Eriksson, Leif

     
Příjmení:
Surname:
Eiríksson Ericson
Jméno:
Given Name:
Leif Leif
Jméno v originále:
Original Name:
Leifr Eiríksson
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
-
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
? ?
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
DD.MM.970 (?) Island
DD.MM.970 (?) Iceland
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
DD.MM.1020 (?)
DD.MM.1020 (?)
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
svrchovaný vládce Grónska Ruler of the Greenland
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
mořeplavec a objevitel
doplul do Ameriky (ostrov Newfoundland)
Explorer
He landed in America (Island of Newfoundland)
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
http://en.wikipedia.org/wiki/Leif_Ericson
http://cs.wikipedia.org/wiki/Leif_Eiríksson
URL : https://www.valka.cz/Eriksson-Leif-t38494#145845 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Přesné datum narození Leifa Erikssona není známo. Různé prameny uvádějí roky 970, 975 nebo 980. Všechna data ale odpovídají době, kdy jeho otec Erik "Rudý" Thorwaldsson žil na Islandu. Leif Eriksson je tedy bezpochyby islandským rodákem ( Leif Eriksson- islandsky Leifur Eiríksson ).


Leif Eriksson byl druhorozeným synem objevitele Gronlandu ( Grónska ) Erika Thorwaldssona a jeho manželky Thjodhild. Leif měl staršího bratra Thorwalda, mladšího bratra Thorsteina a nevlastní sestru Freydis Thorwalddottir.


V roce 985 Leif Eriksson a ostaní členové rodiny Erika Thorwaldssona odpluli jako noví kolonisté do Gronlandu. Leif vyrůstal na statku Brattahild v Erikfjordu. Jako ostatní děti Erika Thorwaldssona podědil po svém otci nezkrotnou povahu a lákaly ho průzkumné výpravy. Leif Eriksson se oženil s Thorgunn a narodil se jim syn Thorkill.


Na přelomu 10. a 11. století přišla jeho chvíle. Vyplul na objevitelskou výpravu. Tato, asi nejznámnější vikingská výprava, byla logickým zakončením průzkumných cest Normanů, kteří během dvou století objevovali a kolonizovali ostrovy západně a severozápadě od Norska. Na svých malých lodích, drakkarech, které nebyly přizpůsobeny na dlouhé plavby širým oceánem, se drželi břehů ostrovů. Vikingové postupně kolonizovali Faerské ostrovy, Shetlandské ostrovy, Island a Grónsko a blížili se tak k tehdy neznámým - i když v ságách zmiňovaným - územím. Např. Legenda o svatém Brendanovi, zakladateli kláštera v Clonfert, praví, že se Brendan a jeho druhové plavili na curraghs, malých lodích z kůže, k neznámým ostrovům, mezi nimi se zmiňují i o Ostrově hroznů.


Zkušení normanští mořeplavci radili, jak postupovat při plavbě do Gronlandu. " Napni plachty a pluj na západ. Vyhni se Shetlandům, které spatříš jenom za pěkného počasí, ze severu. Obepluj potom Foroyar (Faerské ostrovy ) tak, abys na severu spatřil jenom spodní část tamních hor. Podél Islandu plav se v takové vzdálenosti, aby tě doprovázely jenom velryby a mořští ptáci."


Vikingové trávili na svých lodích, které jim byl druhým domovem, značnou část života, a přestože neznali magnetický kompas, byli s mořem natolik sžití, že své lodě dokázali navigovat podle detailních znalostí mořských proudů, teploty vodya teplých a studených větrů vanoucích v různých ročních obdobích. Pozorovali i chování racků, bouřňáků a ryb. Není vyloučeno, že používali i tzv. sluneční kompas, dřevěný kotouč se zářezy na okrajích a s hůlkou uprostřed.


Někdy kolem roku 985 se v bouři odchýlila od kurzu loď obchodníka Bjarni Herjulfssona. Po bloudění v mlze spatřila posádka neznámé, hustě zalesněné, území. Bjarni Herjulfsson na neznámé pobřeží, které rozhodně nevypadalo jako Gronland, nevystoupil a raději se vrátil zpět.


Leif Eriksson byl ctižádostivější. Někdy kolem roku 999 o Herjulfssonově pozorování neznámé země dozvěděl, koupil od něj jeho loď a začal chystat výpravu. Cesty se měl původně zúčastnit i jeho otec Erik, ale pád z koně a zranění považovali Vikingové za špatné znamení pro výpravu. Erik Rudý musel cestu oželet.


Asi v roce 999 nebo 1000 se Leif Eriksson spolu s pětatřiceti druhy nalodil a loď zamířila na západ. Loď urazila asi 300 kiometrů a Leif Eriksson narazil na pusté skalnaté pobřeží. Helluland - Země s plochými kameny - rozhodně nemohla být tou zemí s hustými lesy jako ní mluvil Bjarni Herjulfsson. Popisem toto pobřeží odpovídá jihovýchodnímu pobřeží pobřeží ostrova, který dnes nese jméno Baffinův.


Leif Eriksson zamířil od Hellulandu na jih. Další zastávka, po přeplutí dnešního Hudsonova zálivu, už byla nadějnější. Na pobřeží hustě rostly stromy. Leif Eriksson ho proto nazval Marklandem - Zemí lesů. Dnes se většina historiků domnívá, že se jednalo o pobřeží Labradoru. Ani zde Leifova cesta neskončila. Pokračoval podle pobřeží dál na jih. Leif Eriksson se svými druhy nakonec přistáli u země, kterou Leif nazval Vinland hit goda - Dobrou zemí vína. Zde se pravděpodobně jedná o severní výběžek kanadského ostrova Newfounland.


Leifu Erikssonovi uvyklému na drsné klima Grónska se musela země líbit. Vikingské ságy vypráví, že se Leif Eriksson a jeho muži vylodili v zemi s hustou zelenou trávou, divoce rostoucím obilím, borovými a březovými lesy protkanou řekami se "skákajícími rybami"( patrně lososy ). Leif Eriksson a jeho posádka zde rozbili tábor, kde přečkali zimu. Newfounland ovšem těžko splňuje představy o bájné zemi vína, ovšem vinná réva tak jak ji známe, nemusela být mezi Seveřany vůbec známa. Leif Eriksson možná divoce rostoucím vínem mohl myslet rybíz, ze kterého Vikingové vyráběli víno.


Leif Eriksson a jeho posádka přečkali ve Vinladnu zimu a v létě příštího roku se vrátili se zpět do Gronlandu. Byla to poslední Leifova cesta do Vinlandu. Další cesty podnikly jeho sourozenci. Leif Eriksson zůstal v Gronlandu, kde se ujal správy kolonie po svém otci, který během jeho nepřítomnosti zemřel.


Nejstarší písemně dochovaná zpráva o neznámých územích na západě pochází z pera Adama z Brém. V jeho Dějinách hamburského biskupství z roku 1075 cituje dánského krále ( v roce 1028 ovládlo Dánsko Norsko ), který hovořil o dalším objeveném ostrově v oceánu. Vinland, tak nazývá ostrov bohatý na na divoce rostoucí vinnou révu a obilí. Adam z Brém dodává, že si zprávu nevymyslel, ale přejal ze spolehlivých zpráv Dánů. Jiná zeměpisná zpráva z 12. století udává i názvy a polohy údajně objevených zemí. " Jižně od Gronlandu leží Helluland, za ním Markland a nedaleko od obou potom Vinland.


Leif Eriksson prodal loď svému bratrovi Thorwaldovi. Ten se pustil v jeho stopách směrem k Vinlandu a nalezl místo, kde Leif přezimoval. Pronikl dále než Leif, ale výprava se střetla s domorodci, Vikingové je nazvali skraelingy ( ohyzdy ). Thorwald byl zraněm šípem podpaží a zemřel. Mladší Leifův bratr Thorstein při cestě na Vinland podlehl nemoci.


Thorfinn Karlsefni, nový manžel vdovy po Thorsteinovi, se kolem roku 1020 pokusil založit na Vinlandu novou kolonii. Tři roky strávilo 60 mužů a 5 žen na místě, kde přezimoval Leif Eriksson. Kolonii pak Thorfinn vyklidil, když se dostal do střetů s domorodci.


Poslední cesta na Vinland uskutečněná Leifovou nevlastní sestrou Freydis Thorwalddóttir po roce 1020, skončila krvavým konfliktem mezi účastníky výpravy. Zuřivá Freydis zabila dva muže i jejich ženy a výprava se vrátila.


Leifovi Erikssonovi se přisuzuje snaha obrátit obyvatele Gronlandu na křesťanství. Za vlády norského krále Olafa Tryggvessona ( 995 - 1000 ) se totiž křesťanství stalo státním náboženstvím. Leif Eriksson zemřel mezi lety 1018 - 1020. Po jeho smrti převzal místo svrchovaného vládce Gronlandu Leifův syn Thorkill.


O místo, kde, a zda vůbec, Leif Eriksson vystoupil na americké břehy, se vedly spory. Mapa Vinlandu, údajně pocházející z 15. století, byla vydražena v roce 1965 za 1 mil. dolarů. Po prozkoumání se zjistilo, že na ní použitý inkoust obsahoval titandioxid, ten byl ovšem k dispozici až po roce 1920.


Podvrhem se ukázala být i deska s vytesanými runami "objevená" v Kensingtonu v Minnesotě. Některé runy se totiž kolem roku 1000 nepoužívaly. Navíc "negramotný nálezce " Olaf Ohman vlastnil několikasvazkové Dějiny Vikingů. V základech věž v Newportu v Rhode Islandu, údajné vikingské pozorovatelny, nalezli archeologové artefakty po holandských kolonistech.


V 60. letech minulého století byly na severovýchodním výběžku Newfounlandu u vesnice L´Anse-aux-Meadows vykopány trosky osady z 11. století. Typické vikingské čtvercové domy nahloučené kolem "dlouhého domu", přístřešky pro lodě, kovárna a nález sedmicentrové vikingské bronzové jehlice hovoří ve prospěch této lokality.


Vikingové Leif Eriksson, jeho bratr Thorwald Eriksson i nevlastní dcera Freydis Thorwalddóttir, strávili v místě Leifova přistání nějaký čas a Thorfinn Karlsefni zde dokonce zři roky žil. Vznikla zde tedy vikingská osada a její pozůstatky mohli manželé Ingstadovi při vykopávkách v letech 1961 - 1968 objevit.


Otázkou zůstává, proč Vikingové Vinland - Newfounland- trvale neosídlili. Podmínky zde byly lepší než na Gronlandu - Grónsku.



Zdroje: H.CH. Huf - Sfinga záhady historie - Gunther Klein - Vikingové - géniové z říše zimy
Rosemary Burtonová, Richard Cavendish, Bernard Stonehouse - Cesty velkých objevitelů
Slavní mořeplavci

Stejné zdroje jsem použil i při psaní životopisu Erika Thorwaldssona
URL : https://www.valka.cz/Eriksson-Leif-t38494#146934 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more