100 mm a 125 mm tanková munice v ČSLA

What anti-tank ammunition did weapons of these calibers use in ČSLA tanks?


-100mm
I assume that the anti-tank missiles for tank cannons were licensed production of the Soviet BR-412B and D, is that so or am I out?
Has sub-caliber 100mm ammunition been introduced in our country? If so, what missiles were involved and when were they introduced?
What cumulative ammunition was used?


-125mm
Again, what sub-caliber and cumulative ammunition was introduced in the Czechoslovak Army?

Ad 125, see the topic T-72 in Czechoslovakia.

Thank you for the guidance, I managed to successfully overlook the ammunition on the topic before: /

Hello
I'm not entirely sure that the ammunition used in the review article on the T-72 is complete (although I once founded the article myself ).


I believe that the following 125 mm anti-tank ammunition was used in the Czechoslovak Army:
penetrating sub-caliber: 3BM-9, 3BM-12 and 3BM-15 (manufactured under license as 125-EPpSv)
combustible: 3BK-14M (manufactured under license as 125-EPrSv)


As for 100 mm ammunition, my estimate is this (but I'm not sure again):
piercing: BR-412B, 100-JPSv (home construction)
penetrating sub-caliber: 3BM-20 (manufactured under license as 100-JPpSv)
combustible: 3BK-5, 100-JPrSv (home construction)


If anyone knows more, please correct me.
Regards
PN

Pokud používáš označení "průpalná", pak předpokládám správně, že máš na mysli kumulativní? (Sakra, to je otázka jak na Primě v "Hádej, kdo jsem?"...)

Jojo, těmi průpalnými mám na mysli kumulativní.

Dík za informace!

How is penetrative different from penetrative(cumulative)?

laicky povedané princípom činnosti - kumulatívna preráža pancier usmernenou energiou výbuchu trhaviny umiestnenej v strele, priebojná iba kinetickou energiou strely.

V kumulativní se vytváří usměrněný paprsek o vysoké teplotě a tlaku (slouží k tomu tvarování trhaviny a důležitá je i vzdálenost od pancéřš v době zážehu. Pancíř je jak píše buko1 propálen, uvnitř by měl vzniknout nárůst tlaku a teploty a to by mělo spůsobit vyřazení posádky a možná i výbuch munice.
Průbojná pak funguje tak že má obvykle jádro z tvrdého a co nejtěžšího materiálu (dnes často ochuzený uran, ale i Wolfram, nebo speciální odcel) které je menšího průměru než vlastní ráže, pancíř je proražen kinetickou energií, proto ta hmota a co nejmenší průměr jádra. Mezi tyhle střely se dají počítat i různé šípové střely stabilizované jinak než rotací, opět jde o průraz způsobený kineticky na co nejmenší ploše. Uvnitř se z pancíře odtrhnou drobé kousky a ty uvnitř ničí jak posádku tak vnitřní výbavu (přístroje, vedení...)
Problémem kumulativních nábojů je že pokud má zasažený cíl "reaktivní pancíř", nebo představný pancíř, dojde k rozptýlení paprsku a ten je pak neúčinný. Kumulativní princip se také hůř slučuje s rotací střely (snižuje to účinek) pokud ale narazí na běžný pancíř je jeho účinek v řádu desítek cm pancíře, další možností jak se mu bránit je pancíř "chobham" tedy sendvič s keramikou mezi pancéřovými daskami, ten je ale docela výrobně náročný (a tedy drahý. Průbojné střely mají energii omezenou a tak je u nich schopnost prorazit pancíř obecně nižší, ale zase na ně příliš nepůsobí zmíněné věci, takže se používá kombinace obou typů a podle cíle se volí použitý náboj. Pokud je zaveden náboj s dlouhou střelou (je tam problém se stabilizací) obvykle je to dlouhá tyč z tvrdého těžkého materiálu, což řeší malý průřez (tedy plochu na kterou se působí) a hmotnost střely (obvykle se tomu říká podkaliberní, protože střela má na sobě vodítka, která po opuštění hlavně odpadnou), z pohledu dělení je to ale průbojná střela.

piercing/sabloning error/,subcaliber BM120,cumulative PrSv
photo collection