Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 87.861,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 375 příspěvků vloženo, 1561 editováno a 309 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Kaska, František

    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Dr. Chem. PhMr. František Kaska, baron, Freiherr, Apotheker 2. Classe
    Dr. Chem. PhMr. František Kaska, baron, svobodný pán, armádní lékárník 2. třídy



    * 12. 01.(?) 1834
    + 10. 05. 1907



    František Kaska, španělský baron, svobodný pán, vědec, diplomat a důstojník rakousko-uherské armády etc. se narodil v rodině českého měšťana v Horažďovicích 12. 2. (?) roku 1834. Po ukončení středního vzdělání se zapisuje na vídeňskou universitu na obor chemické farmacie. Během studia vstupuje v blízkém St. Pöltnu do pěšího pluku č. 49 jako posluchač důstojnické školy. V univerzitním studiu však pokračuje a promuje nakonec jako doktor chemie a magistr farmacie. V roce 1864, ve věku třiceti let, se nechává naverbovat do rakouského dobrovolnického sboru, který se zakládá k podpoře mexického císaře Maxmiliána, mladšího bratra rakouského císaře. Stává se vrchním lékárníkem tohoto expedičního sboru (v seznamu členů sboru je uvedeno " Dr.chem. Franz Kaska - Apotheker 2.Classe (8th January 1865)") a následně je jmenován osobním lékárníkem samotného mexického císaře. Nemalou roli zde jistě sehrála i známá císařova láska k přírodním vědám.


    František Kaska prodělal celé mexické tažení a stal se během něj důstojníkem mexického císařského "Orden de Nostra de Guadalupe " (Řádu Naší Paní z Guadelupe), a to jako jeden ze 43 osob tímto řádem dekorovaných a roku 1866 i rytířem rakouského Řádu Františka Josefa I.


    Zda prošel i zajetím po dobytí obleženého města Querétaro a hořkém konci Maxmiliánova mexického císařství s následnou císařovou popravou na úsvitu 19. června 1867, není zcela jasné. Po tomto konci západního habsburského císařství se rozhodl Kaska v republikánském Mexiku, ač byl svým přesvědčením monarchista, zůstat. Zda jej k tomu přiměla jeho vědecká duše toužící poznat ohromné množství přírodního bohatství nového domova nebo jiné závažnější důvody, se můžeme jenom dohadovat. Napomohla k tomu jistě i amnestie presidenta Juareze na podzim 1867. Jeho následné společenské postavení v republikánském Mexiku bylo však, vzhledem k tomu, že se jednalo o bývalého nepřítele, již záhy velice dobré. Věnuje se opět své profesi farmaceuta i vědecké a výzkumné práci. Zároveň se jako doktor chemie a farmaceut zajímal o šamanské praktiky, lidové léčitelství i o historii svého nového domova. Spolu s dalšími rakouskými vědci, kteří také přečkali hořký konec a v Mexiku zůstali, se snaží i odkrýt tajemství mayského jazyka. Podařilo se mu získat několik vzácných sošek, masek a kultovních předmětů starých mexických civilizací. Vedle své vědecké práce se mu však podařilo zachránit či shromáždit i velmi cennou sbírku historických předmětů týkající se doby císařství. Její velkou část tvoří bývalý majetek císaře Maxmiliána , olejomalby, stříbrné příbory, stolní i dekorační porcelán, šperky a především panovníkovy řády a vyznamenání.


    Za svého dalšího pobytu získává veliký vědecký věhlas. Ten byl oceněn mnoha mezinárodními cenami a uznáními, např. Zlatou záslužnou medailí výstavy v New Orleans 1884 - 1885. Stává se řádným či čestným členem různých mexických i zahraničních učených společností a samozřejmě i členem Společnosti Musea Království českého. Příliv poct a uznání za jeho činnost neustává. Roku 1888 se stává komandérem papežského Řádu Sv.Řehoře. Dále mu je udělen záslužný bavorský Řád sv.Michala III.třídy, holandská Stříbrná medaile za vědu a umění, rakouská Jubilejní medaile z roku 1898 a nedlouho před svou smrtí se stal komandérem s hvězdou Řádu Františka Josefa I. Tato vysoká ocenění však obdržel spíše za další neúnavnou činnost. Jeho diplomatické umění, taktní jednání a styky s vysokými mexickými politiky mu totiž umožnily neoficiálně hájit a bránit zájmy rakouského císaře v Mexiku po více než čtvrt století. Tímto svým jednáním si vysloužil úctu republikánské vlády i mexického presidenta Porfiria Diaze, s nímž se již od zajetí Diaze roku 1866 v Oaxaku císařskou armádou, osobně znal. Právě toto osobní přátelství a Kaskovy diplomatické schopnosti umožnily nakonec přispět nemalým dílem k obnovení diplomatických styků mezi oběma zeměmi.


    Při jeho návštěvě ve vlasti v roce 1889 mu byla poskytnuta dlouhá osobní audience u císaře Františka Josefa I. O čem spolu jednali samozřejmě nevíme a můžeme se pouze dohadovat, že to nebyly jenom vzpomínky na mladšího císařova bratra a jeho nešťastné mexické panování či Kaskova pomoc při vzniku Maxmiliánova pomníku v Queretaru.
    Vždyť již 11.prosince 1889 je František Kaska dekorován Řádem železné koruny II. třídy a následně 25. ledna 1890 se stává komandérem španělského Řádu Isabelly Katolické, čímž je automaticky povýšen do stavu španělských baronů. Přestože doktor Kaska nepožádal o uznání tohoto titulu v Rakousku byl i bez jeho iniciativy nobilizován císařským nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. srpna 1901 a následně 31. dubna 1902 byl vydán diplom ( originál diplomu je uložen v archivu Národního musea v Praze) a velice výmluvný znak (viz příloha).
    Ten blasonujeme takto:


    "Pošikem modrým břevnem se sedmi stříbrnými hvězdami dělený štít, v jehož horní zlaté části černý dvouhlavý orel s červenou zbrojí, v dolní části stříbrné je černá orlice držící zobákem a pařáty chřestýše v přirozené barvě. Nad štítem baronská koruna na níž je posazena korunovaná turnajská přilba s krydly vpravo modro-stříbrnými a vlevo černo-zlatými, klenot dvě orlí křídla v přirozené barvě".


    Výklad znaku je víc než zřejmý. Černý dvouhlavý orel je zjednodušeným císařským orlem rakouským, jako projev uznání zásluh nobilitanta o rakouské zájmy během celé životní dráhy a orlice zabíjející hada je odvozena ze státního znaku mexického císařství na paměť nobilitantových zásluh o nové zámořské mocnářství habsburské dynastie. A o značné míře této zásluhy si můžeme udělat představu, pokud porovnáme vysokou vážnost státních heraldických figur ve znaku s fakticky nejnižším šlechtickým titulem vyšší šlechty. Pět let poté, dne 10. května 1907, umírá baron František Kaska bez potomků v Mexiku To, že po celou dobu svého života se nepřestával hlásit k české národnosti dokazoval i skutky. Již od počátku devadesátých let osmnáctého století zasílal do Musea Království českého vzácné předměty historické ceny nebo vzorky do sbírek přírodovědeckých. V poslední vůli odkázal své soukromé sbírky muzeím v Praze a ve Vídni. Jenom do Prahy doputovalo dvacet beden z pozůstalosti. Obsahovaly mnoho předmětů a dokumentů z dob mexického císařství, především však unikátní a téměř úplnou sbírku císařských řádů a vyznamenání, které jsou nyní uloženy v Praze. Část byla vystavena, zbytek je v depozitáři. Jak tato sbírka vznikla je však trochu záhadou. Stejně tak je podivné, že tyto skvosty nepožadovala nikdy Habsburská rodina zpět. Některé prameny hovoří o tom, že je Kaska postupně skoupil v Mexiku na aukcích a bazarech, ale podle mého názoru je tato cesta vysoce nepravděpodobná. Sbírka je příliš ucelená a spíše tezaurového charakteru a tak se na mysl vkrádá trochu spekulace, zda tuto část své sbírky neobdržel Kaska jako uznání výsledku jeho neveřejné diplomatické úlohy od mexické vlády s podmínkou, že se nesmí dostat do rukou Habsburského domu. To však je, jak uvedeno výše, již čirá a nepodložená spekulace.




    Prameny:
    www.heraldica.cz
    www.ceskatelevize.cz
    www.austrian-mint.at
    www.austro-hungarian-army.co.uk
    URL : https://en.valka.cz/topic/view/84994#313554Version : 0
    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Nobilitační paragrafy u řádu Železné koruny a dalších řádu s výjimkou Vojenského řádu Marie Terezie byly zrušeny v roce 1884. Řád Železné koruny na osobním erbu je tak zvané polepšení erbu, což bylo obvyklé u nové šlechty v Rakousku.


    Symbolem usmíření se stává kaple v Querétaru, tedy na místě popravy císaře Maxmiliána. V letech 1898-1900 zde Kaska figuruje jako stavebník, ale stavbu tajně financovala mexická vláda. Císař František Josef I. věnoval obraz pro oltář. Právě tato Kaskova mise skončila úspěchem a v roce 1901 byly obnoveny diplomatické vztahy. Mexiko bylo také jediným státem, který protestoval proti "anšlusu" Rakouska v roce 1938. Na základě těchto faktů byl Kaska osobním rozhodnutím císaře uveden do baronského stavu.




    Prameny:
    ŽUPANIČ, Jan: Systematizované šlechtictví v podunajské monarchii
    Mexické dobrodružství Maxmiliána Habsburského, Praha Národní muzeum
    URL : https://en.valka.cz/topic/view/84994#313559Version : 0