This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
(1621 - 1660)
Narodil se 30. ledna 1621 jako syn Jiřího I. Rákocziho a v roce 1648 se po jeho smrti stal sedmihradským vévodou. Nesmířil se s výsledky vestfálského míru, který uchoval tzv. dědičné země v habsburském područí a začal usilovat o vytvoření nové protihabsburské koalice. Spoléhal na švédského kancléře Oxenstiernu a anglického diktátora Cromwella a když neuspěl, obrátil se na Východ a uzavřel v roce 1649 spojenectví s ukrajnským hejtmanem Bogdanem Chmelnickým.
V roce 1653 ovládl po dohodě s tureckým sultánem Mehmedem IV., jehož se stal vazalem, rumunská knížectví Moldavsko a Valašsko. Jedním z cílů jeho politiky bylo spojení Sedmihradska a Uher s Polskem v jednom státě, který by se mohl postavit Habsburkům. Proto se spojil se Švédy a v roce 1656 spolu s nimi dobyl Varšavu. To vyvolalo nelibost tureckého sultána, který proti svému vazalovi vyslal armádu. V boji s ní Rákoczi 7. června 1660 padl.
S Jiřím II. Rákoczim padly i naděje české pobělohorské emigrace v čele s Janem A. Komenským, který několik let působil pod Rákocziho ochranou, na osvobození Českých zemí z habsburského područí.
