Mareš, Karel [1898-1960]

     
Příjmení:
Surname:
Mareš Mareš
Jméno:
Given Name:
Karel Karel
Jméno v originále:
Original Name:
Karel Mareš
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
brigádní generál Brigade General
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
03.11.1898 Tábor /
03.11.1898 Tábor /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
18.06.1960 Kosova Hora /
18.06.1960 Kosova Hora /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
velitel československé 311. perutě RAF Commander of the No. 311 (Czech) Squadron RAF
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
Láník, Jaroslav a kolektiv: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Ministerstvo obrany ČR-AVIS, Praha 2005, ISBN 80-7278-233-9 aces.safarikovi.org
URL : https://www.valka.cz/Mares-Karel-1898-1960-t126617#429073 Version : 0
     
Příjmení:
Surname:
Mareš Mareš
Jméno:
Given Name:
Karel Karel
Jméno v originále:
Original Name:
Karel Mareš
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.1910-DD.MM.1917 maturita na česká reálce v Táboře
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.1917-DD.MM.1917 záložní důstojnická škola
DD.MM.1918-DD.MM.1918 italská důstojnická škola
20.07.1922-10.12.1922 kurs leteckého pozorovatele
DD.MM.1925-DD.MM.1925 pilotní výcvik
DD.MM.RRRR-14.04.1938 kurs pro velitele vojskových těles
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
01.12.1918 podporučík
01.03.1919 poručík
01.11.1920 nadporučík
31.12.1923 kapitán
03.12.1926 štábní kapitán
01.01.1931 major
01.07.1935 podplukovník
07.03.1941 plukovník
DD.MM.1947 brigádní generál (zpětně k 01.05.1944)
03.11.1950 vojín
13.04.1990 brigádní generál
01.12.1918
01.03.1919 Lieutenant
01.11.1920 1st Lieutenant
31.12.1923 Captain
03.12.1926 Staff Captain
01.01.1931 Major
01.07.1935 Lieutenant Colonel
07.03.1941 Colonel
DD.MM.1947 Brigade General
03.11.1950 Soldier
13.04.1990 Brigade General
Průběh vojenské služby:
Military Career:
12.02.1917-28.01.1918 střelecký pluk 6 - jednoroční dobrovolník
02.02.1918-01.12.1918 39. československý střelecký pluk
01.12.1918-29.09.1920 31. československý střelecký pluk
29.09.1920-01.04.1923 Pěší pluk 31
01.04.1923-10.02.1925 Letecký pluk 2
10.02.1925-31.03.1931 Vojenské letecké učiliště
31.03.1931-01.10.1931 Letka 81 - velitel
01.10.1931-19.07.1932 Letecký pluk 5
19.07.1932-01.04.1935 Letecká peruť I/5 - velitel
01.04.1935-22.07.1936 Letecká peruť I/6 - velitel
22.07.1936-DD.MM.1939 Letecký zkušební oddíl - velitel
03.06.1940-DD.06.1940 čs. letecká skupina (Adge, Francie) - velitel
29.07.1940-19.03.1941 311. peruť RAF - velitel
01.06.1941-DD.MM.1942 Ministerstvo národní obrany
01.10.1942-DD.MM.1946 Čs. vojenská mise v SSSR - zástupce náčelníka
28.10.1945-15.03.1947 1. letecká divise - velitel
15.03.1947-01.12.1947 Velitelství letectva 1. oblasti - zatímní velitel
01.12.1947-31.07.1948 Ministerstvo národní obrany - přednosta V. odboru
31.07.1948-DD.MM.RRRR Letecký týl - velitel
12.02.1917-28.01.1918
02.02.1918-01.12.1918 39th Czechoslovak Rifle Regiment
01.12.1918-29.09.1920 31st Czechoslovak Rifle Regiment
29.09.1920-01.04.1923 31st Infanty Regiment
01.04.1923-10.02.1925 2nd Air Regiment
10.02.1925-31.03.1931 Military Air School
31.03.1931-01.10.1931 81st Flight - Commander
01.10.1931-19.07.1932 5th Air Regiment
19.07.1932-01.04.1935 1st Air Squadron of the 5th Air Regiment - Commander
01.04.1935-22.07.1936 1st Air Squadron of the 6th Air Regiment - Commander
22.07.1936-DD.MM.1939 Air Experimental Division - Commander
03.06.1940-DD.06.1940 Czechoslovak Air Group (Adge, France) - Commander
29.07.1940-19.03.1941 No. 311 Squadron RAF - Commander
01.06.1941-DD.MM.1942 Ministry of National Defence
01.10.1942-DD.MM.1946 Czechoslovak Army Mission in the USSR
28.10.1945-15.03.1947 1st Air Division - Commander
15.03.1947-01.12.1947 Air Command of 1st Area - Commander (temp.)
01.12.1947-31.07.1948 Ministry of National Defence
31.07.1948-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
23.04.1940 - odchod do exilu
01.11.1949 - odchod do výslužby
03.11.1950 - degradován a poté vystěhován z Prahy
DD.MM.1968 - částečně rehabilitován
03.05.1990 - plně rehabilitován a vrácena hodnost


RAF No. 82 579
hodnost RAF - Group Captain
-
Zdroje:
Sources:
Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
Láník, Jaroslav a kolektiv: Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Ministerstvo obrany ČR-AVIS, Praha 2005, ISBN 80-7278-233-9 aces.safarikovi.org
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Mares-Karel-1898-1960-t126617#463735 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Brigádní generál, vojenský pilot a první velitel 311. československé bombardovací perutě britského Královského letectva (RAF). Po maturitě na táborském gymnáziu vstoupil do rakousko-uherské armády a odjel na italskou frontu. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka. Leteckou kariéru zahájil v Olomouci, poté byl velitelem pilotní školy a velitelem letky a perutě v Praze. Po okupaci se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa. V roce 1940 se dostal do Anglie, kde se stal prvním velitelem 311. perutě RAF. Po osvobození působil jako velitel 1. letecké divize v Praze. V souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou byl i Mareš v roce 1948 ve vyšetřovací vazbě. Perzekvován byl i poté, co v listopadu 1949 na vlastní žádost odešel do výslužby a byl mu přiznán invalidní důchod. Musel odejít z Prahy, bydlení našel až v Kosově Hoře u Sedlčan, kde pracoval jako zemědělský dělník. V roce 1953 přišel i o vojenský invalidní důchod, zemřel předčasně ve věku 61 let. V plném rozsahu byl rehabilitován až v květnu 1990, kdy mu byla in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.


mocr.army.cz
URL : https://www.valka.cz/Mares-Karel-1898-1960-t126617#738562 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Polní pilot - letec generál Karel Mareš


Karel Mareš se narodil v Táboře 3. listopadu 1898 v rodině železničáře. Měl tři sourozence: Bratr František a sestra Aloisie se stali lékaři, druhá sestra Anna se později provdala a žila v Táboře.
Karel Mareš studoval na táborském gymnáziu, po maturitě v r. 1917 byl odveden k pěšímu pluku č. 6 v Českých Budějovicích a se svojí jednotkou byl nasazen na italské frontě. Po zajetí vstoupil do čs. Legií.
Po návratu jednotky do vlasti zůstal v armádě nově vzniklého československého státu a sloužil v Jihlavě. Zalíbilo se mu létání, proto se přihlásil do pozorovatelského kurzu v ČSVU Cheb. Vykonal v něm 30 letů, převážně na typech letadel užívaných během 1. světové války. Po ukončení byl převelen k Leteckému pluku 6 v Olomouci. Během dvou let měl možnost využít všech vědomostí a dovedností získaných v chebském kurzu při všech více než 160 letech. Ty vykonal během této doby nejen v Olomouci, ale také během stáže v Lyonu, kde zejména poznal bombardovací typy Breguet XIV a XIX.


Od února 1925 nastoupil jako pilotní žák do Učiliště pro letectvo v Chebu a absolvoval všechny tehdy možné typy pilotního výcviku: základní, pokračovací a také stíhací. Během dvouletého výcviku vykonal více než 1600 letů na strojích, které byly již ve většině vyrobeny v ČSR. Nejvyšší počet letů vykonal na typu Aero A-15, což ovšem byla jen jedna z verzí „bombarďáku“ Hansa-Brandenburg C.I vyráběné v ČSR.


Od roku 1927 do roku 1931 byl jmenován velitelem pilotní školy elementární ve Vojenském leteckém učilišti Prostějov. Během doby svého působení předal svoje znalosti a dovednosti řadě československých pilotů. Mnozí z nich pak bojovali za osvobození své země během II. světové války, nejčastěji na západě Evropy (např. František Peřina). Nejpoužívanějším školním strojem byl Letov Š-18, na kterém se svými žáky vykonal téměř 3000 letů. Během svého působení v Prostějově se zúčastnil kurzu nočního létání, který pořádaly německé aerolinky.


Odtud odešel nejprve k Leteckému pluku 6 v Praze, pak byl přeložen k Leteckému pluku 5 tamtéž. Zúčastnil se řady leteckých závodů, v roce 1936 vyhrál ve své kategorii na sportovním stroji Be-501 závod „12 hodin města Angers“. U těchto útvarů se seznámil s pilotáží bombardovacích a víceúčelových strojů. Bohužel, většina z nich byla starší koncepce, většinou to byly stroje dvouplošné a dvoumístné. Během svého působení v LP 6 vykonal Karel Mareš nejvíc letů (230) na takovémto starším typu Aero A-230, zatímco během své služby v LP 5 poznal také modernější stroje. Nejvíc letů - málo přes 300 - vykonal na třímotorovém stroji licenční výroby Avia Fokker F-IX. Posléze byl v roce 1936 převelen do Vojenského technického a leteckého ústavu Praha, kde zejména testoval nové stroje. Ovšem, již dříve byl Karel Mareš zván na zkoušky nově vyrobených strojů v našich leteckých továrnách, ale v tomto ústavu měl možnost porovnávat vlastnosti strojů, vyrobených v našich leteckých továrnách s vlastnostmi strojů zahraniční výroby.


Byl například pozván továrnou Fokker, aby se zúčastnil zalétávání víceúčelového dvoumotorového stroje Fokker G.I. Měl možnost poznat vlastnosti dalších moderních bombardovacích strojů – britského Bristol Blenheim, francouzského Potez 63 a také sovětského stroje SB. Republika nakoupila menší množství strojů SB, které byly za jeho účasti dopravovány ze SSSR přes Rumunsko do ČSR. Samozřejmě bylo jeho povinností posuzovat schopnosti nově vyrobených moderních strojů čsl. továren – například stíhací Avia B–35, bombardérů Aero A–300 a Avia B–158 a pozorovacího stroje Letov Š–50. Během své letecké služby měl možnost posoudit vlastnosti celkem 50 prototypů jak domácí, tak zahraniční konstrukce a výroby.


Po 15. březnu 1939 se Karel Mareš zapojil do ilegální odbojové činnosti, po jejím prozrazení musel ale z Protektorátu odejít. Během tohoto odchodu na Západ a pak v odboji používal krycí jméno Karel Toman. Když konečně dorazil do Francie, stačil jen zorganizovat odjezd našich letců do Velké Británie na lodi Apapa. Na její palubě působil jako velitel tohoto kontingentu československých vojáků různých odborností a pomohl je dopravit do Velké Británie.


V srpnu 1940 byl jmenován prvním čs. velitelem 311. perutě, tuto funkci vykonával do května 1941. Během této doby kromě přeškolení československých letců na britské stroje Bristol Blenheim a zejména na bombardér Vickers Wellington vykonal celkem 6 operačních letů na cíle v Německu. Zúčastnil se též prvního náletu 311. perutě na Berlín dne 23.09.1940.


Poté byl převelen na MNO v Londýně a odtud pak po roce opět převelen do vojenské mise v SSSR, kde vystřídal pplk. Perníkáře. Po odchodu gen. Heliodora Píky pak vykonával funkce velitele této mise až do r. 1946. Po návratu do osvobozené vlasti byl povýšen do generálské hodnosti, poté jmenován velitelem 1. letecké divize a postupně do dalších vysokých funkcí.


Po únoru 1948 byl ale všech těchto funkcí plynule zbavován a dokonce byl tehdejším ministrem národní obrany Čepičkou degradován na vojína a vystěhován z pražského bytu. Díky pomoci svého bývalého řidiče našel i se svou rodinou ubytování i zaměstnání v Kosově Hoře. Tam nejdříve pracoval v dílně na výrobu autodílů, ale později byl přeřazen do nově vzniklého Státního statku a pověřen „vysokou funkcí“ kočího volského potahu, se kterým rozvážel po polích chlévskou mrvu. Stále byl sledován spolupracovníky STB. S pomocí dvou lékařů dr. Kotta a dr. Kareše, kteří pečovali o jeho zhoršující se zdravotní stav, již nebylo možné poslat ho za mříže. Zemřel 10.6.1960 v motolské nemocnici, když u něj propukla zhoubná nemoc.


Během své letecké činnosti v útvarech čsl. armády a britského královského letectva vykonal více než 11500 letů na 154 různých typech strojů československé i zahraniční výroby. V celkové době více než 3 000 letových hodin. Zásluhou zastupitelstva obce Kosova Hora a starostů Františka Pilíka a Martina Krameše byla generálu Marešovi v den 50. výročí jeho úmrtí odhalena pamětní deska na kapli Kosohorského hřbitova.
V tomto roce již uplyne 115 let od jeho narození. Je velmi záslužné, že obec, kde prožil svá poslední léta, nezapomíná na něj a na jeho podíl na úrovni čsl. letectva a na osvobození naší země z nacistické okupace.
Tento článek přináší čtenářům velmi stručný životopis generála Karla Mareše, doplněný zmínkou o některých strojích, na kterých létal během své vojenské služby. Mnohem podrobnější životopis najde čtenář v níže zmíněné práci dr. J. Velfla.


Vefl, J. : Causa generál Karel Mareš – Toman, Podbrdsko č.I, Příbram 1994, str. 69 – 83
Hlobil, M. : Fokker G – 1, Senzace pařížského aerosalonu 1936. Aero Plastic Kits Revue, č.68
Zápisník letů polního pilota letce Karla Mareše č. 1- 16
Pilot’s Flying Log Book – Karel Toman
Dagmar Jungmanová a Karel Ježil – rozhovor


Zverejnené na www.kosovahora.cz
URL : https://www.valka.cz/Mares-Karel-1898-1960-t126617#738565 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more