03.11.2007 - V Pákistánu byl vyhlášen výjimečný stav

Parvíz Mušaraf vyhlásil v Pákistánu výjimečný stav a pozastavil platnost ústavy.



Pákistán je zmítán nárůstem teroristických aktů ze strany islámských extremistů, sporem Mušarafa s Nejvyšším soudem a nejistotou okolo dalšího politického vývoje.


Zdroj:
english.aljazeera.net

Zajímavé jsou i další souvislosti.Islámští extrémisté dávají o sobě silně vědět hlavně po událostech kolem mešity, které byli silně medializovány. Kmenoví vůdci v oblastech blízko Afgánistánu také velmi nelibě nesou nátlak, který na ně činí úřady,na které zase tlačí USA aby něco dělali s teroristy. Odvolání soudců Nejvyššího soudu je taková třešnička na dortu. Udělali jen to co dle jejich ústavy museli a odměna na sebe nenechala dlouho čekat.


Při nepokojích v Barmě se skoro celý svět sesypal na tamnější režim s "nabídkami" demokracie a jak musí něco dělat. Teď je ticho po pěšině a nesměle se mluví o tom, že by třeba Pákistán nemusel dostat tak moc finanční podpory nebo třeba vůbec žádnou.


Za poslední rok se objevilo dost náznaků, že pro USA je milejší spojenec Indie (=méně problémový). Vedle to samozřejmě vidí a tak se toho snaží využít ke změně. Jestli k dobré (i vzhledem k tomu, že mají jaderné zbraně) se teprve uvidí.


Další článek : www.latimes.com


O Parvízu Mušarafovy je poměrně dobré popovídání v knize od Toma Clancyho K boji připraven.

Ono to nejde stavět tak, zda je pro USA lepší spojenec Indie či Pákistán. Pákistán je prostě stát vlastnící atomové zbraně, spoustu štěpného materiálu na výrobu dalších, továrny na výrobu komponent a know-how. Takže ono nejde jen tak opustit Islámábád. Kdo by pak disponoval tímto arzenálem ? A s kým vším by se o něj podělil ? (ostatně on ten výzkum a program výroby byl dost "soukromou" záležitostí A. Chána a ten se, dokud měl možnost, dělit začal - Írán, Libye, Sev. Korea + možná další, dost možná i al-Káida). Pokud by se Pákistán skutečně podělil tak, že další státy získají funkční atom. zbraně a vhodné nosiče, tak to asi navíc spustí řetězovou reakci, kdy si z důvodů vlastní bezpečnosti opatří atom. zbraně další a další státy.


Problémem Pákistánu je, že státní aparát není úplně moc výkonný, zejména v odlehlých oblastech, nepříliš demokratická vláda těžko získává sympatie (ta demokratická by zase asi nebyla nejsilnější), obyvatelstvo je naladěno protiamericky a boj proti teroristům vnímá z velké části spíše jako boj proti islámu jako takovému. Část státního aparátu, armády a bezp. služeb má navíc velmi pozitivní vztah k islamistům.


Trvalé obtíže jako je spor o Kašmír s Indií či zaostalost mnoha regionů asi ani není potřeba zmiňovat.

Indie je pro USA lepším(obrazně) spojencem z ekonomických důvodů jako je znalost cizích jazyků,vývojová a call centra,poměrně levná pracovní síla atp.Prostě něco jako "mini" Čína s mnohem menšími ambicemi "obtěžovat" USA.Jinak samozřejmě platí to co jste popsal.Mušaraf je pro USA důležitý člověk,protože jeho náhrada nemusí být tak loajální jak by v té oblasti potřebovali.


Nastolení demokracie je v Pákistánu vzhledem k tradicím,kultuře,náboženství a dalším činitelům,které na to mají vliv,čirá utopie.

Mezi důvody (oficiální i neoficiální) pro vyhlášení výjimečného stavu se uvádí:



- situace v oblasti zvané Swat, kde byl eliminován vliv státní správy a oblast je pod kontrolou extrémistů - jakýsi stát ve státě; policejní a vojenské jednotky zde selhaly a vzdaly se; teroristé tak získali další kus země pod svou kontrolu (viz dříve Waziristán spadající pod Federálně spravovaná kmenová území )


- místní vláda v Severozápadní pohraniční provincii (pod tu spadá i oblast údolí Swat) deklarovala, že je připravena vyjít vstříc požadavkům teroristů na zavedení práva šaría ve Swatu a Malakandu


- před týdnem došlo k bombovému útoku poblíž hlavního velitelství armády v Rávalpindí


- vlna sebevražedných či IED útoků v posledních měsících (nejznámější je asi ten na kolonu B. Bhuttové)


- pokles efektivnosti policie, armády, bezp. služeb


- špatná práce soudů, kteří propouštějí teroristi, kteří vzápětí páchají další činy


- spor Mušarafa s Nejvyšším soudem ohledně legality jeho zastávání úřadu prezidenta, ohledně situace kolem Červené mešity a ohledně legality rozmístění vládních vojsk na kmenových územích


- v poslední době několikrát vojenské a policejní jednotky prohrály střety s talibánci


- výrazně stoupá vliv Tálibánu, radikálních kleriků a al-Káidy


- průzkumy ukazují, že zhruba necelé 3/4 obyvatel by byly pro zavedení práva šaría v celém Pákistánu