This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
- vládl v letech 1473 - 1425 př. n. l.
Thutmóse III. se narodil roku 1479 př. n. l. jako syn faraona Thutmóse II. Po jeho smrti roku 1473 se regentství ujala jeho vdova Hatšepsovet, nevlastní matka Thutmóse III., která se prohlásila za královnu a vládla Egyptu dalších 22 let. Thutmóse III. se svojí rozhodnou macechou cítil zastíněn a proto se po svém nástupu na trůn pokusil všechny památky na její vládu zahladit.
Když se Thutmóse III. po smrti Hatšepsovet roku 1458 př. n. l. konečně ujal vlády, shromáždil armádu a v bitvě u Megida blízko dnešní Haify v Palestině porazil vojska svých nepřátel. Následně se zmocnil Sýrie a dobyl Mitannskou říši na břehu Eufratu. Při svých výbojích faraon spoléhal na dobře organizovanou armádu, námořní sílu i diplomacii. U jeho dvora se shromáždila početná skupina mladých šlechticů - rukojmích z porobených zemí, kteří pak absolvovali výchovu a vojenský výcvik v organizaci Kap, aby mohli sloužit faraonově říši - předchůdci osmanských janičářů.
Thutmóse III. bývá považován za největšího vládce starověkého Egypta, za dobu své vlády podnikl celkem sedmnáct tažení do Asie. Jeho vláda se však nevyznačovala pouze dobyvačnou politikou, ale i rozmachem ekonomiky, kultury a vzdělanosti. Thutmóse III. podporoval kult boha Amona, který hraničil až s monoteismem. Nechal mu vystavět chrámy v Karnaku a prohlásil na jednom reliéfu: "Amon-Re v každém okamžiku shlíží na celou zemi". Kult boha Amóna mu zároveň pomáhal nalézt sjednocující ideologii pro rozsáhlou říši a ospravedlňoval tak jeho vládu nad ostatními národy jeho říše.
Když faraon v roce 1425 př. n. l. zemřel, ujal se vlády jeho syn, který byl již za otcova života prohlášen za spoluvládce - Amenhotep II..
