Sestřely civilních letadel

Ak máte nejaké informácie o zostreloch civilných lietadiel, vo vzdialenej alebo blízkej minulosti, tu s nimi môžete oboznámiť aj ostatných.

to je pěkně rozsáhlé téma - o španělské občanské si nejsem jist, ale druhá světová mě pěkný výčet. a co se současnosti týká kdy si ruční řízenou raketu hodí na rameno kdejaký pitomec ani nemluvím.

Kubánsky emigranti v USA založili organizáciu Brothers to the Rescue (BttR) na pomoc ďalším utečencom, snažiacim sa na rôznych, viac-menej plavbyschopných, konštrukciách opustiť komunistický raj. Táto organizácia, pod vedením Josého Basulta, revádzkuje športové lietadlá s ktorými hliadkuje medzi Kubou a Floridou. Vyhľadávajú plte a lode emigrantov a navádzajú ku nim záchranné člny z Floridy.

24. februára 1996 vzlietly na takýto hliadkový let tri Cessny 337. Za riadením jednej z nich sedel aj Basulto. Litadlá letely južne od 24. rovnobežky, zarovno s Kubánskym pobrežím. Z leteckej základne San Antonio de Ios Banos vzlietol hotovostný roj MiG-29 a MiG-23. Už predtým sa stalo, že MiGy nebezpečne blízko prelietavali okolo týchto športových lietadiel, tak sa snažiac ich odohnať. Teraz však boli ich zámery iné. Prvou obeťou MiGu 29 sa, o 15.22 miestneho času, stala Cessna letiaca 34 km od kubánskeho pobrežia a o päť minút neskôr sa, vo vzdialenosti 29 km od brehu , po zásahu raketou R-60MK do mora zrútily trosky aj druhej Cessny. Basulto pred svojím prenasledovateľom vletel do mrakov a manévroval tak šikovne, že MiG okolo neho síce preletel, ale do streleckej pozície sa nevedel dostať.

Kuba vyhlásila,že len bránila svoj vzdušný priestor. Ten však končí 22,4 km od pobrežia a vic stoviek svedkov, z lodí aj pobrežia, tvrdilo, že lietadlá sa ani len npriblížili ku hranici kubáskeho zdušného priestoru. Následná záchranná akcia USCG našla len olejové škvrny v medzinárodných vodách, ale žiadne trosky.

Je pravdepodobné, že šlo o pokus o odstránenie Josého Basulta, ktorý je významnou postavou v kubánskom exilovom hnutí. To potvrdilo aj FBI, ktoré zatklo Juana Pabla Roqueho, kubánskeho emigranta a člena BttR, a obvinilo zo špionáže. Podľa FBI dostal Roque od kubánskej tajnej služby 7600 za informácie o hliadkových plánoch lietadiel exilantov. Vo dvoch zostrelených Cessnách (N2456S a N5485S) leteli Armando Alejandre( 45),Carlos Costa (29), Mario de la Pena(24) a Pablo Morales.

to Schlange: Máš pravdu, a ak sa tu niečo nazbiera, môže sa to prerozdeliť podľa obdobia, regiónu, štátu atď. Ak však nikto viac neprispeje, je široký záber tématiky bezpredmený

Zaznamenané útoky vojenských lietadiel na civilné v dobe mieru




24.júla 1950 zaútočila izraelská stíhačka Supermarine Spitfire Mk. IX na Douglas DC-3 (LR-AAN) od Air Liban, letiaci na trase Jeruzálem - Beirut . Zasiahnuté lietadlo bezpečne pristálo, traja cestujúci však pri útoku zahynuli.


29. apríla 1952 zaútočili dva MiG-15 na Douglas DC-4 patriaci Air France (F-BELI), pri jeho priblížení sa ku letisku v Berlíne. Lietadlo núdzovo pristálo na letisku Berlín- Tempelhof na dva motory, s troma zranenými pasažiermi. Podľa sovietskych zdrojov DC-4 opustil určený letový koridor.


23. júla 1954 zostrelili čínske Lavočkiny La-9 Douglas C-54A-10-DC (VR-HEU), lietajúci u aerolinky Cathay Pacific Airways na trase Bangkok - Hong-Kong . Útok sa odohral nad Juhočínskym morom, neďaleko ostrova Hainan. Z osemnástich ľudí na palube DC-4 desať pasažierov neprežilo.


27. júla 1955 stíhačky bulharských vzdušných síl zostrelili Lockheed L-049 Constellation (4X-AKC) leteckej spoločnosti El Al letiaci na trase Wien(Schwechat) - Tel Aviv(Lod International Airport). Kvôli zlému počasiu a nesprávnym údajom z rádiokompasu vlietol Lockheed nad Bulharské územie. Trosky dopadli severne od mesta Petrich. Sedem členov posádky a 58 pasažierov na palube bolo zabitých.


1. júna 1959 bol zostrelený Curtiss C-46 Commando (TI-1022) lietajúci u spoločnosti Aerolineas Nacionales nikaragujskou stíhačkou MiG 17. Predpokladaný počet obetí je 50.


5. júna 1969 bol nad Eketom v Nigérii, nigérijským MiGom, zostrelený Douglas DC-7B (SE-ERP) lietajúci pre Švédsky červený kríž. Všetci štyria členovia posádky zahynuli. Douglas letel z ostrova Fernando Po (dnes Bioko) v Guinejskom zálive, so zásobami do Biafry.


21. februára 1973 letel na trati Tripolis – Bengházi – Kairo Boeing 727-224 (5A-DAH) patriaci dopravcovi Libyan Arab Airlines. Pri priblížení sa ku Kairu vletel let Boeing do poveternostného pásma so súvislou oblačnosťou a odklonil sa od svojej plánovanej trasy. Neskoršie vyšetrovanie ukázalo, že v tom čase nepracoval približovací radiolokátor na letisku a ani rádiomaják v Káhire nefungoval správne. Až nad sinajskou púšťou sa zlepšili podmienky natoľko, aby pilot spozoroval svôj omyl. V tom čase už bola 727 mimo dosahu navigačných zariadení. Lietadlo zachytili dve stíhačky McDonnell Douglas F-4E Phantom II izraelských vzdušných síl. Signalizovali Boeingu, kývaním krídlami a streľbou pred predok, aby ich nasledoval na najbližšie letisko a pristál. Líbyjský pilot sa však snažil vrátiť do Káhiry. Phantomy to braly ako pokus útek a zaútočili kanónmi. Zasiahli koniec pravého krídla, ktoré vzápätí vzbĺklo. Pokus posádky Boeingu o núdzové pristátie skončil nárazom a následným požiarom okolo 14.10 (GMT) neďaleko Ismailie v Egypte. Päť osôb, z pôvodných 113-tich na palube letu 114, neštastie prežilo.


20. apríla 1978 sa, Boeing 707-321B (HL-7429) od Korean Air Lines let 902, letiaci na pravidelnom linkovom lete Paríž - Anchorage – Seoul, odklonil od svojej plánovanej trasy o vic ako 1800 km. Nad Murmanskom ho zachytili sovietske záchytné stíhačky Suchoj Su-15TM. Po nadviazaní vizuálneho kontaktu pilot KAL-u znížil rýchlosť a rozsvietil pristávacie svetlá na znamenie ochoty pristáť. Sovieti lietadlo považovali za RC-135 od USAF, lietajúci na misie ELINT. Po obdržaní rozkazu na paľbu od oblastného velenia PVO, pilot Suchoja hlásil, že rozoznal civilné značenie. Toto hlásenie zaznamenali americké odpočúvacie stanice. Napriek tomu bol rozkaz potvrdený a Suchoj vypustil dve rakety P-60. Jedna minula a druhá explodovala pri ľavom krídle. Úlomky rakety prethli trup, zabili dvoch cestujúcich a spôsobili stratu pretlaku v kabíne. Boeing prešiel do prudkého klesania, pričom so stratili jak pozemné radiolokátory tak aj stíhači. Po hodinovom lete núdzovo pristál na sovietskej strane zamrznutého jazera Korpijävri na Karélii. Odchýlenie letu 902 od plánovanej trasy pravdepodobne spôsobila chyba v navigačnom zariadení.


8. júna 1980 vzlietol o 15.15 Jakovlev Jak 40 FG (D2-TYC) spoločnosti TAAG Angola Airlines z Mataly na juhozápade Angoly. O 15.32 bol napadnutý a zostrelený. Útočníkom bol pravdepodobne zambijský MiG 19. Všetkých 19 ľudí v Jaku 40 bolo zabitých.


27. júna 1980 letel na trase Bologna(Borgo Panigale) – Palermo(Punta Raisi), ako let IH870, McDonnell Douglas DC-9-15 (I-TIGI) leteckej spoločnosti Itavia so štvorčlennou posádkou a 77 pasažiermi. Lietadlo sa rozpadolo vo vzduchu a okolo 19.00 GMT sa zrútilo do mora pri ostrove Ustica, severne od Sicílie. Pád nikto neprežil. Dôvod katastrofy dodnes nie je spoľahlivo vysvetlený. Podľa nepotvrdených informácií leteli v jeho tesnej blízkosti dva líbyjské MiGy, snažiac sa zabrániť zameraniu radarom. Boli však odhalené a bol podniknutý pokus na ich zachyteni francúzskymi stíhačmi zo základne Solenzara na Korzike alebo Corsairmi z lietadlovej lode USS Saratoga. Pri útoku bol náhodne zasiahnutý aj DC-9. Jeden z MiGov unikol a druhý bol pravdepodobne zostrelený nad Kalábriou.


1. septembera 1983 o 5.00 miestneho času vzlietol z Anchorage let KAL 007. Bol to Boeing 747-230B (HL7442) patriaci Korean Air Lines, letiaci na linke New York - Anchorage – Seoul. Pre navigačnú chybu lietadlo KAL zablúdilo nad sovietske územie. Na východ od Kamčatského poloostrova operoval Boeing RC-135 USAF s ktorým si sovietsky radarový operátori 747 pravdepodobne zamenili. Bol nariadený vzlet šiestich hotovostných MiGov 23. Medzitým však Boeing 747 opustil sovietsky vzdušný priestor nad Ochotským morom a MiGy sa vrátili na svoju základňu. Štyri hodiny po vzlete bol Boeing Korean Air Lines o 350 km mimo plánovanú trasu a mieril nad Sachalin. Zo základne Dolinsk-Sokol odštartovali o 17.42 a 17.54 (UTC) dva Suchoje Su-15TM. V 18.16 KAL 007 znova vstúpil do vzdušného priestoru ZSSR. O šesť minút neskôr vydalo sovietske velenie druhý krát príkaz na jeho zničenie. Jeden zo Suchojov vystrelil dve rakety. Druhá strela o 18.26 zasiahla trup a neovládaný Boeing sa zrútil do mora. Posádka a všetci cestujúci, spolu 269 ľudí, zahynuli.


10. marca 1987 bol zostrelený stíhačkou Dassault Super Mystére B.2 Hondurasských vzdušných síl Douglas C-47A-DL registrácie N49454 v.č. 10177 od Aero Express nad Palamital v Hondurase. Traja členovia posádky boli zabitý.


24. februára 1996 dve Cessny 337 kubánskych exilantov, vyhľadávajúce utečencov, boli zostrelené MiGmi 29 z Kuby nad neutrálnymi vodami. Štyria letci zahynuli.





Zdroje: Aviation Safety Network;ICAO Accident Digest Circular; CNN; BBC; NTSB; Stephen Barlay-The final call

Boeing 707-321B (HL-7429) od Korean Air Lines let 902 dňa 20. apríla 1978 na jazere Korpijävri na Karélii

3.čercence 1988vzlétlo z Bandar Abbásu letadlo airbus společnosti Iran air s 290 lidmi na palubě o 7 minut později bylo sestřeleno 2raketami vypálenými z amerického křižníku Vincennes. Všichni cestující zemřeli.Lodě USA v té době hlídkovaly v Hormuzském průlivu kde doprovázely tankery snaftou.Loď USS Sides letadlo správně identifikovala jako civilní letadlo , ale Vincennes ,přestože to byla jedna znejmodernějších lodí jej zaměnila za bojvý letoun F-14 sa u ostrova Kešm jej ve výšce 4100m setřelila.Pozdější vyšetřování zhodnotilo chování Vincennesu jako "bez viny"

V oblastech Jižní Ameriky se přepravují drogy i letecky - třeba i na floridu do USA - mimochodem před nějakou dobou byl v tv pořad kde byly i mj. letadla nalezena Floridě - samozřéjmě hádejte co vezla - jinak se jednalo o cesny a tak (nevšim jsem si žádné dakoty nebo jiného dopravního letadla) - v některých zemích je povolena takováto letadla sestřelovat - pokuď neuposlechnou příkazu následovat záchytný letoun - jednou se však stala tragédie, když byl sestřelen letoun, který žádné drogy neměl na palubě, ale jednou z cestujících byla jeptiška - od té doby byly takové akce ve většině zemí zakázané - no - teď nedávno to zaso (snad Brazílie) bylo znovu povoleno.

V tomto případě je dodnes tolik nejasností, že si vůbec netroufám říct, kdo KAL007 sestřelil. Ale na základě toho co vím, to Rusové skoro určitě nebyli.

Tango: Cca. před 2 lety jsem v TV viděl dokument o tomto incidentu, kde přímo mluvil také pilot zasahujícího Su-15, který střelbu PLŘS potvrdil. Proto mě překvapují pochybnosti. Můžeš prosím uvést podrobnosti? Docela by mě to zajímalo. Zatím jsem bral jako fakt, že "747" šla dolů po zásahu sovětské PVO.

Ano, sovětská PVO tam skutečně letadlo sestřelila, a ne jedno, ale čtyři, jenže podle nalezených trosek se jednalo, mj. o F-111 a E-2. Trosky 747 byly nalezeny asi 500 km jižněji v Japonském moři, proti (!) směru mořského proudu. Konkrétně byly vyplaveny na severozápadním cípu ostrova Honšú.
Podle zázamů japonské radarové stanice na Wakanai (téměř nejsevernější cíp Japonska) došlo nad Sachalinem k velké vzdušné bitvě mezi stíhačkami VVS a letouny USAF a USN, během které se k zemi poroučely ony nejméně 4 americké letouny. Případné sovětské ztráty nejsou známy. KAL007 oblastí bezpečně proletěl a směřoval si to na Soul a nad Japonským mořem ho sestřelila raketa vypálená zřejmě z americké nebo japonské lodi. Posádka lodi, poté co viděla, jak se z klubka bojujících letadel jedno oddělilo a letělo směrem k Japonsku, prostě zazmatkovala a stiskla spoušť.
A ještě k té tiskové konferenci s pilotem: jestli si jeho vyjádření přečteš pozorně, tak si všimneš jedné zajímavosti. Pilot doslova hovoří o tom, že mu jeho "operátor zaměřil cíl". Existuje jediná sovětská stíhačka s dvoučlenou posádkou: MiG-31, který byl opravdu krátce před tím zaveden do hotovostní služby v oblasti. Tvrzení o Su-15 bylo pouze jedním z opatření, které mělo utajit začátek operační služby jednatřicítek.

Tango: No tak to nevycházím z údivu! O těch troskách, které příliš neodpovídají poloze sestřelu se zmiňovali už v tom dokumentu, ale o zbytku samozřejmě ani slovo. Můžeš mi prosím napsat, z jakého zdroje máš tyto info?? Zejména tu tiskovou konferenci s pilotem. Pokud vím, tak v dokumentu to nezmiňoval (pokud mi paměť slouží ), takže to musí být něco jiného. Nikde jsem zatím na nic podobného nenarazil a opravdu mne to zajímá. Předem díky .

Přepis rozhovoru s pilotem jsem někde četl, už si ale nevzpomínám kde.
Ostatní údaje pochází z knihy "Drama nad Sachalinem", kterou napsal francouzský člen mezinárodní vyšetřovací komise Michel Brun (nejsem si jistý, jestli si jeho příjmení pamatuju správně).

Tango: Díky, zkusím si to sehnat na přečtení.

to Schlange v občanské válce ve španělsku došlo k několika sestřelům civilních letadel, jak od španělské společnosti LAPE tak od francouzské Air Pyrenee (přesným názvem té druhé si nejsem jist, možná to píšu blbě). Moc se o tom nepíše protože obě strany (republikáni asi více) používali běžně civilní stroje jako průzkumné nebo bombardovací, a znaky nebyly vždy aplikovány. Celkem se dá na to občas narazit, ale myslím že jsem nenašel výčet podobných ztrát.

Mám takový pocit, že někde mám i barevnou kamufláž zmíněné Su-15TM. Poohlédnu se. Pokud by byl zájem - v případě úspěšného nálezu - bych doplnil


Vzpomínám si, že mašina byla nekamuflovaná, s trupovým číslem červená17

Fridrich: Ahoj . Pokud budeš mít možnost, určitě to sem pro názornost dej.

Záhada letu 2L272


Dňa 1. júna 1943 o 12:54 bolo zostrelené lietadlo DC-3 s označením G-AGBB, s označením na prednej časti trupu IBIS. Lietadlo bolo zostrelené nad Biskajským zálivom. Lietadlo lietalo pod hlavičkov British Overseas Airways Corporation, v danom okamiho s posádkou z KLM (Koninklijke Luchtvaart Maatschappij- Holandská kráľovská letecká spoločnosť). Osadku tvorilo 17 ľudí (pilot, druhý pilot, radista, letový inžinier a trinásť cestujúcich) Lietadlo DC3 vzlietlo z Portley, letiska v Lisabone o 9:35 a malo namierene na letisko BOAG vo Whitchurchi. Lietadlo pilotoval skúsený pilot kapitán Quirin Tepas.
Niekoľko minút po tom, čo lietadlo vzlietlo, vyštartovalo aj osem stíhačiek Junkers Ju 88 C-6 z letiska Luftwaffe v Kerline, na západ od Bordeaux. Tieto lietadlá patrili k letke 40. bombardovacej eskadry (V/KG 40). V osudný deň vyslali z Kerlinu osem lietadiel pod velením poručíka Bellsteda s ulohou ochrániť dve ponorky vracajúce sa na základňu po ukončení bojovej činnosti v Atlantiku- takto znela oficiálna správa. Nemecká formácia spozorovala DC 3 (Ibis) o 12:45 ako letí nad mrakmi v žiarivom slnku. Chvíľu lietadlo sledovali a potom sa poručík Bellsted priblížil a začal paľbu. Päť ďalších Junkersov nasledovalo jeho príklad. Nepancierované palivové nádrže sa rýchlo vznietili, trup lietadla sa prelomil a lietadlo padlo do mora a explodovalo. Nehodu nikto neprežil.
Na otázku, prečo Nemci zostrelili toto lietadlo je viacero odpovedí....... a doteraz je tento incident zahalený rúškom tajomstva. Jednou z hypotéz, prečo bolo lietadlo zostrelené je ta, že na palube sa nachádzal známy britský herec Leslie Howard. Tesne pred odletom lietadla boli zo zoznamu cestujúcich vyškrtnuté dve mená (meno malého chlapca Dereka Partridgea a jeho vychovávateľky Dory Roweovej.) namiesto nich boli na zoznam napísaný práve L. Howard a jeho spolupracovník Alfred Chenhalls. Tesne pred odletom sa odhlasil este jeden cestujúci a to páter A. S. Holmes. Leslie Howard bol uznávaný a talentovaný britsky herec. Zahral si vo filme Prvý spomedzi niekoľkých, v ktorom stvárnil úlohu Reginalda Mitchella, konštruktéra Spitfiru. Možno aj preto bol pre nemeckú propagandu nepohodlný.......
Ďalšou alternatívou, ktorá sa často spomína je táto. V zostrelenom lietadle cestoval aj nemecký žid Wilfrid Israel. Jeho rodina pred vojnou vlastnila obchodný dom v Berlíne. Israel z Nemecka imigroval, ale neskôr sa pod iným menom vracal do Nemecka a pomáhal nemeckým židovským rodinám pri úteku. V Londýne založil Židovskú utečeneckú misiu. Pre Nemcov to bol britský agent a mali veľký záujem na jeho odstránení. Počas svojej návštevy Portugalska mal zorganizovať presun 1500 Židov do Palestíny. Nemci verili, že Israel vyberá spomedzi židov vedcov, špecializujúcich sa na raketový a jadrový výskum.
Nemecké pramene o tejto udalosti takmer neexistujú, väčšina bola pred koncom vojny zničená a taktiež všetci piloti letky, ktorá na DC3 zaútočila sú už mŕtvi. Väčšinou zahynuli ešte pred koncom vojny.

Približná mapka incidentu.

Ahoj Radime
Tady je, krasavec

to Tango: Môžem len súhlasiť s Tebou v tom, že okolo letu KAL 007 je množstvo nejasností. Pri popise som vychádzal z oficiálneho vyhlásenia ICAO a z údajov uvedených v knihe Stephena Barlaya The Final Call (1990). Po prečítaní Tvojho príspevku som trochu pobrowsoval a našiel pár zujímavých stránok a diskusií na túto tému. Viď: www.freerepublic.com

U toho rozsáhlejšího výčtu sestřelů - jak to mám chápat?


1) zpracované sestřely SSSR + ostatních "zlých" a sestřely západních mocností nejsou zpracovány


nebo


2) zpracované sestřely SSSR + ostatních "zlých" a sestřely západních mocností nebyly


?

Mimochodem, jak vlastně fungovalo civilní letectví za války? Třeba takové Švýcarsko bylo obklopeno válčícími státy, takže museli určitě přelétat jejich vzdušný prostor.

Ale byly!
Například někdy okolo roku 1980 italský F-104 sestřelil dopravní DC-9 od libyjských aerolinií. Italové se tenkrát domnívali, že to je libyjský vládní letoun s Kaddáfím na palubě...
V Perském zálivu v polovině 80. let raketa vypálená z amerického křižníku Vincennes sestřelila Airbus 300 íránských aerolinií. Američani si Airbus, stoupající po startu, spletli s nalétávající F-14...

V tom druhom prípade je ale zaujímavé, že pilot ignoroval 7 (alebo 3? - na civilnej núdzovej frekvencii 3 a na vojenskej 4) varovaní z U.S.S. Vincennes!

A jaké z toho byly důsledky (asi hlavně politické, i když se mohly týkat i armády) po sestřelech těch civilních letadel?

Možná se mýlím, ale myslím, že žádné.
O tom "italském" sestřelu se moc nepsalo, protože se to původně vyšetřovalo jako normální letecká katastrofa. Až po vylovení trosek z moře tam našli zbytky Sidewinderu, ale to už mezitím celý případ odezněl.
U Američanů myslím byly nějaké personální změny a hlavně celosvětová ostuda (jejich tehdy nejmodernější křižník si splete stíhačku s dopravákem!). O tom se tehdy dost psalo, ale na konkrétní důsledky si nevzpomínám, protože jsem se o ně nějak moc nezajímal. Ale na nějaké výrazné politické důsledky bych osobně moc nesázel - byl jeden z vrcholů studené války.

14. června 1940 byl na lince Tallinn - Helsinki dvěma sovětskými DB-3 do moře sestřelen civilní Junkers 52-3/mge OH-ALL pojmenovaný "Kaleva" společnosti Aero O/Y. Posádka a cestující zahynuli.

Ke KAL007: Moji rodiče mají známého, který pracoval ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu a často jezdil do SSSR. V létě 1984 jsem ho potkal a ptal jsem se na ten případ - byl krátce předtím v SSSR. Řekl mi, že "toho moc neví, ale zajímavé je, že proti údajně civilnímu letadlu prý startovaly 4 stíhačky a vrátily se pouze 2". Od té doby jsem se domníval, že SSSR to vzalo na sebe, protože ten vzdušný souboj vlastně prohrálo a pro velmoc bylo přijatelnější vzít na sebe sestřel civilního letadla, než porážku v souboji. O ztrátách američanů, s výjimkou toho (asi vojenského, kamuflovaného za KAL007) jsem nevěděl.