A vezmeme-li odpor lidského těla 100-1000 ohmů, pak by člověka grilovalo nějaký 3-30 ampér. Což je víc než dostatečná dávka. Tenhle odstavec je ale jen úvaha neelektrikáře nahlas Smile
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321452 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

A dnes na závěr ještě jeden konkrétní údaj:


Spotřeba elektr. energie pro EZOH činila u PS ročně cca 500 000 kWh, což bylo 18pct celkové spotřeby elektrické energie u PS (museli taky něčím svítit na rotách, vařit, čerpat vodu ze studní atd.). Na rotu tak na celý rok 1959 připadalo dle plánu 1400 hodin zapnutí. Realita byla ovšem taková, že na rotách v průměru za ten rok propálili 3000 hodin zapnutí.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321454 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

RoBoTe to je blbost, kdyby byl odpor lidského těla těch 1000ohmů zabila by tě spolehlivě i obyčejná zásuvka, což se běžně nějak nestává. Musíš si uvědomit, že pro tento případ NELZE použít tabulky z ČSN normy, tam se totiž počítá s nejhorším případem tedy s tím že držíš jak fázový tak nulový vodič pevně v ruce (tedy máš malý přechodový odpor) a že dojde k průrazu kůže, tedy že odpor se snižuje. To samozřejmě platí pro to co řeší norma, tedy ochranu, zde se řeší přesně opačný případ, tedy to aby i při nechtěném dotyku, došlo k tomu že člověk bude zabit, to že by jím tekl proud 30A je zo říše snů, pro napětí 1kV je tabulková hodnota (pro normu) 1050 - 1500Ohmů, při měření mezi oběma rukama (tedy v každé ruce pevně držíš jeden ten drát) v reálu kdy se dotkneš třeba hřbetem ruky, a proud přes tebe (a boty) projde do země to bude výrazně méně. Pokud chceš aby něco fungovalo musíš vždy počitat s tím horším případem, tedy že se osoba kterou chceš zabít nedotkne ideálně, i tak ji to musí zabít, těch 3000V je spíš ta dolní hranice, Proud přes dotyčného bude tak v desítkách miliampér, nikoli v ampérech. Pro neelektrikáře bych doporučil pokus (názorný) jak ke zuhelnatění nedojde v žádné rozumně dlouhé době. Nasimulujte si člověka třeba obyčejným tenkým párkem (ve střívku) , položte párek na talíř (je asi 15 cm dlouhý, rozpětí rukou které se používá pro udávání impedance je něco přes mětrsedmdesát, takže je to asi 1/12) párek sice bude asi o něco vodivější než člověk (je v něm hodně vody Sad ale to pomiňme), na párek položte dva odizolované dráty které na druhém konci končí v zástrčce, přesvěčte se že se párku nedotýkáte a drátů v odizolované řásti rovněž ne (doporučuji celou věc přiklopit třeba skleněnou miskou), teď zastrčte zástrčku do zásuvky ve zdi (je tam 230V což je asi 1/13 napětí, takže vzhledem k tomu zkrácení objektu to celkem odpovídá), no a následně můžete sledovat jestli vám buřtík zuhelnatí. Pokud ne, vytáhněte zástrčku a odklopte skleněnou misku, párek nebude nejspíš ani teplý, pokračujeme tím že drýty tentokrát zabodneme do obou konců, přiklopíme a opět zatrčíme, za chvíli (tak za minutu nebo déle, dle kvality uzeniny) se párek ohřeje procházejícím proudem (elektrikáři to znají Smile ) ke zuhelnatění ale nedojde (leda za dlohou dobu až se odpaří voda), ono na ohřátí cca 70 kil lidského těla je třeba docela hodně energie a takhle by to prostě nešlo, dávno před tím než by začal dotyčný uhelnatět, je proud odpojen. Takže historky o zuhelnatělých lidech ve drátech jsou mimo Smile To že to mohlo zabít a nejspíš i zabíjelo je věc jiná.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321456 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Mimochodem ty nejsi moc technický typ Smile viď ? V reálu je tahle "ohromující" spotřeba realizována pouhými 57 A proudu. Víš on rok má víc jak 8000 hodin, takže když si tu sumu 500000kWh vydělíš počtem hodin (8760)vyjde ti 57 A což není nijak moc, když počítáš že stěn byly desítky (ne-li víc) kilometrů. Pokud se nevypínala jen stěna, ale i napájecí trafo (je otázkou jak to dělali) vyjde ti odběr 166 A ani to není nijak ohromující, když se to dělilo mezi více rot. Ono kdyby to bylo energeticky náročné tak by to na řadě rot nešlo použít, primární napájení nebylo v té době v pohraničí nijak silné, ale tyhle proudy ani tenkrát ho neohrožovaly. Co naopak přeceňuješ je vybavení rot, to že by v počátku padesátých let čerpali vodu elektricky je spíš fantazie, na rotě se topilo pevnými palivy, a elektrika byla v podstatě jen na svícení a možná na rádio na klubovně.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321459 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ještě zareaguji na pár výše uvedených věcí v dosaavdní diskusi:



Vysoké napětí se opravdu pouštělo. Dělo se tak v letech od začátku roku 1952 až do prosince 1965. V letech cca 1952-1957 byl elektrifikovaný drátěný zátaras doplněn ještě minovým pásem (protipěchotní miny).



V případě EZOH sestával drátěný zátaras ze tří souběžných pásů plotových polí. Na tom prostředním pak byly na izolátorech zavěšeny ty vodiče.



Energetická náročnost - viz předchozí příspěvek.



A ano Smile , zkrat vyvolávali nejen "narušitelé" při pokusu o tzv. proryv, ale i příslušníci PS (neopatrností či při pokusu o přeběhnutí hranic), psi či zvěř. Systém též narušoval namrznutý sníh, vybuchující miny či extrémní povětrnostní jevy.



Po zkratu vyrážela na místo hlídka. Ale výpadek EDZ neznamenal, že byla hranice nekrytá. Elektřina byla jen jedním prvkem. Dalšími byly miny, různé druhy hlídek, kontrolní orné pásy, samotný drátěný zátaras z ostnatého drátu, různé akustické a signalizační varovné systémy, nízkoklopýtné překážky, výkolejky či těžké závory. Smile Stranou nezůstávala ani zpravodajská činnost a pomocníci PS. Smile



Po roce 1965 bylo využíváno signálních stěn. Třístěnný vysokým napětím elektrifikovaný drátěný zátaras tak byl vystřídán jednostěným zátarasem se slaboproudým signalizačním zařízením.




Ještě je třeba uvést, že intenzita ženijnětechnických prvků se lišila podle toho, zda šlo o úsek PS na ha tzv. hlavním směru či na tzv. vedlejším směru. Dále pak na geografických podmínkách v konkrétní lokalitě. A nakonec dodejme, že rozdílné bylo zabezpečení hranice mimo působnost PS, tedy na hranicích se socialistickými státy (s výjimkou východoněmecké hranice, kterou v určité době pokrývala rovněž PS).
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321461 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

bitaxe, prosím tě, čti, co píšu, já netvrdím, že jde o ohromující číslo, to mi nevkládej do úst Smile - já taky dělil Smile .


O topení elektřinou jsem také nic nepsal. Smile Těch 18pct pro EDZ z celkového odběru PS je oficiální údaj.



Teď jsem někde našel, že odpor lidského těla se udává jako 1000 - 3000 ohmů. Toliko příručka elektrotechniků. Ale třeba promoklý člověk v mokrém oblečení bude mít asi taky trochu jiné "vlastnosti". Smile Každopádně 3 ampéry dostaneme, když 3000 V vydělíme 1000 ohmy. Ale v některých případech tam bylo i 6000 V. Diskusi o tom, jestli to dokázalo zabít jsou bezpředmětné. Dokázalo, a to celkem spolehlivě. A lze říci, že bohužel pro pohraničníky. Odneslo jich to docela dost.


PS: nic o zuhelnatělých lidech jsem neřekl, totiž nepsal Smile .
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321464 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že minimálně někde nebyl ani v případě signální stěny jen jednostěnný systém, před signálkou byly ještě zátarasy z ostnatého drátu, pak byl uvláčené (nikoli zorané, na té by prd viděli) země, který se udržoval 2x denně a pak signálka (někde v blízkosti přechodů byly ostnatého drátu stěny dvě)tohle platilo v podstatě do konce komančů. Dráty byly původně blzko vlastní hranice, později byly posunuty do vnitrozemí (místy stovky metrů), takže po jejich překonání jste zdaleka nebyli "na západě". Teprve za plotem (mezi ním a hranicí), procházely hlídky. Část hlídek v civilu se procházela i ve vnitrozemské části, takže projít nebylo jednoduché.
Pokud jde o nekrytí hranice, při zapnuté stěně byly hlídky na daném úseku slabší, při jejím výpadku se posilovaly (stěny právě měly umožnit posílení bez navýšení lidí. Samozřejmě tam zůstaly miny, ostnaté dráty a ty hlídky které buď čekaly v úkrytu nebo naopak procházely
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321467 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

robote obávám se že číst (ani po sobě) neumíš ty, "pak by člověka grilovalo nějaký 3-30 ampér" je tvúj názor Smile a nikde (schválně se podívej) jsem nepsal že by na rotách topili elektřinou, jen jsem se usmál nad představou jak se čerpá voda elektricky) na řadě rot to tak nebylo ještě mnohem později než v letech padesátých. To že se na rotách topilo pevnými palivy (většinou až do konce) je nikoli kvůli tomu že bys psal o něčem takovém, ale proto že se tak i vařilo (topilo ve sporáku) a ohřívala voda na koupání (možná jsem to měl napsat víc polopaticky), takže elektřina byla hlavně na svícení. To že to bylo 18% nikde nezpochybňuju, jen to není nijak velká spotřeba, to že ti to přijde hodně je dáno právě tím že ostatní spotřeba byla MALÁ, nikoli tím že ty stěny žraly moc. V tom je to co se ti snažím ukázat. To že na zabití člověka stačí kolem 30mA (čili 0,03A) je běžně uváděno, to na té stěně spolehlivě dostaneš (počítat tehdy elektrikáři určitě uměli a zkušenosti z lágrů měli), problém je že si najdeš nějaký údaj (1 až 3 kiloohmy) a pak operuješ s tím "lepším", pokud chceš dosáhnout reálu, musíš použit VŽDY ten horší, jinak by to na část nemuselo fungovat. A mokré šaty jsou problém, na jedné straně ti zlepší (možná) vodivost, na druhé straně, pokud máš mokrý kabát a suchou košili, tak proud půjde spíš přes ten kabát Smile Ono to zdaleka není tak jednoduché Smile Když jsem viděl ve zkušebně jak si proud hledá cestu, nestačil jsem se občas divit a teorie a realita se opravdu dost liší.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321471 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Často se to nazývalo kontrolní orný pás. Samozřejmě se jednalo o zoraný pás, který byl následně uvláčen. Respektive úplně často na počátku musel být vykácen pruh lesa a odstraněny pařezy (což byl často dost problém vzhledem k nedostatku/ů mechanizace - řešilo se to i dynamitem). V zimě se zřizoval tzv. sněžný pás.


Intenzita ostrahy hranic se měnila v čase a lišilo se také dle toho, na jak exponovaném místě se oblast v rámci PS se nacházela, či zda ležela na úseku, kde ostrahu zajišťovaly jiné složky MNB/MV. Bylo to také různé v průběhu času či při mimořádných událostech - např. při maďarských událostech.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321473 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Já už nevim, jak to napsat - MĚ TO NEPŘIJDE HODNĚ.



Avšak i tak to zatěžovalo rozpočet MNB natolik, že náměstek považoval za nutné, aby HS PVS upozornil na to, že je třeba myslet na ekonomické hledisko; a byla vydána směrnice, která stanovovala zásady zapínání (ne že by jí roty tak úplně dodržovaly). O plánovaném/reálné zapínání jsem se už také zmínil (1400:3000 hodin).
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321475 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Páni, keďže v ČR platia prakticky rovnaké normy ak v SR dovolím si ako revízny technik niekoľko pripomienok. Je pravdou, že sa udáva odpor ľudského tela medzi 100 až 3000 ohm, štatistická hodnota je 2000 ohm. Pritom ale norma hovorí, že bezpečný prúd je do 30 mA, ak netrvá kontakt dlhšie ako 0,4 s. Potom dochádza k úrazu elektrickým prúdom s následkom ťažkého poškodenia srdca až smrti tým, že srdce sa snaží začať pumpovať frekvenciou striedavého prúdu (50 Hz) čo je oproti cca 1,5 až 2 Hz prirodzenej tepovej frekvencie naozaj veľa. Takže pri elektrickej ochrane hraníc nešlo o ugrilovanie človeka, ale jeho vyradenie z činnosti aby mohol byť prípadne zadržaný a vypočutý. Napätie okolo 3000 V praxi vyžaduje izolačnu medzeru 10 mm vzduchu s vlhkosťou okolo 40 % alebo 20 mm suchého kvalitného izolačného povrchu ktorým sklo a porcelán sú, pokial nie sú znečistené napríklad prachom. Pri týchto napätiach už nevyhovuje bežné oblečenie už len preto, že človek ktorý sa snažil o prechod bol aj v zime dosť spotený, prípadne inak navlhnutý. Pot má podstatne lepšiu vodivosť ako bežná voda. Pokial ide o gumáky na nohách, museli by byť z nie bežnej "bielej" gumy, lebo na čierne sa ako pigment používali sadze, teda vodivý materiála a bolo by to ako postaviť sa na kôpku uhlia. O osobnej citlivosti jedincov je tiež možné uvažovať. Na vlastnej koži som si vyskúšal (neplánovane) v roku 1978 tvrdý kontakt s napätím 250 V z 1 kW autotransformátora medzi oboma rukami, teda okolo 120 mA. Ešte dýcham, ale kolegu, ktorý bol citlivejší takme zabil prúd pretekajúci cez zhoršený izolačný stav transformátora v rozhlasovom prijímači. Neskúr sme zistili, že tam tieklo maximálne 28 mA do skratu. Na elektroliečbe do seba nechávam bežne pražiť okolo 60 až 80 mA a dokážem pri tom zaspať, to eln na okraj. Je pravda, že mohli byť spôsobené na hraniciach aj silné popáleniny, najmä ak zasiahnutá osoba nedokázala prerušiť kontakt, čo pri prúdoch nad 50 mA je skutočne nemožné, nakoľko príde ku kŕčom svalstva. Vtedy mohlo navlhnuté oblečenie pôsobiť ako vodič ktorý postupne uholnateľ a prišlo k tzv. plazivému výboju ktorý bol vlastne elektrickým oblúkom ťahajúcim sa po povrchu a ten má vysokú teplotu.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#321501 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Páni, jako neelektrikář, ale voják u PS roty Prášily 1962-64 bych povídání doplnil. Ne, vysoké napětí na hranicích nebyla propaganda, ale fakt. V době, kdy jsem sloužil, samozřejmě byl prostřední plot třířadového zátarasu pod proudem - myslím, že tam bylo asi 5-6 vodičů (včetně horního "téčka").
DZ probíhal ve vnitrozemí, cca 1 km od vlastní hranice. RoBoT technickou stránku popsal vcelku přesně, napětí se používalo takové, aby na konci napájeného úsek mělo po všech ztrátách a únicích aspoň těch 1000 V, mám dojem, že se tam cpalo kolem 3000 V.
EZOH se vypínal, jakmile napadl sníh tak vysoko, že by docházelo ke zkratu, pak se střežilo "na lyžnici" hluboko ve vnitrozemí. Mimo zimu byl většinou ve dne vypnutý, protože se v DZ, na orném pásu, či v prostoru mezi DZ a SH prováděly práce.
Přímo v DZ se např. musel vláčet orný pás, přímo pod "plotem" kosit tráva, jinak zkraty od spodního drátu (cca 15 cm od země) po zapnutí hlavně za mokra pěkně sršely.
"Za drát" se chodilo na souše, které byly označeny k poražení (stodola musela být na zimu plná dřeva), sekat louky (jen naše rota odváděla 13 vagonů sena a ještě jsme museli mít pro naše koně a býky).
Při práci v EZOH, či pro průchod se kromě zajištěného vypnutí proudu musela použít "zkratovačka" - ocelová tyč cca 1 cm tlustá v umělohmotném držadle, kterou se propojil napájený vodič s uzemněným zátarasem.
Proud v EZOH byl skutečně smrtelný, hlavně proto, že se pojistky nahrazovaly hřebíky, protože jinak to po zapnutí vypadávalo (pálila se tam nejen zmíněná tráva, ale taky srny, kočky a např. mému psovodovi tam vběhl pes, který šel po stopě srny). Takže ne, že to bylo slabé - viděl jsem, jak to "naporcovalo" jelena, který si "čuchnul" nahoře ve vratech a pak propadával krkem po jednotlivých vodičích až na zem. Jo, správně měly vypadnout pojistky, ale než se přepálí ten hřebík...
Na našem úseku se začátkem r. 1964 na předním (malém) DZ začala dělat signální stěna, ale než jsem odešel do civilu, nebyla ještě v provozu a EZOH běžel dál.
Hlídková činnost se "za drátem" prováděla jen zcela výjimečně - šlo o "rekognoskaci" kontrolu průběhu hranice jednou měsíčně, kterou dělal velitel roty, nebo jeho zástupce, dalšími členy hlídky byli obvykle poddůstojníci.
Obvyklá ostraha hranic se prováděla výlučně z vnitrozemí, ve dne z pozorovatelen, v noci ze skrytých stanovišť.
URL : https://www.valka.cz/Vysoke-napeti-na-zelezne-opone-t86774#423652 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more