Zkoušení odolností bunkrů.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Co si představuje cyki pod třídou odolnosti v téhle souvislosti nevím, ale ČS objekty se stavěly v několika třídách odolnosti (myšlena byla odolnost proti ostřelování, ale to je spíš pro někoho kdo se tím zabývá hloub (ať nenapíšu nějakou nesmyslnost
)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
z cykiho popisu mi spise vyplyva, ze autor se snazil rict, ze se proste nekdo snazil ten bunkr znicit nalozi, ("zkousen") ale nepodarilo se to, ne ze se jednalo o nejake souvisle testy s nejakymi stupni odolnosti (to uz bude neco jineho nez co pise Sagi, to je samozrejme klasifikace odolnosti opevneni jako takova).
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Obecně mnozí z nich se ve věcech jako dělostřelectvo a pyrotechnika moc nevyznají a jejich vyprávění o zkouškách (dělo je téměř vždy 88ka i když náboj který je vidět je zřetelně jiný) jsou často trochu zkreslené.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
TO - neboli "římani" byli číslováni římskými čísly přičemž čím větší číslo tím větší odolnost. No a pak byla určená hustota betonu - to znamená kolik mělo být betonové směsi na jeden cm3 - zprvu byla povolena pro prvních několik kusů nižší objem směsi (a ta byla povětšinou ještě nižší než byla povolena - pak ale většinou u ostatních bunkrů byla větší než se žádalo a tak když ŘOP žádalo úhradu za "nekvalitně" vybetonované bunkry bylo jim řečeno že v průměru mají bunkry větší hustotu betonu, než se požadovalo). No z každé namíchané betonové směsi se bral vzorek z toho se dělala kostka (takové jsou mnohdy k vidění vystavené na bunkrech) - na tom se pak zkoušela hustota betonu. No nevím jak to bylo se zkouškamy "násilnou silou" na bunkrech za doby trvání ČSR. Ale němci po záboru pak zkoušeli různé možnosti jak zničit bunkr - jak dělostřelecky tak třeba navrtáním bunkru a zavedením trhaviny a její následnou aplikací.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
V knihe Wolfganga Fleischera-Nemecká vojenská strelnica Kummersdorf sú zaujímavé fotografie.Síce sú z testovania delostreleckých zbraní,ale testované boli na "pevnostných" železobetónových,liatinových a oceľových cieľoch.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
) ale pevnost, ta se zkoumala právě na těch odebíraných vzorcích (posílaly se po "vyzrání" do státní zkušebny. Pevnost se ovlivňovala jednak použitým cementem (ten si zčásti dodávala armáda sama (údajně to byla až 800, tedy mohl mít pevnost až 800 kg, pro srovnání dnešní nejpevnější v prodeji je 400ka) jednak použitým kamenivem a samozřejmě i způsobem uložení, tedy správnou vlhkostí směsi a dusáním. Při stavbě byl na staveništi příslušník armády (obvykle se stavebním zaměřením) a třeba bednění nesmělo být sejmuto bez jeho přímého dohledu. Mnoho firem na stavbě prodělalo (nebylo to zas tak lukrativní jak se vypráví) protože nedodržely určené parametry a některé objekty byly na náklad stavitele odstraněny a vybetonovány znova. (jedná se o ŘOP ) Pevnosti nemají nejvyšší číslování, pevností nebo dobově tvrzí se rozuměl soubor objektů (mohli v něm výt jak těžké tak lehké) které se navzájem kryly palbou a obvykle byl spolu propojeny a byly společně řízeny (Objekty mohly být různého stupně odolnost podle toho jaké nebezpečí jim hrozilo).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
přesně tak -
lehké opevnění : LO vz.36, LO vz.37
těžké opevnění: pěchotní sruby, dělostř. sruby, vchodové objekty atd. ve stupních odolnosti: 1,2,I,II,III,IV
dělostřelecké tvrze: objekty TO zpravidla budované v nejvyšší odolnosti a propojené podzemím. Samozřejmě s jednotným velením a s konkrétními taktickými úkoly.
k tomu betonu:
u těch hodnot jde o pevnost v tlaku - (píšu to z hlavy, tak doufám, že se neprojeví moje skleróza) ze začátku u LO vz.36 byla požadovaná pevnost 200 kg/cm2 později to bylo 450 kg/cm2.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
myslím, že o ekrazitové náloži na stropnici objektu se zmiňuje pan Aron. Mělo jít o testování prvních LO vz.36, při kterém se zjistily nedostatky v kvalitě.
Podle mě je taky potřeba rozlišovat testování odolnosti objektu a testování účinku zbraně
Ještě jedna poznámka (neváže se k čsl. opevnění) - když budu chtít vyzkoušet odolnost betonu, tak přece nebudu střílet do drahýho objektu, který je notabene postavený někde v tramtárii - vybetonuju si nějakou pěknou, akorát tak tlustou, stěnu na střelnici - ne?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
) ale správnější by bylo napsat že : TO se v odolnosti IV stavěli především jako součást tvrzí , což je poněkud přesnější, nyopak ne všechny objekty tvrze byly v tomto stupni odolnosti (někdy byly u objektů použity nižší, celkem normálně pokud třeba objekt kryl vchod a byl z "domácí" strany a od nepřítele nezasažitelný. Naopak i některé TO které byly na exponovaných místech mhly být (a myslím i byly) v nejvyšší třídě odolnosti. Spíš mi jde o to že odpověď na otázku by měla být pokud možno přesná, a je-li toho autor schopen (to já mnohdy asi nejsem) i srozumitelná pro ostatní, to že tomu rozumí člověk který toho o opevnění přečetl hodně je u podobného dotazu (respektive odpovědi na něj) málo platné, spíš jde o to co si odnese tázající se (může jít třeba o člověka který jen potřebuje pro něco jiného konkrétní informaci, nebo o začínajícího zájemce o problematiku), obvykle to bude asi člověk bez hlubších znalostí, dané tématiky (proto se ptá ) a na odpovídajícím je se snažit mu dát informaci pokud možno správnou a ve formě pro něj srozumitelné. Má poznámka nebyla mířena na tebe osobně, i když část o betonu a jeho objemu mi přišla nesrozumitelná (netvrdím že to cos napsal je špatně, prostě tomu nerozumím a obávám se že ani nikdo jiný 
) Zkoušky betonu se dělaly (tehdy stejně jako dnes) právě pomocí krychlí o rozměrech 1dm, zkoumá se to pomocí něčeho co bych já nazval lisem, a při mezním tlaku začne beton praskat a na bocích krychle se odlupovat. (kdysi jsem se na to byl podívat z úplně jiných důvodů)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
K tomu betonu - taky se mi to zdálo trochu k nepochopení - ta "hustota" je zavádějící - bylo samozřejmě dáno složení směsi tj. jaký cement, jaký písek, jaká voda, jaký štěrk (nebo štěrkopísek, nebo štěrkoněco...fakt nejsu technolog
) a poměr a bylo to kontrolováno - pokud např. místní voda nevyhovovala, tak se vozila i z větších vzdáleností. Taky byl dán a kontrolován postup při betonování - ale to je normální na každé stavbě - když tě někdo chytí, že nededržuješ technol. postup, tak máš průser No a pak se zkoušela, ale ne hustota, ale právě pevnost v tlaku.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
ovšem to není omluva, to je případně jen diagnóza - skleroza ) - Objekty se betonovaly v celku - jen myslím, že děl. sruby sruby byly dělené - kvůli velkému objemu.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
a navíc opravdu nejsem odborník na bunkry (jen jsem jich s bunkrology dost absolvoval ) a vím že jsem narazil v literatuře na to že se objekt betonoval cca 3 dny (což zřejmě nebyl ŘOPík) možná šlo o pěchotní srub nevím, pokud byl objekt dělený kde bylo dělení? Přiznám se že mne to zajímá spíš jako technický problém, ono napojení betonu je samozřejmě pevnostní problém (ne ve smyslu pevnostní jak tvrzový )
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
na střelnici v Brdech bylo v 1. 1/2 r. 1935 vybetonováno 7 želbet. desek a ty byly do konce roku zkušebně ostřelovány z kanonu 15cm. Výsledky vedly ke změně technolog. betonáže.
U červnu 1937 proběhlo zkušební ostřelování Jordánu
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
stupeň: strop-čelní stěna-stěna se střílnami-týlové stěny (vše v cm)
1: 100-120-80-80
2: 150-175-80a100-80
I: 150-175-100-100
II: 200-225-100-100
III: 250-275-125-125
IV: 350-350-125a150-150
Vyhledával jsem si něco o opevnění na ostravsku(ty se budovaly jako první) a narazil jsem na toto:
U prvních budovaných objektů byla požadována pevnost 300 kg/cm2, to bylo posléze zvýšeno na 400 a od poloviny roku 1936 na 450 kg/cm2
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jak správně určil Bitaxe jsem člověk neznalý dané problematiky (pozn. překl. jsem na daný téma úplně blbej
) tak omluvte špatně položenou otázku
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
je tím patrně myšlena pevnost, uváděná v kg / cm2
speciální armádní cement byl dodáván především proto, že měl pomalejší dobu tuhnutí, tedy že začal tuhnout až po položení všech vrstev.
takže se v betonu nevytvořila spára, která by samozřejmě snížila odolnost celé stavby.
např. objekt K-S-32 s kubaturou 1570m3 byl vybetonován za 7 dní.
všechny zkušební kostky přesáhly normovanou pevnost 450kg/cm2
beton byl míchán jako zavlhlá směs se značným množstvím kameniva do dřevěného bednění s připravenou svislou armaturou, vodorovná byla vyvazována v průběhu betonáže.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
) proto jsem se snažil to zavést na rovinu které i normální uživatel rozumí . Třeba to o vyvazování vodorovných výztuh jsem netušil, díky.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
1) taky si myslím, že je to asi pevnost v tlaku.
2)K tomu cementu (jen chci doplnit tvoje informace) - byl se zpožděným tuhnutím a sníženým hydratačním teplem. Použití takového cementu je normální při betonování velkých objemů - píšu to jen proto, aby to nevypadalo, že bylo všechno neuvěřitelně "speciální". Jde o to, že jednak samozřejmě potřebuju, aby mě beton nezačal tuhnout předčasně. Pak tam jde taky o to hydratační teplo. Při hydrataci se uvolňuje reakční teplo a při větších objemech je dobré toto teplo omezit protože:
- je lepší pro pevnost betonu, když se "přibrzdí" dynamika reakce cementu a vody (rovnoměrnější růst krystalů).
- odstraní se tím teplotní špička, která způsobuje porušení konstrukce vznikem smršťovacích trhlin
- zmenší se odpar vody
3)K těm vrstvám - beton nezačal tuhnout až po položení všech vrstev. To by se musela reakce zpozdit o 7 dní (jak sám píšeš, tak dlouho trvala betonáž K-S 32). Důležité bylo aby nová vrstva byla pokládána na vrstvu, která ještě nezačala tuhnout. Např. při betonování vchodového obejktu na Smolkově s tím byly problémy - měli puštěno málo míchček a betonáž jedné vrstvy trvala přes 4 hodiny a to byl problém - předešlá vrstva už začala tuhnout, když na ní dávali novou. Až po dosti razantním zásahu stavebního dozoru postili další míchačku.
4)K té betonové směsi - jen bych doplnil, pro ty co nemájí vůbec žádnou představu co to je
:Beton je vlastně různá frakce štěrku spojená/vyplněná hmotou, která vznikne při reakci cementu s vodou. Ten štěrk je nejpevnější část betonu - proto je důležitá ta kontrola kvality, která se prováděla. Jde o to vhodnou volbou poměru různých frakcí zajistit, aby v objemu toho betonu bylo co nejvíce "šutru" a co nejméně toho volného místa, které musím vyplnit. No a pak musím přidat "právě tolik" cementu a vodu, kolik ho potřebuju pro vyplnění těch míst mezi štěrkem - protože ten štěrk je pevnější, tak když je tam zbytečně moc cementu, tak snižuju pevnost a když je ho tam malo, tak to není pořádně spojené. No a té vody tam dám jenom tolik kolik je potřeba pro hydrataci cementu. A samozřejmě musím zajisti co nejlepší podmínky pro reakci cementu s vodou (hydrataci).
Upozprňuju, že nejsu stavař, ale elektrikář
Takže, jestli se nejde nějaký stavař, který to vysvětlí odborněji, budu jenom rád.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Cement js směs sloučenin oxidů vápenatého, křemičitého, hlinitého, železitého a hořečnatého.
Portlandský cement obsahuje čtyři hlavní složky:
-Alit (CaO)3 . SiO2 - označovaný C3S. Rychle se slučuje s vodou, uvolňuje velké množství tepla a je velmi pevný.
-Belit (CaO)2 . SiO2 - označovaný C2S. Při hydrataci uvolňuje belit polovinu tepla ve srovnání s alitem. Pomalu hydratují (má nízké hydratační teplo), avšak konečné pevnosti jsou srovnatelné s alitem.
-Celit (CaO)4 . Al2O3 . Fe2O3 - označovaný C4AF. Přispívá ke vzrůstu pevnosti betonu po delší době. Zajišťuje objemovou stálost cementu.
-(CaO)3 . Al2O3 - označovaný C3A. Okamžitě po smíchání s vodou velmi prudce hydratuje, vyvíjí značné teplo, dosahuje malých pevností.
Důležité je, že ty sloučeniny jsou bezvodé. Při reakci s vodou (hydrataci) se vytváří sloučeniny s chemicky vázanou vodou. Vzniklé sloučeniny -hydráty (kalciumhydroalumináty a kalciumhydrosilikáty) - jsou málo rozpustné ve vodě - vzniká tedy přesycený roztok a hydráty krystalizují. Sněs tuhne a tvrdne.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
zatím citace z
http://www.mct.cz/beton.htm
Citace :
Pokud tedy v betonu zůstane 10 % vzduchových bublin, tak má tento beton zhruba poloviční pevnost než by měl beton zhutněný. Dobře zhutněný beton lze vyrobit i bez strojních vibrátorů vpichováním ocelové tyče a nebo pěchováním ocelovým nebo dřevěným pěchem. Tímto způsobem byl hutněn beton při stavbě opevnění před druhou světovou válkou a tyto stavby stojí neporušené dodnes. V podstatě u těchto staveb byly pouze dodrženy výše uvedené podmínky. Jinak jsou vyrobeny z naprosto běžného betonu a jejich životnost neohrozila ani válka ani šedesát let jejich existence.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
http://pandora.idnes.cz/part/2003/9/39278
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
jinak se mě líbí jak se zeptám na odolnosti bunkrů a k tomu dostanu navíc takový odpovědi že bych si ho mohl jít zítra rovnou vybetonovat
asi pujdu stavět
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - cyki :
to bitaxe: v pohodě občas máme každej problémy s vyjadřováním obvzláště po pár pivech
jinak se mě líbí jak se zeptám na odolnosti bunkrů a k tomu dostanu navíc takový odpovědi že bych si ho mohl jít zítra rovnou vybetonovatasi pujdu stavět
A bude to řopajz nebo něco většího?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Vskutku projektantem nuselskeho mostu byl akademik Bechyne, viz jeho zivotopis nahttp://www.stavskola.cz/bechyne.htm
(rozhodne zajimave cteni, trochu offtopic od valky ale to vam neublizi
), ale o stavbe opevneni zde neni ani zminka. Presto to byl ocividne clovek ktery byl machr na beton, takze verze s otcem pana Benese je pro me zatim nepodlozena, uvidime co se podari najit dal
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
www.profit.cz
to cyki
: Já chtěl jen tím veleobsáhlým amatérským vyprávěním o všech těch oksidech a hydrataci a vzduchových bublinách vyjádřit, že si myslím, že nejde o nějaké tajné receptůry atd ... Samozřejmě nekupovali ciment v nejbližších stavebninách, ale doufám, že z toho co jsem napsal vyplynulo, že ciment je jenom jeden z mnoha aspektů, které mají vliv na kvalitu betonu a stejně tak beton je jenom jeden z řady parametrů našeho opevnění (a mnohdy mě připadá, že se o něm mluví více než mu přísluší )
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
hmm a to jsme se ještě skoro nezmínili o armatuře, která má samozřejmě zásadní vliv na výsledné vlastnosti železobetonu
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Naše opevnění bylo samozřejmě kvalitní, ale abychom se "vymotali" z toho našeho českocentrizmu - předepsaná pevnost betonu při stavbě maginotovy linie byla 600 kg/cm2.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
... a jak znám frantíky tak se určitě věnovaly jiným věcem ... - a pak těch 600 bylo předepsaných pro ty největší obry - ale jak na tom byly stejně velké bunkry s porovnáním s našima 
:
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
ale budeš se divit v tomhle jim celkem věřím. Navíc bláboly o "nesmyslnosti pevností" vinoucí se naší literaturou od bolševismu dodnes, jsou malinko vedle. Oni ti žábožrouti nejen že ty pevnosti stavěli poctivě, ale a to se budeš divit ty poškozené v boji nebo při pokusech němců po válce na některých místech opravili (někde museli část odstřelit a vybetonovat znovu) a používali je i v době kdy se u nás někteří "odborníci rozepisovali o tom jaké je to mrhání penězi. Ono těch rozdílů mezi mažinotkou a naším opevněním je víc než jen požadovaná kvalita betonu. Třeba i to že francouzi měli opevnění stavěno jinak než my. Na mažinotce jsou dělostřelecké sruby umožňující přímé palby (naše byly obvykle na palby boční) Ostatně tam kde byla mažinotka němci nepostoupili (bojovalo se až do doby kdy se Francie vzdala) to že němci linii obešli je jiná věc, ne tedy chyba pevností. ani to tak často zmiňované bombardování nemělo velký vliv, takže bych s odsuzováním (a i posuzováním ) byl velmi opatrný Jednak na stavbu francouzi věnovali podstatně víc času(stavěli už od 20´let) jednak jejich pevnosti jsou na poměrně kratším úseku a jde o opevnění těžké a v podstatě dokončené. Naše opevnění je ve většině lehké (pevností bylo jen několik) a dokončení bylo plánováno někdy ve druhé polovině 40´let. To že se u nás stavělo kvalitně je samozřejmě jiná věc, ale původně se právě stavělo podle francouzských zkušeností (a možná i s přihlédnutím k jejich předpisům)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Občas jsem slýchával a i čítával něco v tom smyslu, že bylo naše opevnění lepší než francouzské - myslím, že o tom by se dalo s úspěchem pochybovat. Je možné se bavit o jednotlivých detailech - jak už bylo řečeno mag. linie byla stavěna přece jen o něco dříve, ale jako celek bylo naše opevnění stavěno "jednodušší" varianta - no nevim jestli jsem to vystihl správně
...no a když to tak vezmu, tak řada těch výše zmíněných detailů stejně zůstala na papíru, nebo v prototypu...
Ještě než francouzi za de Gaulla vystoupili z voj. struktur NATO a začali se soustředit na jaderné zbraně, tak měla mag. linie stále smysl
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
jsem docela dost objektů mažinotky ale i belgických a holandských navštívil, obedně mi mažinotka přišla jako nejlépe postavená a i zdaleka nejsilnější (naše objekty jsem aspoň z části viděl taky). Podle mne byl zásadní problém i v tom k čemu byly objekty určeny, francouzské byly určeny k zastavení nepřítele a měly bojovat tak aby nepřítel nevstoupil na půdu francie, měly de facto nahrazovat nedostatek lidí, naše měly v podstatě nepřítele zpomalit, umožnit mobilizaci a také nástup spojenců, tedy koncepce dost odlišná. Proto i výstavba byla jiná. Ostatně poměrně dobrá stav objektů je i dnes důkazem že francouzi to neodflákli a určitý československý nacionalismus (tedy to že to naše je nejlepší) který v tomto panuje je oprávněn jen z části.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
http://pandora.idnes.cz/part/2001/6/22968
No a aby jsme měli představu, jak to bylo s jinýma betonovýna stavbama a s betonem na ně použitým, tak něco málo je tady:
http://www.praha19.cz/historie_majak.html
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - bitaxe :
to Standa, já s tebou souhlasím (co se týče odolnosti) ale správnější by bylo napsat že : TO se v odolnosti IV stavěli především jako součást tvrzí , což je poněkud přesnější, nyopak ne všechny objekty tvrze byly v tomto stupni odolnosti (někdy byly u objektů použity nižší, celkem normálně pokud třeba objekt kryl vchod a byl z "domácí" strany a od nepřítele nezasažitelný. Naopak i některé TO které byly na exponovaných místech mhly být (a myslím i byly) v nejvyšší třídě odolnosti.
Chtěl bych reagovat na tenhle příspěvek, nevim teda jestli jsem to dobře pochopil, ale : ve IV stupni římské odolnosti se stavěli objekty výhradně tvrzové, izolované nikoliv. III stupeň odolnosti byl stavěn na Exponovaných místech, v sousedství tvrzí ( na křídlech tvrze Adam, Bouda a Hanička jsou sice objekty ve II stupni odolnosti ale to je vyjímka, jsou toK-20,K-25, K-38, K-46 a vedle Haničky R-82 ) ve III stupni odolnosti se měli stavět také izolované dělostřelecké sruby. II stupeň odolnosti měl byl stavěn převážně v kopcovitém terénu, v lesých,v horach stejně tak jako objekty 2 třídy arabské odolnosti. Objekty 1 odolnosti arabské se měli stavět na malo ohrožených místech, většinou tam, kde nehrozil tankový útok.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
http://forum.opevneni.cz/
...to jsem rád, že jsem neplácal úplné nesmysly
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Jednak - objekty ML jsou dnes v pomerne dobrem stavu obzvlaste na severozapade hlavne diky tomu, ze byly po 2.sv. valce opravene! Naopak, pokud se zajedete podivat na objekty, o ktere se bojovalo a ktere opravene nebyly, budete mozna udiveni mirou poniceni. Jednak francouzsky beton, kde jako kamenivo jsou pouzite oblazky, nepusobi na pohled prilis soudrznym dojmem - doslova se droli a oblazky je mozne vylupovat rukou (treba jeden z delostreleckych srubu Hackenbergu - ale u nej je treba uvest, ze jej rozstrileli myslim az Americani ke konci valky). Jednak nemeli na spodni strane krakorce radu traverz jako my, coz zpusobovalo to, ze odstrelene kusy betonu z krakorce se mohly na armature houpat primo pred strilnami (tusim se stalo na Fermontu). Dale jejich zvony pri zasazich praskaly (bambesch, kerfent, vogezy, rynska fronta...) a hlavne co do systemu paleb, bylo cs. opevneni daleko propracovanejsi. ML nejsou jen zname velke tvrze, ale i linie kasemat a pechotnich tvrzi, ktere byly silne zavisle na pritomnosti mezilehlych vojsk. Kdo ma chut, prectete si treba neco o Vogezach (alex.jinak.cz/html/vogezy.html) - kasematy CORF postavene tak, ze na sebe navzajem nevidely, hlavni vyzbroj lehke kulomety... jedno z mist, kde Nemci prorazili a ani jim to nedalo velkou praci.
Ano, Maginotka je uzasny system opevneni, urcite jeden z nejlepsich v Evrope, ale s jistotou tvrdit, ze byla lepsi nez cs. opevneni, bych si netroufl (casto byva mezi bunkrology, a uz jsem to slysel i od Anglicanu, prezentovan opak).
Alexandr
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Bohužel u nás panuje snaha dokázat si že jsme měli nejlepší pevnosti, určitě nebyly špatné, bohužel nebyly nikdy dokončeny, dozbrojeny a se změnou situyce na jihu se stal celý systém dost "děravý", útoku z jihu by asi odolával jen velmi krátce.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
), ale pár poznámek bych měl. Jednak to že nebyly všude vyzbrojeny kanony PÚV je pravda, ovšem dodal bych že za a) ne všechny jimi být vyzbrojeny nutně musely (podle terénu, v terénu kde tanky nemohly útočit bylo zbytečné mít kanony) a za b) německá armáda v té době neměla zdaleka silné motorizované svazky, jak si pod dojmem týdeníků asi mnozí z nás myslí. Proti pěchotě je myslím si chráněný kulomet dostatečná zbraň. Za druhé změna situace na jihu - to je pravda, proti rakouské hranici nebylo dokončeno těžké opevnění (stojí myslím 7 objektů), nicméně lehké opevnění bylo vybudováno v poměrně značném rozsahu. No a za třetí je nutné si uvědomit, že obrana republiky neměla spočívat výhradně na opevnění! Za a) linie opevnění (opevnění je nutno chápat jako celek, linii, ne jako sérii jednotlivých obejtků) měla být - a za mobilizace byla - doplněna polním opevněním (které někde nahrazovalo i objekty které nebyly včas dobudovány), postaveními pro kulomety, děla atd. A za b) měli jsme pochopitelně polní armádu, která měla manévrovat a nést hlavní tíhu boje s nepřítelem, úkolem linie opevnění nebylo zastavit nepřítele, ale především umožnit mobilizaci v zázemí a sloužit jako podpora polní armádě tam kde by Němci útočili a jako fronta tam, kde by k žádnému velkému útoku nedošlo. V tomto kontextu je třeba hodnotit kvalitu opevnění. Nikdo po něm nechtěl, aby jím Němci zásadně neprošli.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ani já nejsem "bunkrolog" a jak už jsem kdysi napsal viděl jsemdotyčná opevnění spíš neúmyslně, prostě v programu to je, to ale neznamená že bych si ho neprohlédl, s dost bunkrology jsem mluvil, jsou to nadšenci, někdy bohužel dost nekritičtí (ale to je asi normální).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Takže jenom jedna poznámka - pokud bychom chtěli srovnávat kvalitu opevnění, tak bych tak úplně nesouhlasil s tím, že je třeba srovnávat ve stejné době. My se stavbou opevnění začali později a proto je logické že nebylo natolik dokončeno jako francouzské. Pokud chceme srovnávat hodnotu opevnění, pak ano, je nutno srovnávat v dané době (protože pevnost dostavěná v budoucnosti je ti v současnosti celkem na nic). Nicméně já nechcu ani jedno natolik se v tom nevyznám a ani mi to nepřijde podstatné. Já jen reagoval na to cos napsal aniž bych vzal v potaz kontext tématu... 
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - bitaxe :
A s tím betonem je to podobné, i některé české objekty byly (na náklady firmy) odstraněny pro nízkou kvalitu, zda se povedlo při stavbě zachytit všechny je otázkou.
Můžete být s těmi objekty konkrétní? Já nevím o jediném. Pokud jde o případ firmy Capoušek, tam k odstřelu nekvalitně provedeného objektu nikdy nedošlo...
Citace - bitaxe :
Francouzi se (podobně jako my) spolehli na to že hranice která není s německem je "bezpečná" a stejně jako my ji opevnili jen slabě (nebo vůbec)
Můžete být i v tomto případě konkrétní? Opět podléháte fámě, že na jižní hranici nestálo žádné opevnění?
Citace - bitaxe :
Bohužel u nás panuje snaha dokázat si že jsme měli nejlepší pevnosti, určitě nebyly špatné, bohužel nebyly nikdy dokončeny, dozbrojeny a se změnou situyce na jihu se stal celý systém dost "děravý", útoku z jihu by asi odolával jen velmi krátce.
Kde jsou ty díry na jihu? A jste si jist, že některé objekty nebyly po válce dozbrojeny, dokončeny a reaktivovány, tedy využívány podobně jako ve Francii armádou?
Jak jste přišel na to, že byly francouzské objekty obecné lépe vyzbrojeny? Jak mám chápat větu "kanon je prostě lepší než kulomet" - asi tak, že byly všechny francouzské objekty vyzbrojeny kanóny? Domníváte se, že snad Francie nestavěla i lehké objekty s kulometnou výzbrojí?
Obecně je v příspěvku hned několik dalších nepřesností nebo mlhavých údajů.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - bitaxe :
byl tam specializovaný kanon (4 cm kasematní ),
ano, proti útočné vozbě
nebo byl snad 47 mm kasematní kanón určen k něčemu jinému? Citace - bitaxe :
mně šlo o to že naše tvrze měly obecně málo dělestřelectva
V našich podmínkách bych v jistých úsecích hovořil spíše o nadbytku, pane kolego, pokud hovoříme o plánovaném stavu.
Citace - bitaxe :
v reálu krom zmíněných asi 250 kusů 4 cm nemělo žádné,
Šlo ve skutečnosti o rovných 222 kanonů, které byly namontovány.
Citace - bitaxe :
navíc palebné sektory našich tvrzí byly dost úzce zaměřeny to jinak neumožňovaly - francouzi je doplňovali palbou z otočných věží, u nás byly teprve v konstrukci, minomety nebyly krom zkoušek ani ve výrobě to je vše ve srovnání s ML docela rozdíl a na tohle vše musíš myslet když srovnáváš oboje opevnění.
Nezlobte se, ale opět jde o snůšku nesmyslů.
pokud jde o palebné sektory - přijde vám 360 stupňů jako malý rozsah?
pokud jde o dělostřelecké otočné a výsuvné věže - možná byste si mohl zjistit, že v září 1938 byly věže rozpracovány, stejně jako 100mm houfnice vz. 38, tvořící jejich výzbroj. Takže ne ve vývoji, jak uvádíte.
pokud jde o minomety - tam skutečně problém byl, nicméně 9cm kasematní minomet byl v roce 1938 zaveden (jako vz.38) a měla se rozběhnout sériová výroba této zbraně.
Citace - bitaxe :
a opevnění na jihu nebylo dokončeno ani na úrovni objektů vz.37
Na jižní Moravě byla v září 1938 souvislá linie lehkých objektů, hádat se s vámi nebudu, jeďte si to tam projít.
Pokud jde o to srovnání, tak se šeredně mýlíte, pokud se jakkoliv zmiňujete o polní armádě v souvislosti s ML. Na ML totiž spolupráce mezi obránci pevností a polní armádou totálně vybouchla a jednotlivé objekty a tvrze byly mnohdy odkázány samy na sebe!
Pokud mám srovnat ML a čs. opevnění, je projekt čs. opevnění jednoznačně lepší, modernější a celkově dokonalejší koncepcí. Pravdou samozřejmě je, že měl své mouchy, ale bylo jich méně než ve Francii. A mě skutečně baví, když někdo posuzuje něco, o čem sám tvrdí, že jej to tak docela nezajímá a tak úplně tomu nerozumí.
Vězte, pane kolego, že většina lidí, zabývajících se naším opevněním něco málo tuší i o jeho vzoru, tedy francouzském opevnění...
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Bohužel jste řekl bych prototypem "zapáleného nadšence" pro kterého vše co narušuje jeho představu je nepřátelské, věřím že o bunkrech víte víc než já (nijak jsem se netajil tím že to není moje parketa a že mne to zajímá jen do té míry jak se to v historii projevuje) bohužel na svém názoru že ML byla proti našemu opevnění lepší (pokud byste četl pozorně asi byste si všiml že srovnávám stav dosažený (ne vaše představy co by bylo kdyby...) a ten prostě u nás byl takový že děla chyběla, minomet byl sice "zaveden" ale nebyl ani ve výrobě a dodávyk se asi tedy čekat nedaly, houfnice sice do výroby šly ale dodány také nebyly, stejně jako věže a tak by se dalo samozřejmě pokračovat. Kolik z plánovaných objektů třeba dělových se stihlo dokončit ? Vyprávění o selhání komunikace u ML je hezké (a aspoň z části i pravdivé) háček je že i bez nich se pevnosti solidně bránili, u našich by to zřejmě byl problém i kdyby jim to bylo umožněno (čím když výzbroj chyběla? Jak by vedly přehradné palby (nebo čím?)? Takže než se příště začněte rozčilovat zkuste si přečíst co je napsáno a co tím chci říci, nehodlám se s vámi dohadovat (na podobnou věc nemám ani chuť ani čas) ani vám nehodlám vyvracet váš názor, sám si ale ponechám svůj. Mám k tomu výše uvedené důvody.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
A ted k tomu zbytku, kdyz uz jsme spadli ke srovnavani celeho opevneni jako takoveho. Jsem bunkrolog. Precetl jsem o bunkrech nejmene 50 knih, mam bezprostredni zkusenost nejen z francouzskymi, ale i polskymi, rakousko-uherskymi, italskymi, jugoslavskymi a nemeckymi bunkry.
V zasade nelze argumentovat tim, ze nase opevneni ma nedostavene mezery. Francie je ma take.
Delostrelectvo tvrzi ve Francii je samozrejme fajn a ve spouste pripadu zachranilo linii od prulomu. Ale neni samospasitelne. Kdyz jsem zminoval Vogezy, tak vezte, ze se jedna o usek kasemat CORF (tedy toho, co melo byt nejodolnejsi), navic v oblasti velmi silne linie - v dostrelu je napriklad jedna z nejvetsich delostreleckych tvrzi ML Hochwald. Blize je delostrelecka tvrz Four-a-Chaux... Nemci zautocili na linii kasemat s pouzitim polnich 3.7cm PTK kanonu. Delostrelecke tvrze v dostrelu systematicky bombardovali stukami, cimz zpusobili to, ze tvrze do boju prakticky vyznamneji nezasahly a Nemci dosahli behem nekolika hodin (!) prulomu. Jeste vecer tehoz dne byl prulom siroky vic jak 10 km. A to, prosim, utocila pouze pechota. Ze by vysledek 10ti leteho vylepsovani?
Neni totiz tak uplne pravda, ze Francouzi svoji ML vylepsovali stale vice pred 2.sv. valkou, protoze od pulky tricatych let jiz byla vystavba ML cim dal vice utlumovana (nebyly penizky).
Kdyz jsem psal, ze na sebe kasematy nevidely, tak jsem tim myslel, ze od sebe byly i vic jak kilometr vzdusnou carou, kazda na jine strane kopce, ve velmi neprehlednem terenu (rokle, strze, prudke svahy).
Ano, delostrelectvo nasim tvrzim chybelo. Ale linie samostatnych tezkych objektu naseho opevneni byla vetsinou lepe konstrukcne resena, lepe vyzbrojena (!) a odolnejsi, nez stejna linie samostatnych objektu francouzskych. Z toho vyplyva, ze ve francouzskem pripade ma to delostrelectvo vetsi vyznam. Pak ale nemuzete srovnavat pouhym scitanim hlavni.
Takze tak. Ja osobne jsem vzdycky opatrny, kdyz mam sam od sebe vynest soud nad nejakym opevnenim, protoze zkratka tech souvislosti vidim mnohem vic. Proto jsem predlozil protiargumenty, kdyz jsem videl, ze nekdo jiny jednoznacne maginotku za lepsi povazuje
. Nic vic jsem tim nechtel dokazat, jen tolik, aby si ostatni uvedomili, ze nic neni takto cernobile.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Mozna, ze Fuky je rozlicen ne pro Vas nazor, ale spise proto, ze michate fakta a rozumne nazory (treba to, ze jsme nemeli dodane 10cm houfnice, i ja osobne povazuji za velky nedostatek) s nepravdami
.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
1)Pane kolego, nedělejte ze mě idiota, možná tak nevypadám, ale o výzbroji předválečné armády něco málo přeci jen tuším. O tom, že se diametrálně odlišují 3,7 cm kanóny vz. 34 a vz. 37 od kasematního kanonu vz. 36 mě poučovat nemusíte, KPÚV je možno chápat i jako obecné označení pro protitankové kanony, do hádky se kvůli tomuto nesmyslu pouštět ale skutečně nebudu, zřejmě jste tak docela nepochopil, že šlo spíše o žertovnou poznámku. Při té kritice jste se nicméně opět dopustil nesmyslného tvrzení, neboť 47 mm polní kanon A5, který, jak tvrdíte, nebyl zaveden, ve skutečnosti zaveden byl a to jako vz. 38.
2)
Citace - bitaxe :
nikdy jsem nenapsal že všechny francouzské objekty měly kanony, pokud umíte číst mohl byste se pokusit u přečtené chápat.
Já jsem také nepsal, že jste vy napsal to, co tvrdíte, ptal jsem se na význam tvrzení:
Citace - bitaxe :
(kanon je prostě lepší než kulomet)
Snad byste mohl tedy lépe číst, či chápat vy.
Mimochodem, spoustu dotazů, směřovaných ode mě na vás, ohledně vámi napsaných nesmyslů, jste taktně přešel a vůbec na ně nereagoval. Ano, tak to má být...
3) abyste měl radost, počítal jsem objekty zhruba od prostoru Komařic někam za Novou Bystřici, počítal jsem podle úseků. V prostoru obce Malonty žádné opevnění nikdy být nemělo, hlavní linie probíhá až v prostoru Borovan. Na hlavní linii tedy bylo postaveno 190 lehkých objektů vz. 37, na druhém postavení několik kilometrů dále do vnitrozemí bylo vybudováno dalších 113 objektů. Většinu objektů úseků na hlavním postavení se podařilo vybudovat. Palbu objektů vz. 37 podporovala ještě čelní palba 25 lehkých objektů vz. 36. Celkem v prostoru stálo 228 lehkých objektů. Pokud v prostoru bydlíte a nevíte o jejich existenci v roce 1938, je to smutné.
4) Zřejmě se k vám bohužel nedostala informace, že 85mm PvK vz. 44/59 byly na objektech na jižní Moravě a v Bratislavě osazovány až v letech 1959 a 1960. Do té doby se při jejich využití počítalo s PTK vz. 36 a na objekty po válce byly opětovně osazeny původně vytržené střílny pro tuto zbraň. Krom toho byly všechny objekty na JM po válce dokončeny, byly jim osazeny zvony, proveden zához... Výzbroj objektů i po přezbrojení na kanon vz. 44/59 tvořily také TK vz. 37 a LK vz. 26. A na závěr drobný dodatek, tušíte špatně, neboť bylo do objektů osazeno dohromady 18 nových PvK.
5) zde citace vaší poslední reakce ohledně děl. věží atp.:
Citace - bitaxe :
A z těch rozpracovaných věží s 10cm houfnicemi bylo do našich pevností osazeno kolik? A měly pevnosti bez nich opravdu 360°obstřel? A čím byl v době kdy pevnosti byly naše (tedy v období 1938/39) a kdy měly naposledy šanci bojovat byl ten obstřel zajištěn?
a zde je citace příspěvku, na který jsem reagoval.
Citace - bitaxe :
navíc palebné sektory našich tvrzí byly dost úzce zaměřeny to jinak neumožňovaly - francouzi je doplňovali palbou z otočných věží, u nás byly teprve v konstrukci,
Tak jednak jsem měl dojem, že v částech svého příspěvku hovoříte o projektu, tedy plánované situaci, tento dojem jsem měl i zde, neboť v opačném případě váš příspěvek postrádá logiku.
Hovoříte-li o skutečném stavu, pak se ptám palebné sektory kterých tvrzových zbraní že jste to měl namysli? (Když, jak správně podotýkáte, tam žádné dělostřelecké v roce 1938 nebyly)
Citace - bitaxe :
Bohužel jste řekl bych prototypem "zapáleného nadšence" pro kterého vše co narušuje jeho představu je nepřátelské,
Bohužel nemáte pravdu, jsem pro jakoukoli diskusi, pokud je věcná a faktograficky správná, což bohužel z nemalé části z vaší strany není splněno...
Citace - bitaxe :
Kolik z plánovaných objektů třeba dělových se stihlo dokončit ?
Pokud hovoříte o objekty pro dělostřeleckou otočnou a výsuvnou věž, ty byly dokončeny na tvrzích Smolkov, Hůrka, Bouda, Hanička a Adam. Tedy pět objektů.
Citace - bitaxe :
u našich by to zřejmě byl problém i kdyby jim to bylo umožněno (čím když výzbroj chyběla? Jak by vedly přehradné palby (nebo čím?)?
Děláte si ze mě legraci, předpokládám. Palebná přehrada by byla vedena protitankovými kanony a kulomety, kulomety, alespoň improvizovaně, byly vyzbrojeny téměř všechny postavené objekty.
Napsat nesmyslné údaje a ukončit diskusi slovy "nemám čas ani chuť" dovede opravdu každý.
Jak napsal správně pan kolega Alex, váš názor vám nevyčítám, spíše ten mix správných a zcela chybných údajů.
A k obci bunkrologické se také rád hlásím.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
A můj názor je jednoznačný, na rozdíl od převažujícího názoru o kvalitách našich pevností (nijak vám ho neberu) se na to dívám z pohledu co bylo postaveno, a v jakém stavu vyzbrojení pevnosti byly v době kdy by (pokud by byla vůle) byly nuceny bojovat. Nezlobte se i nadále musím hájit jednoznačně názor že zde na tom byli francouzi lépe (a to já nejsem zcela jistě ten kdo by je obdivoval) ono je sice hezké srovnat si plány a říci tohle je lepší protože podle těch plánů to je tak a tak, je (bohužel) nutno vzít v úvahu co bylo dobudováno a osazeno ne to co bylo na plánu. Předpokládat že by nepřítel zdvořile počkal se asi nedá. Ostatně podobně jako ve Francii i u nás se ozývaly hlasy že prostředky na pevnosti by bylo možno využít lépe a je tedy otázkou zda by se povedlo udržet tempo výstavby, ostatně do kdy se počítalo že bude stavba dokončena? A nezlobte se, i vy píšete že "Většinu objektů úseků na hlavním postavení se podařilo vybudovat." tedy ne všechny, a i zde byly jen objekty lehké které sice určitě mohli odvést svou práci ale myslím že ani vy nevěříte že by němce zastavily. Ano v jižních čechách bydlím, a právě proto vím že těch 190 objektů je umístěno dost řídce a místy jsou mezery (celkem logicky překrývaly hlavní možné směry postupu, němci se bohužel toho hlavního směru často nedržely). A pokud jde o to že na některé konkrétní detaily (třeba to že já napíšu že 4cm kanonů bylo kolem 250 a vy tvrdíte že jich bylo 222 namontováno čekáte reakci jakou? já vám věřím že jich tolik bylo, ani jsem netvrdil že číslo 250 je přesné (proto je tam "kolem") a pro smysl věci o které mluvím (tedy že na opevněních jiné zbraně nebyly) je celkem jedno jestli jich bylo 250 nebo 222. Pokud jde o důvody už jsem vám je napsal, vy se chcete bavit o podrobnostech, já ale hájím konkrétní názor (ten vás ale netrápí) který se vztahuje ke konkrétní době a situaci. Na tom bohužel musím trvat. Zkuste si představit (třeba jen pro sebe) třeba říjen 1938 a naši obranu v pevnostech našeho opevnění, myslíte že bychom se bránili déle než francouzi v ML?
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Pokud máte chuť neustále jako zaseknutý gramofón opakovat, že v roce 1938 naše opevnění nebylo dokončeno (což tady, myslím, nikdo nepopírá, protože by to byl jinak cvok), kdežto to francouzské v roce 1940 z větší části dokončené a vyzbrojené bylo - takže je lepší, inu, nevím, jestli je to ta věc, kvůli které se zde bavíme. Pokud porovnáváte pevnostní systém a koncepci obrany, zkuste uvažovat i o projektech, a nikoliv pouze o reálném stavu. Označit nějaký pevnostní systém za špatný, protože nebyl dokončen mi přijde lehce ujeté.
Mám navíc dojem, že stále nechápete, že ani já, ani kolega Alex (ten už vůbec ne), nejsme jednoznačně zaměřeni na čs. opevnění a já osobně sice přímou konfrontaci s ML nemám, zase mám ale přímou konfrontaci s určitým množstvím literatury, pokud jde o pana kolegu Alexe, ten má jistě nemalé zkušenosti nejen s francouzským opevněním, ale občas zabloudí i na jiný beton v Evropě, takže já možná v tomto směru tak docela vzdělán být nemusím, nicméně kolega Alexander zcela jistě ano.
Na závěr vás pravděpodobně zklamu - tank V-8-H měl označení ST vz. 39 pouze plánované, v armádě ve skutečnosti zaveden nebyl. Pokud jde o termín "zavedení do armády", zde se s vámi opravdu hádat nehodlám, to totiž není o názoru, ale o tom, že zbraň je určitým výnosem MNO k určitému datu zavedena do výzbroje a se zavedením je přidělena značka "vzor" práve se zkráceným rokem zavedení, nikoliv tedy s rokem zahájení sériové výroby nebo dodávek do armády.
Dalšími "detaily", jak vy tvrdíte, ve vašem posledním příspěvku se budu zabývat později.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - Fuky :
4) Zřejmě se k vám bohužel nedostala informace, že 85mm PvK vz. 44/59 byly na objektech na jižní Moravě a v Bratislavě osazovány až v letech 1959 a 1960. Do té doby se při jejich využití počítalo s PTK vz. 36 a na objekty po válce byly opětovně osazeny původně vytržené střílny pro tuto zbraň. Krom toho byly všechny objekty na JM po válce dokončeny, byly jim osazeny zvony, proveden zához... Výzbroj objektů i po přezbrojení na kanon vz. 44/59 tvořily také TK vz. 37 a LK vz. 26. A na závěr drobný dodatek, tušíte špatně, neboť bylo do objektů osazeno dohromady 18 nových PvK.
Na jižní Moravě nebyli znovu osazovany střílny pro zbraň L1 a na Petržalce se střilny pro L1 dochovali, takže nebylo proč je osazovat, tak myslim,že pro změnu jste napsal blbost vy. Se zbrani L1 se po valce už nepočitalo. Hledala se nova vyzbroj a uvažovalo se i o německé osmaosmdesatce. Doporučuji povalečné opevnění trochu vic nastudovat.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - V.Pokorný :
Na jižní Moravě nebyli znovu osazovany střílny pro zbraň L1
Rád přiznám chybu, měl jsem jiné materiály, vidím, že dobře čtete Utajené pevnosti. Otvory po vytržených střílnách byly před osazením nových pro PvK vz. 44/59 skutečně pouze zabetonovány.
Citace - V.Pokorný :
a na Petržalce se střilny pro L1 dochovali, takže nebylo proč je osazovat,
A podívejme, opravdu? Ona ta dochovaná lafetace tam asi po válce, pravda, nevisela jen tak v luftu.Pokud byste četl dobře, o osazování nových střílen v Bratislavě jsem nepsal.
Citace - V.Pokorný :
Se zbrani L1 se po valce už nepočitalo.
Aha, zřejmě proto byly ještě v roce 1949 zkušebně osazovány do Bratislavských objektů a udržovány v provozuschopném stavu... Zapomněl jsem, že bylo od konce války zcela jasno v protitankové výzbroji zmíněných objektů... Potom se tedy naskýtá otázka proč, jak jste mě správně upozornil, byly až do konce padesátých let otvory po vytržených střílnách na jižní Moravě pouze zazděny a neosadila se tam zbraň již dávno?
Citace - V.Pokorný :
Doporučuji povalečné opevnění trochu vic nastudovat.
Já bych zase doporučil Vám, nastudovat poválečné opevnění z více úhlů pohledu, než jen z toho, který má KVH Brno, respektive autoři jisté publikace (což není výpadem právě proti autorům, abych nebyl zle pochopen)...
Omlouvám se za chybu, kterou jsem vinou vlastní nepozornosti a některých nepřesných podkladů učinil.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Po uložení 20 cm vrstvy betonu bylo prováděno zhutňování nejčastěji za pomoci ručních pěchů. Údajně se používaly i pneumatické vibrátory a pěchy, ale zcela vyjímečně. Jednotlivé vrstvy byly propočteny tak, aby následující vrstva byla položena na vrstvu zhutněnou a zavadlou. Beton však samozřejmě nesměl zatvrdnout. Proto byl na stavby tohoto typu vojenskou správou dodáván speciální ,,A‘‘ cement s prodlouženou dobou tuhnutí.
Z každé vrstvy byl také na předem určeném místě komisionálně odebrán vzorek, který byl po zpracování do krychle o hraně 20 cm a po 28mi denním zatuhnutí odeslán ke zkouškám pevnosti v tlaku na Pražské ČVUT. Od podzimu 1938 platilo, že tato pevnost musí činit min.
450 kg/cm2 a pokud se nedodržením této normy některá firma dopustila prohřešku, byla postižena citelným snížením ceny za tuto betonovou směs. Obvykle však byly zaznamenány na Opavsku pevnosti pohybující se okolo 500 kg/cm2. Všechny činnosti kontrolovali příslušníci vojenského stavebního dozoru. Jak je však známo, požadavky armády byly občas nesplnitelné.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
To se týká Jirky Vrby a dalších. A co se týká dělostřeleckých obj. tak ty byly děleny poze kvůli dilataci.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.
Find out more