Pilot Officer Christiaan Johan Voltman
RAF No.174839
* 12. 02. 1915, Haag
Christiaan se narodil v rodině řezníka, v řemesle svého otce však pokračovat nechtěl a po dostudování střední školy pokračoval ve studiu na škole zahradnické. Po jejím skončení odcestoval do Velké Británie, kde se chtěl získat praxi v oboru a vylepšit si angličtinu.
Když v květnu 1940 napadlo Německo Nizozemí, byl stále v Anglii, kde se také v létě 1940 přihlásil do exilové armády. O rok později se dobrovolně přihlásil do RAF, kam byl přijat v srpnu 1941. Následně byl poslán do Kanady, kde prošel základním pilotním výcvikem, operační prodělal až po návratu do Británie. Poté byl poslán k Mosquity Mk.XIII vyzbrojené 488. peruti RNZAF, kde se jeho radarovým operátorem stal Sgt. John Leslie Woods, se kterým získal všechna svá vítězství.
První získala dvojice v noci z 3. na 4. únor 1944, kdy 40 mil východně od Foulness Pointu sestřelili bombardovací Do 217. Nejúspěšnější noc měli 21./22. březen 1944, když se jim podařilo zneškodnit dva Junkery Ju 88. Druhý ze zničených bombardérů zrovna odhazoval „Düppel“, hliníkové pásky určené k oklamání spojeneckých radarů, německou obdobu britských Window. Své skóre dvojice uzavřela v noci z 19. na 20. červen 1944 nad frontou v Normandii, kde sestřelili jeden Fw 190.
Za tyto úspěchy byli oba letci oceněni, Voltman, druhý nejúspěšnější, nizozemský stíhač u RAF, obdržel DFC a Woods DFM.
Po skončení války se Voltman vrátil do Nizozemska, kde se stal kapitánem u letecké společnosti KLM.
Tabulka vítězství
Celkem: 4-0-0 vítězství
Prameny:
Shores C.: Those other Eagles, Grub Street, London, 2004
Thomas A.: Mosquito Aces of WW2, Osprey, Oxford, 2005
RAF No.174839
* 12. 02. 1915, Haag
Christiaan se narodil v rodině řezníka, v řemesle svého otce však pokračovat nechtěl a po dostudování střední školy pokračoval ve studiu na škole zahradnické. Po jejím skončení odcestoval do Velké Británie, kde se chtěl získat praxi v oboru a vylepšit si angličtinu.
Když v květnu 1940 napadlo Německo Nizozemí, byl stále v Anglii, kde se také v létě 1940 přihlásil do exilové armády. O rok později se dobrovolně přihlásil do RAF, kam byl přijat v srpnu 1941. Následně byl poslán do Kanady, kde prošel základním pilotním výcvikem, operační prodělal až po návratu do Británie. Poté byl poslán k Mosquity Mk.XIII vyzbrojené 488. peruti RNZAF, kde se jeho radarovým operátorem stal Sgt. John Leslie Woods, se kterým získal všechna svá vítězství.
První získala dvojice v noci z 3. na 4. únor 1944, kdy 40 mil východně od Foulness Pointu sestřelili bombardovací Do 217. Nejúspěšnější noc měli 21./22. březen 1944, když se jim podařilo zneškodnit dva Junkery Ju 88. Druhý ze zničených bombardérů zrovna odhazoval „Düppel“, hliníkové pásky určené k oklamání spojeneckých radarů, německou obdobu britských Window. Své skóre dvojice uzavřela v noci z 19. na 20. červen 1944 nad frontou v Normandii, kde sestřelili jeden Fw 190.
Za tyto úspěchy byli oba letci oceněni, Voltman, druhý nejúspěšnější, nizozemský stíhač u RAF, obdržel DFC a Woods DFM.
Po skončení války se Voltman vrátil do Nizozemska, kde se stal kapitánem u letecké společnosti KLM.
Tabulka vítězství
| Datum | Jednotka | Typ letounu | Místo | Nepřítel |
| 3./4.2.1944 | 488. peruť | Mosquito Mk.XIII HK367 | 40 m V Foulness Point | Do 217 zn. |
| 21./22.3.1944 | 488. peruť | Mosquito Mk.XIII HK365 | nad mořem | Ju 88 zn. |
| Herne Bay | Ju 88 zn. | |||
| 19./20.6.1944 | 488. peruť | Mosquito Mk.XIII MM515 | 5m J Falaise | Fw 190 zn. |
Celkem: 4-0-0 vítězství
Prameny:
Shores C.: Those other Eagles, Grub Street, London, 2004
Thomas A.: Mosquito Aces of WW2, Osprey, Oxford, 2005