This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Narodil se 2.9.1917 poblíž Karlovace v české rodině. V září 1939 se stal mechanikem v námořním letectvu v hodnosti podnarednik. Byl zařazen k 1.Hydroeskadrile vybavené hydroplány SIM-XIV a zůstal u jednotky až do pádu Jugoslávie v dubnu 1941. V květnu se přihlásil do letectva Nezávislého chorvatského státu v hodnosti vodnik a sloužil jako mechanik v Sarajevu a Petrovaradinu, dokud nebyl přijat do leteckého výcviku u 1.DPJ (poddůstojnická cvičná peruť) v Borongaji.
V říjnu byl povýšen na narednika, prošel dalším stíhacím výcvikem u A/B 123 a JG 104 a v říjnu 1943 se připojil k 15(Kroat)./JG 52 během její třetí túry na východní frontě. Odlétal 24 misí, při nichž sestřelil dvanáct letadel jistě a jeden pravděpodobně, ale také musel pětkrát nouzově přistát. Při posledním z těchto přistání v lednu 1944 se těžce zranil a byl poslán do nemocnice do Německa. Na jaře byl povýšen na stozerniho narednika a vrátil se k 1/JGr Kro (jak se jeho jednotka přejmenovala) do Chorvatska.
V dubnu 1945 sloužil u 2.stíhací perutě v Lucku, ale létat pouze cvičné lety. Absolvoval kurz pro letecké důstojníky, který dokončil těsně před koncem války a byl vzápětí zajat a poslán do zajateckého tábora u rumunských hranic. Martinko zemřel v 70.letech v Záhřebu. Nikdy se plně nezotavil ze zranění, která utrpěl při četných nouzových přistáních a v důsledku špatného zacházení v zajateckém táboře.
Zdroj: Croatian Aces of World War 2 – Osprey, Aircraft of the Aces 49, ISBN 1-87176-435-3
http://math.fce.vutbr.cz/safarik/ACES/index.html