Kambýses II.

Cambyses II

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Král Kambýses II, perský panovník



- vládl v letech 559 - 522 př. n. l.

Kambýses byl synem a následníkem zakladatele Perské říše krále Kýra II. Velikého. Datum jeho narození není známo.

Kambýses se po boku svého otce zúčastnil tažení proti Novobabylónské říši v roce 539 př. n. l. Metropole Babylón je uvítala jako osvoboditele. Kambýses se na jaře 538 př. n. l. stal babylónským králem a perským místodržitelem. Babylónským králem se stal po tradiční babylónské ceremonii, při které se chopil ruky sochy boha Marduka na zikkuratu E-temenan-ki. Je zřejmé, že mladý Kambýses, který se v budoucnosti projevil jako nábožensky nesnášenlivý vladař, jednal podle instrukcí tolerantního krále Kýra II. Svědčí o tom dochovaný artefakt s nápisem, ve kterém k nám promlouvá sám Kýros II. Veliký: "Marduk, velký pán, požehnal mně, Kýrovi, který ho ctí, i Kambýsovi, mému synovi i celému vojsku milostí, jelikož jsme upřímně a radostně velebili jeho vznešené božstvo."

V roce 529 př. n. l. padl král Kýros II. v boji s kočovnými nájezdníky Massagety sídlícími východně od Aralského jezera mezi řekami Oxos (Amudarja) a Iaxartés (Syrdarja) a na trůn usedl jeho syn král Kambýses II. Kambýses II. se projevil jako dobrý vojevůdce a podařilo se mu odvrátit hrozbu vpádu Massagetů na íránskou plošinu.

Nyní se mohl král Kambýses II. naplno věnovat hlavnímu protivníkovi, bohatému Egyptu. Ještě předtím si preventivně pojistil trůn. Kambýses II. byl ženat s Kýrovou dcerou, svojí vlastní sestrou Atossou. Kambýses II. byl bezdětný a jediného možného potenciálního uchazeče o perský trůn krále králů, mladšího bratra Bardiu, dal zavraždit. Kambýses II. byl povahově krutý a prchlivý, jeho skutky si někteří jeho současníci vysvětlovali psychickou nemocí. Hérodotos se zmiňuje o jednom jeho krutém výstřelku. Kambýses II. se měl tehdy otázat svého sluhy co si o něm myslí prostí lidé. Dvořan odvětil: "Ve všem tě, pane, velice chválí, ale říkají, že se příliš oddáváš pití vína." Na to si nechal král přinést luk a šípy a nechal na opačný konec síně postavit sluhova syna, prostřelil mu srdce, a pravil: "Vidíš, lidé se mýlí, mám pevnou ruku."

Tažení proti Egyptu bylo pečlivě naplánováno. Situaci Kambýsovi II. ulehčila i smrt egyptského krále Ahmóse II. v roce 526 př. n. l. Na hrozící válku reagoval i dosud věrný spojenec Egypta řecký tyran Polykratés ze Samu. Pragmaticky zvážil možnosti a změnil strany. Své loďstvo, nejsilnější v Egejském moři, dal do služeb Kambýsa II. Perský král vytáhnul se silnou armádou z Gazy na jihu Palestiny a přes poušť na severním pobřeží Sinajského poloostrova mířil k hranicím Egypta. Cenné služby zde perskému králi prokázali kočovní beduíni, kteří na svých velbloudech přepravovali kožené měchy s tolik potřebnou vodou. Z moře kryla perskou armádu spojenecká Polykratova flotila.

Nový egyptský král Psamték III. se mu postavil do cesty na východním okraji nilské delty. Nesourodé Psamtékovo vojsko, v jehož řadách kromě Egypťanů bojovali i žoldnéři z Lybie, Kárie a v Egyptě usídlení Řekové, nedokázalo odolat náporu perské armády a v květnu 525 př. n. l. v bitvě u Pelúsia (asi 40 km jihovýchodně od dnešního Port Saidu), utrpělo drtivou porážku. Kambýses II. obsadil Mennofer (Memfis), bývalé centrum egyptské Staré říše, a po několika týdnech dopadl a zajal i samotného egyptského krále Psamtéka III., kterého nechal popravit. Smrtí Psamtéka III. skončila egyptská 26. dynastie, nazývaná podle sídelního města dynastií ze Sais. Krutost a necitlivost dal Kambýses II. Egypťanům pocítit také zhanobením svatyně a zabitím posvátného býka boha Hapiho. Těmito činy pobouřil Kambýses II. nejen mocné egyptské duchovenstvo, ale i prosté Egypťany. Ani snaha příštího perského krále Dáreia I. Velikého usmířit si vlivnou církevní elitu nenašla po zkušenosti s Kambýsem II. větší odezvy.

Egypt se stal perskou satrapií se všemi povinnostmi (odvody do armády, daně). Počínaje Kambýsem II. se perští Achaimenovci stali egyptskými králi 27. dynastie (vládli od roku 525 př. n. l. do roku 404 př. n. l.). Na strategických místech porobeného Egypta byly umístěny perské vojenské posádky. Úředníci zajišťující fungování státního aparátu byli ponecháni na svých místech.

Perské svrchovanosti se podrobila i řecká kolonie v Lybii, Kyréné. Tažení na jih proti Ethiopům v severní Núbii slavilo jen částečný úspěch. Persie ovládla část severní Núbie, její moc sahala až k prvnímu nilskému kataraktu u Svenetu (u Asuánu). Poslední perská pevnost byla umístěna na ostrově Elefantině. Neúspěchem skončila snaha Kambýsa II., patrně v roce 523 př. n. l., ovládnout cennou oázu Siva, která se nacházela až 500 km na západ od Nilu, nedaleko dnešní hranice Egypta s Lybií. Perské vojsko trápilo kruté klima, písečné bouře ho donutily vzdát se snahy o přímý atak oázy.

Své "odměny" za pomoc Kambýsovi II. se dočkal i tyran Polykratés. Peršané si nepřáli silný Samos. Perský satrapa maloasijských Sard, Oroités, vlákal Polykrata do léčky. Slíbil Polykratovi ohromné bohatství, pokud se k němu připojí k povstání proti legitimnímu králi Kambýsovi II. Když se Polykratés dostavil do Magnésie, kde si měl vyzvednout peníze za zradu Kambýsa II., nechal ho Oroités přibít na kříž. Po Polykratově smrti se Peršané ostrova Samos zmocnili.

Fatálního ohrožení se dočkal Kambýses II. přímo z centra Perské říše. Médský mág (náboženský hodnostář), Gaumáta, stoupenec zoroastrismu, nového náboženského učení proroka Zarathuštry, se prohlásil za Bardiu, mrtvého Kambýsova bratra a v roce 522 př. n. l. uzurpoval perský trůn. Podpory se mu dostalo hlavně v bohatých satrapiích Persii a Médii.

Kambýses II. s narychlo postavenou armádou zamířil proti Gaumátovi aby obhájil své nároky na perský trůn. Jeho dny už ale byly sečteny. Při nasedání na koně se zranil o svůj vlastní meč. Rána se zanítila a perský král Kambýses II. zemřel v Sýrii na otravu krve. Do čela armády se postavil šlechtic Dáreios a na podzim roku 522 př. n. l. byl prohlášen králem Dáreiem I.

Kambýses II. - Posvátný býk Apis.
Rama, CC BY-SA 2.0 fr, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=389521

Posvátný býk Apis.
Rama, CC BY-SA 2.0 fr, commons.wikimedia.org

Kambýses II. - Ilustrace z 19. století zobrazující setkání Kambýsa II. s Psammetikem III.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30405983

Ilustrace z 19. století zobrazující setkání Kambýsa II. s Psammetikem III.
commons.wikimedia.org

Kambýses II. - Vývoj Achaimenovské říše.
Ali Zifan, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44459656

Vývoj Achaimenovské říše.
Ali Zifan, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia.org

Kambýses II. - Apisova stéla datovaná do 6. roku vlády Kambýsa (524 př. n. l.), na níž je král (klečící, vlevo) zobrazen jako egyptský faraon, zatímco uctívá mrtvého býka Apise (vpravo).
Pozdější řecké tradice zobrazovaly Kambýsa jako vraha býka Apise.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=78408401

Apisova stéla datovaná do 6. roku vlády Kambýsa (524 př. n. l.), na níž je král (klečící, vlevo) zobrazen jako egyptský faraon, zatímco uctívá mrtvého býka Apise (vpravo).
Pozdější řecké tradice zobrazovaly Kambýsa jako vraha býka Apise.
commons.wikimedia.org

Kambýses II. - Kambýsés II. zajímá egyptského krále Psammetika III.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5928705

Kambýsés II. zajímá egyptského krále Psammetika III.
commons.wikimedia.org

URL : https://www.valka.cz/Kambyses-II-t23985#95522 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more