Uniforma-vojak u železnice?

Prosím o informáciu


- je osoba na fotke v uniforme vojaka R-U armády ?
- bývalo obvyklé ,že v čase 1.svetovej vojny muž namiesto mobilizácie a odchodu na frontu zostával u železnice kde v čase mobilizácie pracoval ?

Uniformu si nedokáži představit, chybí mi záchytný bod.Problematika železnice v době války není tak složitá. Existovalo mnoho funkci,které byly vázané na armádu a železnice,která podléhala vojenskému režimu měla připravené kádrové zaměstnance,které nepovolávala,ale kteří museli zabezpečit splnění úkolů ve spojitosti a dle požadavku armády. V době války se na železnici vztahovala (částečně ) i armádní jurisdikce. Díky tomuto opatření byla železnice RU schopná splnit úkoly v přepravě vojska, materiálu s celkové logistiky.Podobná situace byla ale i v závodech,které přímo vyrábějí pro frontu( muničky( ale i tak je nutno si uvědomit, že na místa mužů nastupují "fabričky" tedy ženy. Tam,kde tato opatření nebyla realizována vzniká problém(např. zemědělství) neb RU nedokázalo využít válečných zajatců pro potřebu průmyslu a zemědělství. Podobný problém byl řešen jak v armádě ČSR tak i ČSSR do konce roku 1989. Existovaly funkce nutné pro chod armády i průmyslu a tito vojáci byli zproštěni vojenské služby.Tento problém řešil Branný zákon.

Musím souhlasit s Altmanem, železnice byla vyloženě strategická záležitosta a nejen v R-U podléhala přímo armádě a měla i podobhnou strukturu. Je nutné si uvědomit, že právě železnice byla jedním z hlavních prvků, které umožnily moderní válčení. Umožnila to mnohem více než třeba pušky zadovky, právě železnice umožnila přesuny velkých množství materiálu a rychlé přesuny vojsk, což dříve nebylo možné. Bez logistické podpory se právě moderní armády neobejdou a získávat materiál z obsazené krajiny příliš nejde, právě proto byla železnice velmi sledovaná státem a její zaměstnanci byli vyjmuti z povolávání k vojenské službě.

Nebolo by od veci, ak by sa tomu to kúsku monarchie uviedli nejaké bližšie informácie. Organizácia a aspoň minimálne vysvetlenie odievania. Zaujalo ma to, keďže som majiteľom jednej starej uniformy a predpokladám, že by sa mohlo jednať o uniformu práve z tohto obdobia.

Mohl bys sem dát foto té uniformy. Určitě by potěšilo.

Tak tu je tá spomínaná uniforma. Síce neviem či patrí presne do tohto topiku, tak ma neskôr za to neukameňujte.
Chcem len poznamenať, že som podobnú(alebo rovnakú?) videl u príslušníkov R-U železnice vo filme Tisícročná včela.
Za prípadné info či vyvrátenie vopred ďakujem.

Takže nikto nemá ani páru čo za uniformu to vlastne mám?

Na fotke môže byť vojak - železničiar. Blúza je vojenského strihu, M 1916. Bývalo a je dodnes dodržiavané, že vybraný vojaci namiesto na front idú pracovať do strat. odvetví, napr. do rušňových dep. Odporúčam preto pre hlbšie štúdium sa obrátiť na k report, železnice, história.

Aby témy neupadali do zabudnutia, rozhodol som sa položiť otázku, ktorej odpoveď ma už dlhšie zaujíma.


V dokumentoch som sa už mnohokrát stretol s pojmom "železničný prápor", v spojení s rakúsko-uhorskou armádou. Chcel by som sa teda opýtať, akú funkciu v armáde plnili. Je mi jasné, že zrejme podporu vojska. Avšak či sa nejedná napr. o podporu delostrelectva, ktoré sa transportovalo výlučne železnicou a mohlo strieľat priamo z vozňov.Alebo či sa jedná o všeobecnú podporu.
Taktiež aký systém fungoval v povolávaní do tejto zložky armády. AKo to bolo s pracovníkmi železnice, teda či spadali do tejto jednotky automaticky. A aké uniformy a výstroj používali a celkové normovanie.


Proste zaujíma ma celkový systém a obraz tejto zložky, nakoľko som sa nedopátral k žiadnému užitočnému infu.


Za každé užitočné info budem vďačný.

jedná se blůzu železničáře z období první republiky

V rámci ženijného vojska bol ustanovený Železničný a telegrafický pluk. Sídlil v Korneuburgu (pri Viedni). Telegrafický preto, lebo vtedajšia dorozumievacia technika na železnici, bola hlavne telegrafická. V roku 1914 ( na začiatku roku ) bol zriadený ešte jeden pluk. Mostné železničné stavby prevádzali pionierske prápory. Účelom pluku bolo naučiť a pripraviť odborníkov na stavbu, prevádzku a zabezpečenie železnice. Mal vlastné úzkokoľajné cvičisko, kde sa precvičovali všetky činnosti ako stavba, vlastná prevádzka, výcvik rušňovodičov, výpravcov, výhybkárov, telegrafistiov atď. Príslušníci hlavne z radov dôstojníkov a poddôstojníkov sa zúčastňovali na stavbách strategických železníc hlavne v Karpatoch a Bosne. Stavba a prevádzka železníc hl. mostov, aj keď hlavne úzkokoľajných bola tiež hlavnou činnosťou pionierskych práporov. Na Slovensku postavili napr. lesnú železnicu v Topoľčiankach, trať Užhorod - Antalovci, Nerestnica - Dubové atď. Zabezpečovali aj prevádzku trati, kde nebol vhodný personál.
Na stavbu mostov sa už od roku 1880 používali tzv mostné provizória, t.j. mosty, ktoré boli už zostavené. Sústavy týchto mostov boli Eifel, Kohn, Roth-Wagner pričom rozpätia týchto mostov boli 84 - 114 m. V prípade mobilizácie všetok železničný personál podliehal vojenskému veleniu a železničiari boli odosielaný k práci aj na dobyté územia, či do podnikov ako napr. opravovne a depa mimo svojej železnice podľa potreby. Na ich miesta boli väčšinou na menej frekventovaných tratiach nasadzovaný preverený zajatci napr. ruský Poliaci, rumunský Nemci atď. V podstate sa môže povedať, že sa plnili tie isté povinnosti a úlohy ako železničné vojsko 1.ČSR - pluk Pardubice, alebo ČSSR - Železničné vojsko FMDaS, či neskôr MDpat SR až do svojho zrušenia.

Mac Gyver mal na mysli zrejme pancierové vlaky po nemecky Panzerzug. Mali chrániť dôležité komunikačné uzly a podporovať jednotky guľometnou a delostreleckou paľbou v poli. C. a k. panzerzugy boli stavané podľa jednotnej dokumentácie. Lokomotíva radu 377, - opancierovaná, údajne 10 ks, guľometné vozne boli z nákladných radu S 140,148-150. Delové vozne boli na vagónoch tých istých radov, len s delostreleckou výzbrojov. Bližšie údaje a foto sú v časopise Železnice - súčasnosť,história, modely- číslo 3/94 článok Československé obrnené vlaky 1918-1939.

Ešte doplním autora : Vladimír Francev. Dúfam, že mi prepáči moju nepozornosť.

Navazuji na probíhající diskuzi a přidávám několik fotek z letošní expedice po stopách vojenských staveb na bývalém území monarchie. V Kraňsku byla dostavěna Bohinjska železnice v roce 1906 a spojovala Jesenici s Terstem. Pro ochranu strategických úseků byly stavěny festungy s dělostřeleckými kasematy v těsné blízkosti železnice. U St. Lucie (Mostu na Soči) je nedaleko soutoku Idrijce a Bači stavebně velmi zajímavá několika poschoďová pevnost sloužící k ochraně trati a především velkého viaduktu přes údolí. Celý prostor okolo pevnosti a tratě byl týlovým centrem Sočské fronty probíhající v okolí Tolminu. V Postaji (hlavní železniční stanice) bylo překladiště válečného materiálu, u Klavže skladové prostory munice, záložní nemocnice apod. A právě zde byla velká koncentrace mužů v uniformách c.k. železničního vojska sloužících k zabezpečení provozu, strážní činnosti a oprav železniční tratě.