Německá volkslista

Diskuse

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Na Těšínsku byla otázka národní příslušnosti zdejšího obyvatelstva odedávna spornou záležitostí. Jeho území se rozprostíralo na hranici tří národních celků – Češi, Němci, Poláci, pro něž však bylo územím okrajovým, a proto místní obyvatelstvo zůstávalo dlouho nevyhraněné. Značná část obyvatelstva se považovala za Slezany, „Šlonzáky“, u nichž vědomí místního původu převažovalo nad vědomím národní příslušnosti. Němci toho využili pro uskutečnění své germanizační politiky prostřednictvím akce „německé volkslisty“, která se týkala téměř 3 000 000 lidí.
Na základě „Nařízení o německé volkslistě a o německé státní příslušnosti v přičleněných východních územích“ z 4.3.1941, byly sestavovány seznamy občanů německé národnosti a vedeny úřadem vrchního vládního prezidenta. Předpokladem pro zápis do tohoto „německého národního soupisu“ bylo přihlášení se k německé národnosti a podání důkazu o původu, rase a politickém postoji. Pro zjištění národnostních poměrů provedli Němci už v prosinci 1939 policejní registraci obyvatelstva. Na úředním formuláři měli občané určit národnost, k níž se hlásí. Většina část obyvatel Těšínska se přihlásila k tak zvané slezské národnosti. V okupačním okrese Těšín se k této národnosti přihlásilo asi 45% obyvatel.
Přiznáním k německé nebo slezské národnosti byli pak občané donuceni k podáni žádosti o udělení „volkslisty“, jak se začalo říkat průkazům, potvrzujícím zápis do německého národního soupisu. Kdo tak neučinil, vystavoval se nebezpečí postihu. Významnou úlohu při tom sehrála hrozba deportace do koncentračního tábora či hrozba vysídlení a ztráty majetku.
Podle zmíněného Himmlerova nařízení rozdělovala volkslista osoby do ní zapsané na čtyři skupiny s různým právním postavením.
Do první skupiny byli zařazeni ti, kdo vystupovali už před začátkem okupace jako Němci. Museli prokázat, že již tehdy byli členy německých organizací, že se aktivně proněmecky projevovali. Získali německou státní příslušnost se zpětnou působností od 26.10.1939 a obdrželi modré průkazy.
Do druhé skupiny patřili ti, kteří před okupací sice nevystupovali aktivně proněmecky, ale zachovali si německou národní příslušnost, pokud se ovšem nestýkali s Poláky a nebyli členy polských organizací. Vztahovaly se na ně stejné právní normy jako na první skupinu, stali se plnoprávnými občany říše a vlastnili rovněž modré průkazy. Osoby obou skupin, pokud měly slovansky znějící jména a příjmení, musely si je podle nařízení z 24.10.1941 změnit na jména německá.
Třetí skupinu tvořily:
a) osoby německého původu, ovlivněné stykem s Poláky, ale schopné stát se „plnohodnotnými“ příslušníky německého národa
b) osoby neněmeckého původu, které žily ve smíšeném manželství s osobou německé národnosti; přitom tato osoba musela mít v manželství prokazatelně rozhodující vliv
c) osoby s národnostního hlediska nevyhraněné, většinou nemluvící německy, ale přiklánějící se k němectví svou kulturou a místním rodovým původem. Sem patřili všichni ti, kteří při policejní registraci udali slezskou národnost.
Tyto osoby vlastnily zelené průkazy. Zprvu jim nebyla přiznána německá státní
příslušnost. Teprve nařízením z 31.1.1942 jim tato byla udělena na zkušební dobu deseti
let.
Do čtvrté skupiny patřili obyvatelé německého či „slezského“ původu, kteří politicky splynuly s Poláky, byli členy polských organizací a vystupovali protiněmecky. Německá státní příslušnost jim mohla být přiznána jen zcela výjimečně zvláštním právním aktem na zkušební dobu deseti let. Do obdržení státního občanství byli pokládáni za poddané příslušníky bez státní příslušnosti. Dostali červené průkazy.
Zájem obyvatel o přidělení volkslisty byl zprvu malý, proto musel být stanoven jako poslední den k podání přihlášky 31. březen 1942. k přesvědčovací metodě patřilo i toto prohlášení, jež musela každá taková osoba podepsat:
„Byl jsem upozorněn, že přes svůj německý původ a přes veřejnou výzvu jsem dosud nepodal žádost na úřad německé volkslisty. Na příkaz gestapa mi bylo sděleno, že během osmi dnů mám prokázat, že jsem podal žádost o přijetí do německé volkslisty. Tomuto sdělení jsme dobře porozuměl. Byl jsem rovněž upozorněn, že když se tímto nebudu řídit, mohu očekávat policejní řízení.“
Na shromáždění landrátů vládního obvodu Horní Slezsko v červenci 1943 mohlo být při hodnocení výsledků zápisů do volkslisty již sděleno, že v Horním Slezsku je zaneseno asi 100 000 osob v první skupině, asi 200 000 ve druhé a asi 900 000 ve třetí skupině. Ve čtvrté skupině bylo asi 50 000 obyvatel.
Nejtíživější povinností volkslistářů byla povinnost vojenské služby ve wehrmachtu. Někteří ze „Slezanů“ byli odvedeni na frontu hned poté, co se při policejní registraci přihlásili ke „slezské“ národnosti, dávno před výnosem o volkslistě. Uvádí se, že už do 1.10.1940 bylo začleněno do wehrmachtu téměř 40 000 „slezských Poláků“, přitom mnohým z nich nebyla volkslista později vůbec přiznána.


(zdroj – Zločin v Životicích – Mečislav Borák)
URL : https://www.valka.cz/Nemecka-volkslista-t16266#60313 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Kategorie Deutsche Volksliste


I. skupina: (modré průkazy)
Němci před už před začátkem okupace, členové německých organizací, aktivní proněmecké projevy (např. veřejné užívání němčiny, odmítnutí služby v čs. nebo polské armádě atd.)
Získali němecdkou státní příslušnost se zpětnou působností od 26.10.1939. Pokud měli slovansky znějící jména a příjmení, museli si je podle nařízení ze 24.10.1941 změnit na jména německá.


II. skupina: (modré průkazy)
Německá národní příslušnost (pokud se nestýkali s Poláky a nebyli např. členy polských organizací). Vztahovaly se na ně stejné právní normy jako na první skupinu, stali se plnoprávnými občany říše.
Pokud měli slovansky znějící jména a příjmení, museli si je podle nařízení ze 24.10.1941 změnit na jména německá.


III. skupina: (zelené průkazy)
a) osoby německého původu, ovlivněné stykem s Poláky, ale schopné stát se opět „plnohodnotnými“ příslušníky německého národa
b) osoby neněmeckého původu, které žily ve smíšeném manželství s osobou německé národnosti, přitom tato osoba musela mít v manželství prokazatelně rozhodující vliv
c) osoby z národnostního hlediska nevyhraněné, většinou nemluvící německy, ale přiklánějící se k němectví svou kulturou a místním rodovým původem. Sem patřili všichni ti, kteří při policejní registraci udali „slezskou národnost“. Plkud se někteří z nich přihlásili k německé národnosti už před okupací, mohli být zapsáni do skupiny první nebo druhé. Pokud se ale projevovali protiněmecky, byli ze zápisu do volkslisty vyloučeni.
Zprvu nepřiznána německá státní příslušnost, teprve nařízením z 31.1.1942 jim byla udělena na zkušební dobu deseti let. I když jim tato výhoda mohla být kdykoliv odebrána, přece jim přinesla určitý pocit jistoty: návrat vlastnického práva a zrušení komisařské držby jejich majetku. Tajné plány nacitstů však počítaly s jejich přesídlením do čistě německého prostředí „staré říše“, kde teprve měl být proces jejich znovuponěmčení dokončen.


IV. skupina: (červené průkazy)
Obyvatelé německého či „slezského“ původu, kteří politicky splynuli s Poláky, byli členy polských organizací a vystupovali protiněmecky. Patřili sem i někteří Poláci, u nichž se nepořítalo s germanizací. Německá státní příslušnost jim mohla být přiznána jen zcela výjimečně zvláštním právním aktem na zkušební dobu deseti let, do obdržení státního občanství byli pokládáni za „Schutzangehörige“, poddané příslušníky říše bez státní příslušnosti. Jejich majetek byl zkonfiskován, rasově vyhovující děti jim byly odebírány k poněmčení. Měli být internováni v pracovních táborech a většinou likvidováni.
(zdroj - Klapal: Nepromlčitelné zločiny - ale nejsem si jistý)
URL : https://www.valka.cz/Nemecka-volkslista-t16266#97107 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more