Sulejman I.

Sulejman I. Zákonodárce, kalif a osmanský sultán


(1494 - 1566)



Roku 1520 se ve svých šestadvaceti letech stal 10. osmanským sultánem. Brzy poté, co upevnil své postavení v Cařihradě, vytáhl s vojskem na sever k Bělehradu a po třítýdenním obléhání ho dobyl. V roce 1522 porazil maltézské rytíře a zmocnil se ostrova Rhodos - strategické bašty východního Středomoří.


V roce 1526 pokračoval ve svém tažení do Uher, kde se mu postavil mladý král Ludvík Jagellonský. V následné bitvě, v srpnu 1526 u Moháče, dosáhl svého největšího vítězství. Na 15 tisíc křesťanských rytířů zde zahynulo a sám král Ludvík se utopil v řece, když se pokoušel spasit útěkem. Vítězstvím v Uhrách zahájila turecká vojska postup do samého srdce Evropy a roku 1529 stanula před hradbami Vídně, ale časný příchod zimy zachránil město od delšího obléhání. Sulejman I. se poté stáhl k Bělehradu, ale připojil k Osmanské říši Bosnu a Hercegovinu.


Po ovládnutí Balkánu se obrátil na východ, porazil vojska Safíjovců, roku 1534 dobyl Bagdád a připojil ke své říši Mezopotámii. Využil spojenectví, které roku 1536 uzavřel s francouzským králem Františkem I. a znovu vpadl do Uher, které se roku 1541 rovněž staly součástí jeho říše, která tak v té době dosáhla svého největšího rozmachu.


Základ osmanské armády tvořily stálé jednotky: janičáři, elitní pěší pluky vyzbrojené střelnými zbraněmi a čítající v době Sulejmana I. 12 až 13 000 mužů, dále šest jízdních pluků sultánské gardy, a nakonec specializované technické vojsko, tj. zbrojíři, dělostřelci, zákopníci a přepravní sbory. Vedle toho existovala feudální armáda tzv. sípahíjové, kteří jako držitelé půdy měli za povinnost vypravit se do války na vlastní náklady a vydržovat při tom ještě záložníky, povolané do sultánova vojska.Ze sultánova podnětu byla provedena reforma zákonů - proto přídomek Zákonodárce, ale lépe by mu slušel přídomek Dobyvatel, kdyby se jím již nehonosil jeho slavný praděd Mehmed II.


Sulejmán byl milovník umění a literatury, zejména poezie. Sám psal pod pseudonymem básně, k nimž ho inspirovala čerkesská krasavice Roxelana, která se stala vládkyní jeho harému. Za jeho vlády a s jeho podporou vyrostly v mnoha městech nádherné stavby postavené geniálním architektem Sinanem v letech 1538-1588.


V roce 1566 podnikl Sulejman I. poslední pokus zmocnit se Vídně, ale na této výpravě zemřel. Jeho armáda se poté obrátila zpět do Cařihradu, kde byl sultán pochován v mešitě.

Na válce je možné si přečíst ČLÁNEK o sultánových výbojích v letech 1521-1533.