Zastavující účinek
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Stopping účinnek missiles is the ability to stop the opponent.
For high stopping effect is needed to get a shot of what the highest impact energy managed at the destination stop and "handed over" to the opponent the most of your energy. The shot that the opponent stops and stays in it, it has a greater stopping účinnek than the shot (albeit with much greater impact energy) through durch. Just 5 meters has a greater stopping effect of the bullet from a 9mm pistol, than from assault rifles of 7.62 mm or 5.56 mm (if not shifted center of gravity).
If we are considering only celoplášťové shots, mainly depends on the impact energy of the projectile, the area of its cross-section and on its shape. However, greater impact energy is even higher stop effect nenezaručuje! It depends on the design of the projectile. In another construction of the projectile than is celoplášť, depends on many other factors - stretching of the expansion of the cavity, the speed of rotation around the transverse axis, the fragmentation of the projectile,....
For high stopping effect is needed to get a shot of what the highest impact energy managed at the destination stop and "handed over" to the opponent the most of your energy. The shot that the opponent stops and stays in it, it has a greater stopping účinnek than the shot (albeit with much greater impact energy) through durch. Just 5 meters has a greater stopping effect of the bullet from a 9mm pistol, than from assault rifles of 7.62 mm or 5.56 mm (if not shifted center of gravity).
If we are considering only celoplášťové shots, mainly depends on the impact energy of the projectile, the area of its cross-section and on its shape. However, greater impact energy is even higher stop effect nenezaručuje! It depends on the design of the projectile. In another construction of the projectile than is celoplášť, depends on many other factors - stretching of the expansion of the cavity, the speed of rotation around the transverse axis, the fragmentation of the projectile,....
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Ono totiž je to téma široké a píšou se o tom disertační práce. Nicméně z výše navrženého článku se dozvíš taky dost!
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - Rad :
No, já v tom článku taky zastávám poněkud odlišné stanovisko od Tanga. Zastavující účinek nemá s předáváním energie mnoho společného, zrovna ty střely z vysokorychlostních pušek budou mít na 5 metrů větší účinek než pistolové střely ráže 9 mm, naopak je žádoucí aby střela prošla skrz a zvětšilo se tak krvácení
Střela, která se v těle zastaví, má vyšší zastavovací efekt, protože tělu předá veškerou svou energii a způsobí tím větší hydrodynamický šok (asi 80% těla tvoří voda). Tento hydrodynamický šok způsobuje poranění i nezasažených orgánů. Ve skutečném boji jsou úmrtí, způsobená hydrodynamickým šokem, mnohem častější, než vykrvácení. Navíc, pokud střela projde durch, má každý doktor značně usnadněnou práci, protože krvácení zastaví mnohem snadnějí než když by musel vyjímat střelu.
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
S předanou energií to nemá co dělat. Pomalé střely velkých průměrů např. .45 ACP předávají v cíli maximum energie (a zrovna tak třeba málo výkonné střely, např. .22 LR, ta obvykle zůstane v těle a předá tak energii všechnu) a přesto jejich šokový účinek není nijak valný.
Navíc účinek šoku se velmi přeceňuje, údaj o větším podílu na úmrtí šokem oproti mechanickému poškození je vyloženě směšný.
Vysokorychlostní mikrorážové střely prochází tělem takřka vždy, způsobují značná zranění i při průstřelech. Při zasažení vitálních orgánů dochází k vykrvácení tak rychle, že k nějakému vyjímání střely už ani nedojde. A právě rychlý kolaps způsobený ztrátou krve je zásadní z hlediska zastavujícího účinku.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Myslivci (ti střílí "do živého" častěji, než vojáci) tvrdí, že šok je pro složení zvířete podstatnější, než jiný z faktorů. Aby nastal, musí být množství předané energie dostatečné (proto jsou stanoveny minimální povolené výkony zbraní) a musí být zasaženy současně obě poloviny těla (levá i pravá), nikoli jen jedna.
Tím dochází k onomu šokovému efektu, definovanému jako "zmatení mozku oběti", který poté již nedokáže řídit životní pochody. Každá mozková hemisféra má stanoveny činnosti organismu, které řídí. Zasažením obou polovin těla dojde k vzájemnému křížení nervových impulzů a onomu šokovému "zmatení". Proto myslivci střílí na zvěř z boku, ne čelně.
Samozřejmě čím větší poškození, tím větší efekt. Proto jsou podstatně ranivější střely rychlé, nestabilní (m.j. první nestabilní střela byla britská ráže 0.303" - puška Lee Enfield), dnes reprezentované tzv. "mikrorážemi", u loveckých nábojů střely se zvýšeným ranivým účinkem (dutina, střižná hrana).
U střelby bojové (obranné, či válečné) většinou bývá zasažena jen jedna polovina těla a proto se působení šoku uplatňuje omezeně (nejde-li o vícečetné poranění).
U nás zemřel kluk po jednom průstřelu hrudi opovrhovanou ráží 7,65 Br.- v podstatě se udusil - nemohl se prostřelenými plicemi účinně nadechnout. Taxikář, který ho ve rvačce prostřelil, ujel a jeho kamarád, kterému umřel v náručí nemohl rozdýchat, když jsem mu řekl, že by Jarda (jinak erclotr) neumřel, kdyby mu byl do průstřelů vrazil z obou stran ukazovák.
Myslím prostě, že těch faktorů je moc a když se v muzeu dívám, jaká zranění ve středověku lidé přežívali, jsem ochoten připustit, že dnešní "změkčilost" je jedním z nich.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Já souhlasím s tím co napsal Fantan, méně už s tím co napsal Tango.
Ono usmrcení nábojem 7,65 Br. - zabít se dá jakýmkoliv nábojem i popelníkem, když na to přijde. Tento náboj je opovrhován právě kvůli slabému zastavujícímu účinku.
Jinak mne nepřekvapuje, že tolik lidí stále bazíruje na předávání energie. I tato oblast ranivé balistiky se stále vyvíjí a tohle byl prostě jeden z předešlých názorů. Přečetl jsem snad vše. co se o dané problematice dá u nás běžně sehnat (kromě knížky od Kneubühla, která nedávno vyšla, pro její vysokou cenu. Ale já si ji jednou koupím !
). Z toho je sestaven výše zmíněný článek. Nic jsem si nevymyslel, jde o informace pocházející z odborných knih a časopisů.
Většina lidí se dodnes domnívá, že zsatvující účinek je to co vidí ve filmech - chlapík dostane zásah, vznese se do vzduchu a proletí výkladem. dále se domnívají, že to dokážou právě pomalé střely velkých ráží, které se v cíli zastaví a předají maximum energie. Praxe prokázala (viz Marshall a Sadow), že tomu tak není.
Velká kmitající dutina o níž se hovoří výše, závisí v nějvětší míře na rychlosti střely (část článku tohoto se týkající vychází z článku Ing. S. Janouška publikovaného v ATM), nikoliv na předané energii.
Marshallův výzkum jednoznačně prokázal o něco menší účinnost střel (z hlediska zastavujícího účinku), jež se v těle zastaví na krátké vzdálenosti (např. olověná .357 Magnum nebo .44 Magnum Silver tip).
Samozřejmě se nebráním žádným opět novějším pohledům a názorům a byl bych zejména vděčen za upozornění na zdroje, z nichž čerpá Tango a Lord Smrtka.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Zdroje ti nemůžu uvést zcela jednoznačně, protože se jedná o různé články v SR, SM a ATM za posledních cca 15 let.
Aby nedošlo k nedorozumění, zřejmě každý chápeme jinak slovo "šok". Pochopil jsem, že ty tím rozumíš šok traumatický, já tím myslím šok hydrodynamický. Vliv traumatického šoku samozřejmě nelze zobecnit a objektivně popsat, protože záleží na mnoha subjektivních faktorech (v tom máš naprostou pravdu). Ale vliv hydrodynamického šoku již objektivně popsat lze, protože to už je v podstatě fyzikální záležitost (dočasná dutina, rázová vlna,...).
Já nezpochybuju tvé tvrzení o vztahu vysokorychlostní střela vs. dočasná dutina, jenom jsem polemizoval s tebou udávaným vykrvácením.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Vraj výborný zastavujúci účinok má strela Short stop a pri tom ide o nesmrtiacu strelu.
Pojem RSP - relative stopping power - vyjadruje matematicky zastavujúci účinok slúžiaci pre porovnávanie rôznych druhov nábojov.
Závisí priamo aj nepriamo úmerne od mnohých veličín: priečny prierez strely, tvar strely (flat noise, FMJ, hollow point - atď), rýchlosť strely a pod.
Tvar strely reprezentuje nejaká konštanta, ktorá bola stanovéná približne experimentálne.
Treba ale opäť podotknúť, že ide o RELATÍVNY zastavujúci účinok, tzn. v praxi nemusí strela s pomerne vysokým RSP zastaviť útočníka, alebo naopak, jedinou strelou zo vzduchovky je usmrtený človek.
U obranných zbrani sa za strelivo s dostačujúcim zastavujúcim účinkom považuje 357 MAG a 9 mm Luger (štatisticky).
U vojenských zbraní vstupuje do deja ženevská konvencia, ktorá sa viac alebo menej obchádza pri konštrukcií striel (viď sovietske strelivo 5,45 x 39,5 - ide o FMJ ale s dutou špičkou pod plášťom).
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Tvar a konstrukce střely: jde o docílení nestability posunutím těžiště vzad, nejde o docílení efektu FMJ (rozumím-li dobře tomu, co jsi napsal). Může to být dutou krytou špičkou, nebo (0.303 Br) dvoudílnou plášťovou střelou, kde náplň hrotu je hliník. Tím se výrazně zvětší kružnice, kterou opisuje hrot střely a po zásahu cíle dojde k rotaci střely podle krátké osy - střela působí jako odstředivé čerpadlo - středem ssaje, kraji odhazuje. Střelný kanál pak odpovídá nikoli průměru, ale délce střely a vzniklé devastace jsou ohromující. Navíc po zastavení rotace (neopustila-li střela tělo) pak "jede" podle dlouhých kostí a bývá nalezena daleko od vstřelu.
Takto jsou konstruovány všechny současné tzv. "mikrorážové" střely. V jedné SR popisuje střelec účinek výstřelu z pušky r. 0.17" na kojota. Zasažen na cca 150 m se svalil na místě. Vstřel ani výstřel nebyl nalezen. Po rozříznutí břišní dutiny střelci její obsah "vytekl na boty".
První použití těchto střel 0.303Br. (jednou z nich byl podle rekonstrukce zabit Manfred v.Richthofen) vyvolalo silné protesty kvůli porušení Haagské konvence.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - Fantan :
...ale statisticky vychází jako první doporučená ráže 7,65 Br.
Mohl by jsi, prosím, upřesnit, z jaké statistiky vycházíš? Osobně jsem se všude setkal s tím, že minimální ráže pro účinnou sebeobranu je 9 mm Browning.
Aby nedošlo k nedorozumění, nábojem ".303 Br" je míněn 303 British.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Já jsem s tebou nesouhlasil zejména v tvrzení, že 9 mm Luger bude mít větší zastavující účinek než vysokrochychlostní střely z pušek. S tím vykrvácením - já jsem si to z prstu nevycucal, jde o výsledky amerických výzkumů.
Jinak asi nejlepší definici zastavujícího účinku formuloval E. Marshall jako stav "kdy osoba nebyla schopna pokračovat v útoku a nanejvýš urazila vzdálenost do 10 stop (3m)".
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Dále vycházím z faktu, že leta letoucí byla tato ráže používána ve většině Evropy jako "policejní" a tady se ráže 9 mm začala pro civilní potřebu prodávat (pro mne) historicky docela nedávno. Třeba Itálie dlouho měla nejsilnější patronu pro tento účel slabou 9 mm Glisenti.
No a pokud budu vycházet z praktického použití - nevíš náhodou, jakou ráží byl zastřelen R.Kennedy a John Lennon? Nějak ti vrahouni na naše doporučení kašlou, že?
Tahle 0.22 LR, nebo Win je za velkou louží k sebeobraně hojně nabízena a používána! 
Já těmhle vědeckým "statistikám", které jsem si sám nezfalšoval, nějak moc nevěřím!
Jeden hoch od nás se šel zeptat jednoho dobráka, který ho ošulil o pěkných pár tisíc, jak že si to představuje. Ten ho lehce perforoval 82kou na vzdálenost tak do 10 metrů. Z toho, co po něm vyšil, se 4 rány ujaly, jedna z nich ve stehenní tepně - krev museli ze silnice splachovat hasiči - skoro vykrvácel. No a přežil!
Dokonce ho zavřeli pro vydírání! A pak věřte devítkám! 
Jinak - děkuji za opravu té ráže. Já zestručňoval tak důsledně, že jsem si vůbec neuvědomil, že "Br." je vyhraženo pro Browning. Samozřejmě jde o 0.303 British (nevěřil bys, co dalo kamarádovi práce najít vhodnou náhradu korditu a stanovit laboraci!)
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
).Nesouhlasím především se závěrem:
Citace :
Z tohoto pohledu je tedy žádoucí, aby střela zůstala v těle protivníka, popřípadě, aby v případě jeho prostřelení po jeho opuštění disponovala již jen minimem energie.
To opět odporuje požadavkům na ranivý účinek, neboť pro způsobení rychlého poklesu krevního tlaku je vhodné, aby krev z těla odcházela jak otvorem vstřelu, tak výstupním otvorem.
Nezpochybňuju, že při průstřelu je odvod krve prakticky dvojnásobný, než když střela zůstane uvnitř. Ale pochybuju, že by pokles krevního tlaku byl tak rychlý, že by protivník byl prakticky okamžitě zastaven. Dospělý člověk má asi 4,5 litru krve a aby se ztráta krve výrazně projevila, musel by jí ztratit asi polovinu. A přes dva litry krve z člověka nevytečou během zlomku vteřiny.
Proto, podle mého názoru, je hydrodynamický efekt podstatnější, protože i při zásahu nevitálních orgánů může dojít k poškození (nebo alespoň ke krátkodobému vyřazení) alespoň části nervového systému.
Naopak 100% souhlasím s poslední větou článku:
Citace :
Na úplný závěr nezbývá než konstatovat, že nejdůležitější je samotné umístění zásahu, protože stoprocentně účinná střela prostě neexistuje.
Fantan:
Náboj 22LR je trochu specifický, protože má neplášťovanou střelu, která se v cíli deformuje nebo se dokáže i roztrhnout.
S nábojem 303 British jsem tě pochopil (proto tam nebyl otazník), jenom jsem to chtěl upřesnit, aby to někoho nezmátlo
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Nejsem doktor, netroufnu si odhadnout kolik krve by musel člověk ztratit, aby mu zkolabovala CNS a jak rychle toto množství dokáže vytéci. Vycházel jsem z podkladů a věřím, že lidé, kteří je zpracovali, na rozdíl od mne nejsou laici.
Citace :
Proto, podle mého názoru, je hydrodynamický efekt podstatnější, protože i při zásahu nevitálních orgánů může dojít k poškození (nebo alespoň ke krátkodobému vyřazení) alespoň části nervového systému.
S tímto v zásadě souhlasím, ale má to pár háčků, zaprvé je vliv hydrodynamického efektu dost nespolehlivý a zadruhé u krátkých palných zbraních (u nichž jde o zastavující účinek zejména a o nichž byl také zmíněný článek) se vyvolává dost obtížně kvůli malé rychlosti střel.
Na článek jsem se odvolával, protože se mi nechtělo znovu opakovat informace v něm obsažené, promiň že jsem tě podezříval.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Vzhledem k tomu že u nás pro obranu nejsou střely s dutinkou , děleným jádrem a jinejma upravama povoleny , tak tu máme k dispozici celopláště a pravděpodobně polopláště ( docela by mě zajimalo jestly je pro obranu povolena olověná střela ) ta by pravděpodobně vykazovala nejlepší vysledky . Domnívám se že ráže 9 para není pro obranu vhodná .
cíl většinou prostřelí a dost často bez žádoucího efektu . US vojáci by o tom mohly vyprávět .
Takže já bych volil ráži 10 až 12 mm pro pistoli ( u záže 9 mm bych bral jedině 357 SIG nebo 357 mag )
Ideální by byla ráže 50AE s redukovanou energii cca o 30% a s mnohem těžší střelou .
Ale jinak bych já preferoval pro běžnou pistoli ráži 10 mm AUTO která je dle mého názoru neprávem opomíjená . Výkon tohoto náboje totiž umožňuje zkonstruovat kompaktní pistoli s dostatečným výkonem .
Osobně nejsem ale zastáncem prťavejch pistolí . Kompakta bych si vživotě nekoupil . Připadá mě malej a zavodit se stím nedá .
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - pistolnik :
docela by mě zajimalo jestly je pro obranu povolena olověná střela
Jestli zákon správně interpretuju, tak ano.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Citace - pistolnik :
Osobně nejsem ale zastáncem prťavejch pistolí . Kompakta bych si vživotě nekoupil . Připadá mě malej a zavodit se stím nedá .
Záleží na tom, co s pistolí chceš dělat. Pokud ji máš jen na závodní střelbu, tak budiž, ale pokud ji chceš skrytě nosit (třeba teď za toho vedra), je lepší něco malého a skladného. V tomhle počasí nosím Walther PPK v ráži 7,65.
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
shop.vmcustom.cz
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.
Find out more