Rozpočet tohoto webu pro rok 2018 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 3.346,- Kč Chci přispět
Za posledních 7 dní bylo 384 příspěvků vloženo, 1218 editováno a 384 zmoderováno. Statistiky
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb

Subcategories

Preceding State Formations

0 0 0

Grand Principality of Moscow [1263-1547]

Tsardom of Russia [1547-1721]

Empire of China (Qing Dynasty) [1644-1911]

Kingdom of Prussia [1701-1871]

Russian Empire [1721-1914]

Japan [1807-1868]

Great Japan Empire [1868-1945]

German Empire [1871-1918]

Russian Empire [1914-1917]

Mountainous Republic of the Northern Caucasus [DD.03.1917-DD.06.1920]

Russian Republic [1917-1918]

Republic of Finland [1917-1939]

Russian Soviet Federative Socialist Republic [1918-1922]

White Russia (Provisional All-Russian Government) [1918-1920]

German Reich [1919-1933]

Union of Soviet Socialist Republics [1922-1991]

German Reich [1933-1943]

Finnish Democratic Republic [1939-1940]

Republic of Finland [1941-1944]

Greater German Reich [1933-1943]

Republic of Ukraine (Crimea)

Upper Territorial Units

9 9 14

Upper Territorial Units

81 81 103

Upper Territorial Units

2 2 2

Districts

393 393 393

Cities and Villages

679 580 732

A

35 26 41

B

47 46 47

C

2 2 2

Č

21 14 22

D

12 7 12

E

4 4 8

F

6 4 6

G

21 15 21

H

2 2 2

Ch

16 12 16

I

15 14 15

J

26 25 34

K

90 85 92

L

10 9 10

M

42 37 44

N

42 39 42

O

21 21 21

P

42 27 47

R

17 13 17

S

71 66 92

Š

15 13 15

T

35 28 35

U

24 18 25

V

37 28 37

Z

22 22 24

Ž

3 3 3

Industry

331 151 423

Military Objects

122 115 131

Military Cemeteries

1 1 7

Fortifications

1 0 1

Castles, Chateau, Strongholds

0 0 0

Museums

13 13 28

Topics

 

Břízové ostrovy


Берёзовые острова

1 2.310

Ruská federace


Russian Federation / Российская Федерация

2 5.077

Articles

Chruščov: Žádný Koroljov – sovětský lid vytvořil družici!

S. P. Koroljov měl sto let. Velké výročí. Objevují se o něm různé články s menšími či většími chybami. Věnoval jsem se Koroljovovi s přestávkami půl století, proto bych rád některé věci uvedl na pravou míru, i když v širším kontextu.

Karel Pacner 11.184

CIA proti moskevskému puči

Pokus neostalinistů o zvrat nejen v SSSR, ale i v celém světě zkrachoval

V neděli 18. srpna 1991 čtvrt hodiny před půlnocí zatelefonoval bezpečnostní poradce Brent Scowcroft prezidentu George Bushovi do letní rezidence v Kennebunkportu ve státu Maine: „Právě jsem poslouchal CNN. V Moskvě je státní převrat. Sesadili Gorbačova. Prý odstoupil z vážných zdravotních důvodů. Vedení státu se ujal Státní výbor pro výjimečný stav. Tento osmičlenný orgán vede dosavadní viceprezident Gennadij Janajev, jeho členy jsou předseda KGB Vladimir Krjučkov, ministerský předseda Valentin Pavlov, ministr vnitra Boris Pugo, ministr obrany Dmitrij Jazov a šéf vojenského-průmyslového komplexu Oleg Baklanov.“

Karel Pacner 10.193

Čínské nebe I

Nástin výchozí situace a operace SSSR a císařského Japonska proti Číně na území Mandžuska v průběhu konce dvacátých a počátku třicátých let.

Karl Schlange 25.319

Čínské nebe II

Boje o Šanghaj 1932.

Karl Schlange 22.762

Doba palácových prevratov v Rusku v 18. storočí

Staré zvyklosti a poriadky následníctva boli smrťou cároviča Alexeja rozbité. Tradičné následnícke práva boli tiež porušené Petrovým nariadením, ktorým si vyhradzoval právo sám menovať svojho nástupcu. A tak sa samoderžavie stalo obeťou síl, ktoré samo vytvorilo. Po celých 37 rokov po smrti Petra I. rozhodovala o cároch garda, teda tie politické sily, ktoré dokázali gardu získať na svoju stranu.

Ján Kovačič 17.311

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - zdroje

Poslední část uvádějící pouze zdroje, ze kterých jsem v průběhu psaní tohoto článku čerpal.

Petr von Fenstein 5.604

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.

První díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jak moc byla tato pomoc pro SSSR přínosná?" Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků, nícméně jaká je vlastně realita?

Petr von Fenstein 33.931

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.

10. díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR.

„Sovětský svaz by se bez dodávek spojeneckých letadel v kritické situaci neobešel!“ vs. „Dodávky letadel tvořily pro Sovětský svaz pouze 2 % všech strojů.“
Toto jsou pouze dva z celkových pohledů na problematiku dodávek letecké techniky v rámci Lend Lease. Jaké jsou však reálné údaje a data za roky 1941 a 1942?

Petr von Fenstein 16.410

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.

11. díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR.
„Sovětský svaz by se bez dodávek spojeneckých letadel v kritické situaci neobešel!“ vs. „Dodávky letadel tvořily pro Sovětský svaz pouze 2 % všech strojů.“
Toto jsou pouze dva z celkových pohledů na problematiku dodávek letecké techniky v rámci Lend Lease. Jaké jsou však reálné údaje a data za roky 1941 a 1942?

Petr von Fenstein 11.346

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.

Dvanáctý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR, snažící se odhalit základní otázku -  „Jak moc byla pomoc v protiletadlových systémech pro SSSR přínosná?“ Po dlouhou dobu byla tato pomoc z výčtu spojenecké pomoci účelově vynechávána.

Petr von Fenstein 9.320

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.

Třináctý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR, snažící se odhalit základní otázku - jaké dopady na rozpočet státu měla spolupráce LL a dále, zaplatili Sověti někdy za masivní dodávky od Spojenců? Obojí problematika je do dnešních dnů interpretována laiky (např. politickými komentátory), politiky i historiky velmi kreativně.

Petr von Fenstein 8.959

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.

Druhý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jaká byla nálada mezi obyvatelstvem?" Byla populace nakloněna vládnoucímu režimu a všichni tak v roce 1941 a 1942 bojovali "zuřivě" za Matku vlast, nebo byla nálada mnohem více komplikovaná s pluralitou názorů? 

Petr von Fenstein 22.020

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.

Třetí díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku - "Jak moc kritická byla potravinová pomoc pro SSSR?" Podle většiny názorů by Sovětský svaz Německo porazil i bez této pomoci. Je asi jasné, že tyto informace proudí především z řad komunistických historiků, nicméně jaká je vlastně realita?

Petr von Fenstein 23.320

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.

Čtvrtý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: "Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?" Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!

Petr von Fenstein 18.442

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.

Pátý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla technologická pomoc pro SSSR?“ Velmi málo zmiňovaná součást pomoci Lend-Lease, která však dle mého názoru byla jednou z velmi důležitých, avšak přesto ne moc viditelných částí programu!
... Pokračování ...

Petr von Fenstein 16.547

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.

Šestý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: "Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?" Velmi často analyzovaná kapitola zejména s ohledem na dodávky nákladních automobilů, nicméně lehce opomíjená v části věnované železnici a celkové železniční infrastruktury.

Petr von Fenstein 16.740

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.

Sedmý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?“ Velmi často analyzovaná kapitola zejména s ohledem na dodávky nákladních automobilů, nicméně lehce opomíjená v části věnované železnici a celkové železniční infrastruktury.

Petr von Fenstein 15.176

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 8.

Osmý díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla pro SSSR pomoc v logistice?“ Tento díl je věnován především železnici a celkové železniční infrastruktuře.

Petr von Fenstein 14.447

Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.

9. díl ze série věnované dopadu pomoci Lend-Lease na válečné úsilí SSSR snažící se zodpovědět základní otázku: „Jak moc kritická byla v pomoc v tancích (především z Británie) pro SSSR v roce 1941 a 1942?“ Po dlouhou dobu byla tato část pomoci (tanky a letadla) Lend-Lease velmi podceňována a opomíjena. Teprve až výzkumy z roku 2006 vnesly nové světlo do této problematiky.

Petr von Fenstein 15.586

Energetická dimenze rusko-kazašských vztahů

Kazachstán a Rusko mají vzhledem ke geografické blízkosti a ekonomické provázanosti velmi specifické vztahy. Tento text se snaží nastínit energetickou stránku jejich vzájemných vazeb. Vzhledem k omezenému rozsahu se práce nezabývá všemi energetickými surovinami, ale soustředí se pouze na ropu a zemní plyn.

sekuritaci.cz 7.606

Geopolitika v Strednej Ázií

Stredná Ázia je ako z vojenského, tak aj z ekonomického hľadiska dôležitým regiónom o ktorý prejavujú veľmoci čoraz väčší záujem. Rozpad ZSSR mal za následok nezávislosť piatich stredoázijských republík, ktoré prirodzene začali hľadať nových spojencov a partnerov v medzinárodnom systéme. Angažovanie sa svetových a regionálnych mocností na seba nenechalo dlho čakať, pričom už čoskoro získal tento región príznačné označenie: Nový Balkán. Strategická pozícia, bohatá surovinová základňa, ale aj etnické a náboženské zloženie sú motívy kontinuálne prispievajúce k intenzifikácii súperenia hlavných medzinárodných hráčov v Strednej Ázií.

Peter Števkov 9.109

Gruzínsko - 1. diel

Južné Osetsko leží na južnom predhorí Kaukazu. Žije tu vedľa seba 50 rozličných etnických skupín, pričom značná časť z nich patrí do úplne odlišných jazykových skupín. Tieto rozdiely umocňujú vzájomnú neznášanlivosť, ktorá bola v regióne prítomná po storočia. Vojna v Južnom Osetsku v lete 2008 bola výsledkom dlhoročných politických sporov a sporadických vojenských stretov, ktoré zabili desiatky ľudí.

Marianna Kyselová 9.420

Gruzínsko - 2. diel

Preteky v zbrojení.

Marianna Kyselová 8.472

Gruzínsko - 3. diel

Vojnové operácie.

Marianna Kyselová 11.366

Gruzínsko - 4. diel

Vyhlásenie prímeria a šesťbodový mierový plán.

Marianna Kyselová 7.507

História Ruskej námornej flotily IX. - XVI. stor. 1. časť

Článok popisuje obdobie bojov Ruského námorníctva od 2.pol. IX. storočia do 2. pol. XVI. storočia kedy vznikla prvá organizovaná jednotka - flotila na Baltskom mori.  V 1. tisícročí boje prebiehali pri pobreží Ruského(Čierneho) mora, výnimočne sa lode objavili v Marmanskom mori. V priebehu 12. storočia postupovala expanzia Švédov do Fínskeho zálivu a sem sa presunula aj hlavná bojová činnosť. V 15. - 16. storočí sa ťažisko bojov presúva opäť do Čierneho mora. Spojené švédske a fínske vojská sa neskôr dostali za  Fínsky záliv, čo podnietilo cára Ivana IV. vytvoriť stálu námornú flotilu na Baltickom mori.

11.972

Ivan IV. Hrozný - Vrah a kresťan na tróne

Veľké bojarské a kniežacie rody boli v 14. a 15. st. oporami a zároveň i odporcami moskovskej dynastie. Moc veľkého moskovského kniežaťa ich chránila pred pustošivými miestnymi vojnami i nájazdmi kočovníkov, ale zároveň sa usilovali i o spoluúčasť na tejto moci. V tomto nejednoznačnom vzťahu bojarov k panovníkovi zreteľne prevážil po smrti Vasilija III. (1533) rešpekt k autorite trónu. Postavili sa za jeho vtedy trojročného syna Ivana a ani po smrti jeho matky Jeleny Glinskej (bola r. 1538 otrávená) ho neopustili. Vládli v jeho mene, obohacovali sa, ale právo neplnoletého panovníka nedovolili spochybniť. Obaja strýcovia malého Ivana - Jurij a Andrej, bratia Vasilija III. - skončili v hladomorni. Táto vernosť bojarov malému Ivanovi bola predovšetkým dielom ich egoizmu, ktorý velil podporovať vládcu, ktorý sám panovať nemohol. Tým sa mocným rodom otvárala cesta k ničím neobmedzenej oligarchickej vláde.

Ján Kovačič 23.366

Je ruská rozvědka tak špatná?

Zamyšlení nad současným stavem ruské rozvědky.

Karel Pacner 12.783

Je Rusko sekulárnym alebo pravoslávnym štátom?

Ruská pravoslávna cirkev prežila za posledných 20 rokov obrodenie, vďaka ktorému sa významne zvýšil jej vplyv v najrôznejších oblastiach ruskej spoločnosti. Počas existencie ZSSR bola RPC prenasledovanou náboženskou organizáciou a jedným z hlavných oponentov režimu, pričom ešte na začiatku 90 rokov podporovala liberálne reformy bývalého prezidenta Jelcina. Predovšetkým za vlády Vladimíra Putina však začala mať blízko k štátnej moci a postupne sa jej podarilo získať privilegované postavenie, ktoré vyvoláva pochybnosti o sekulárnom charaktere Ruskej federácie. Je teda dnes Rusko pravoslávnym alebo sekulárnym štátom?

Peter Števkov 4.709

Kazaň 1918 1.

Dobytí Kazaně (1. část)

Pavel Jaroslav Kuthan 6.839

Kazaň 1918 2.

Tragédie obrany Kazaně (2. díl)

Pavel Jaroslav Kuthan 4.856

Kazaň 1918 3.

Konec nadějím (3. část)

Pavel Jaroslav Kuthan 4.278

Kořist ve jménu státu

Sovětská trofejní služba se rodila až v průběhu války – v jejím závěru však již představovala velice výkonnou složku.

Vladimír Marek 10.043

Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 1. část

Car se odvrátil od lidu a dal do něj střílet... Tisíce obětí v Petrohradu... Kozáci rozstříleli pokojnou demonstraci kulomety a rozsekali šavlemi... tak psal soudobý tisk a doteď jsou někde tyto informace vydávány za pravdivé. 
Co se vlastně stalo a proč? Kolik bylo mrtvých? Dal rozkaz k palbě Mikuláš II.? Co nastartovalo „druhou“ ruskou revouci?

Luděk Kratochvíl 10.059

Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 2. část

Byla neděle, 9. ledna 1905 a v Sankt-Petěrburgu se schylovalo ke krvavému dramatu. Proti stopadesátitisícovému davu nesoucímu petici svému, v té době nepřítomnému, carovi do Zimního paláce stálo čtyřicet tisíc příslušníků vojska a policie s rozkazem dav do blízkosti Zimního paláce nevpustit... Nutno ovšem podotknout, že organizátoři pochodu o tom byli informováni.

Luděk Kratochvíl 9.573

Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 3. část

Na různých místech Sankt-Petěrburgu se od časného rána scházejí davy obyvatel, mužů, žen i dětí. Není to jeden pochod, ale spousty malých, které se slévají ze všech směrů k jedinému cíli, a tím je Zimní palác. Nálada v jednotlivých proudech je rozdílná, někdy připomínají církevní procesí, jindy zase bandy chystající se rabovat a ničit - podle toho, kteří vůdcové převzali taktovku.

Luděk Kratochvíl 6.751

Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 4. část

Večer 9. ledna připomíná Sankt-Petěrburg vřící kotel. Všechny zúčastněné strany jsou dnešními událostmi mírně řečeno velice překvapeny a hledají řešení, co dál. Obvinění padají na všech stranách, zatýká se, počítají mrtví a ranění, rozšiřují se fámy, roste nervozita.

Luděk Kratochvíl 6.863

Mytizace Koroljova pokračuje

V Rusku mohutně oslavovali sto let od narození Sergeje Koroljova, tajuplného Hlavního konstruktéra, člověka, pod jehož vedením vznikla raketa R-7, první družice i první kosmické lodi. A přitom pokračovalo i jeho zbožnění a mytizace. Ovšem když se podíváme na životopisy jiných významných osobností, zjistíme, že to není nic nového, je to vlastně úděl každého význačného člověka.

Karel Pacner 13.971

Nejasná budoucnost ruské kosmonautiky

Ve využívání Měsíce mohou Rusko předehnat nejen USA, ale i další státy

Karel Pacner 7.359

Obranná válka SSSR??? díl 1.

Nejlepší obrana je na území protivníka - příručka taktiky Rudé Armády.
Skutečné Sovětské plány na vstup do WWII a komunistická propaganda zakrývající skutečnost do dnešních dnů. Polemika nad díly V. Suvorova

Bohuslav Lysa 18.012

Obranná válka SSSR??? díl 2.

Dokonale nás připravili na útočnou válku. Není naší vinou, že jsme agresi neuskutečnili my.
generálmajor P.G. Grigorenko

Bohuslav Lysa 16.384

Obranná válka SSSR??? díl 3.

Dělnicko-rolnická rudá armáda bude tou nejútočnější ze všech armád jež kdykoli útočily.
Polní řád DRRA z roku 1939
Miny jsou skvělá věc, ale je to prostředek pro slabochy, pro ty, kdož se brání. My nepotřebujeme miny, ale prostředky k odminování
maršál SSSR G.I. Kulik, počátek června 1941

Bohuslav Lysa 16.021

Obranná válka SSSR??? díl 4.

V podmínkách, kdy jsme obklíčeni nepřáteli, řeší všechno neočekávaný úder z naší strany, neočekávaný manévr a rychlost. J. Stalin

Bohuslav Lysa 19.570

Prečo Moldavsko neobsadí Podnestersko?

Zvláštny relikt studenej vojny, ktorý dnes de facto vystupuje ako samostatný štátny útvar s oficiálnym názvom Moldavská podnesterská republika vznikol v dynamickom období rozpadu ZSSR. Jedným zo sekundárnych efektov Gorbačovovej perestrojky bol rast nacionalizmu a etnického separatizmu v rôznych častiach sovietskeho impéria. Výnimkou nebolo ani Moldavsko, ktorého vrchný soviet už v auguste 1989 prijal moldavčinu ako jediný úradný jazyk a vyhlásil návrat moldavčiny k latinskej abecede.

Peter Števkov 9.290

Roztržka mezi Čínou a SSSR

Dva spojenci z počátku studené války se postupně dostávaly do větších a větších sporů, které nakonec přerostly do ozbrojených bojů na společných hranicích.

Jan Ešner 26.515

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii

Po rozpadu Sovětského svazu se Moskva snažila najít způsob, jak si v postsovětských republikách udržet vliv. K tomuto účelu bylo v roce 1991 založeno Společenství nezávislých států (SNS), kam vstoupila většina post-sovětských států. Gruzie vstoupit do SNS odmítla. Od té chvíle se veškerý vztah Ruska ke Gruzii odvíjel od snahy donutit Gruzii ke vstupu do SNS. Skvělým donucovacím prostředkem se zdály být sílící etnické konflikty mezi Gruzíny a místními menšinami, které časem přerostly ve válku mezi Gruzií a separatistickou Abcházií, respektive Jižní Osetií.

Bc. Lucie Matulová 8.882

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: 1. Vztahy Gruzie s Ruskem

Vztahy Gruzie s Ruskem jsou jedním ze základních klíčů k pochopení konfliktů v Abcházii a Jižní Osetii. Bez zohlednění nejširších souvislostí těchto vztahů není možné správně se orientovat ve složité problematice vzniku a průběhu konfliktů a velkém množství zvratů při jejich řešení.

Bc. Lucie Matulová 12.188

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: 2. Gruzie a národnostní menšiny

V Gruzii žilo v době jejího osamostatnění 70 % Gruzínů a 30 % představitelů etnických menšin (především Arméni, Rusové, Ázerbájdžánci, Oseti, Řekové a Abcházci). V zemi tehdy nebyli nijak zvlášť vítáni Rusové (okupanti) ani jiné etnické menšiny, hlavně Oseti a Abcházci, kteří byli nazýváni „hosty na gruzínské půdě“.

Bc. Lucie Matulová 18.111

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Seznam literatury

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Seznam literatury

Bc. Lucie Matulová 5.232

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Seznam zkratek

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Seznam zkratek

Bc. Lucie Matulová 5.693

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Úvod

Po rozpadu Sovětského svazu se Moskva snažila najít způsob, jak si v postsovětských republikách udržet vliv. K tomuto účelu bylo v roce 1991 založeno Společenství nezávislých států (SNS), kam vstoupila většina post-sovětských států. Gruzie vstoupit do SNS odmítla. Od té chvíle se veškerý vztah Ruska ke Gruzii odvíjel od snahy donutit Gruzii ke vstupu do SNS. Skvělým donucovacím prostředkem se zdály být sílící etnické konflikty mezi Gruzíny a místními menšinami, které časem přerostly ve válku mezi Gruzií a separatistickou Abcházií, respektive Jižní Osetií.

Bc. Lucie Matulová 14.794

Rusko - gruzínské vztahy a válka o Abcházii a Jižní Osetii: Závěr

Rusko ochotně poskytovalo Gruzii zbraně s cílem vyhrotit situaci v konfliktních zónách a zajistit si tak pozici prostředníka, aby mohlo konflikty ovládat tak, aby se Gruzie dostala do „slepé uličky“ a byla nucena vstoupit do Společenství nezávislých států a využít ruské pomoci s „ukázňováním“ vzbouřených území.
Motivem byla i snaha zabránit osamostatnění se separatistických gruzínských území, aby tak nevznikl precedent, na který by se mohlo odvolávat Čečensko, jeden ze subjektů Ruské federace, který s Abcházií a Jižní Osetií sdílel separatistické nálady.

Bc. Lucie Matulová 13.356

Rusko - gruzínské vztahy...: 3. Rusko-gruzínská válka v srpnu 2008

Za počátek velmi intenzivních aktivit Ruské federace v separatistických regionech Gruzie lze stanovit datum 6. března 2008, kdy Rusko vypovědělo rozhodnutí Rady prezidentů SNS z roku 1996 o ekonomických, obchodních, finančních a dopravních sankcích vůči Abcházii.

Bc. Lucie Matulová 26.392

Rusko - je jeho politický a ekonomický vzestup opravdu hrozba?

Ať dnes otevřete jakékoliv informační medium a je jedno či tisk nebo internet, je těžké přehlédnout fenomén dnešních dní - RUSKO. Nejsem obdivovatel Ruska a ani idealista, ale je skutečně politika západu (tedy i ta naše) tak čistá, nezáludná a naopak zůstalo Rusko stejné jako za dob bolešvika?

David Chod 8.274

Rusko od smrti Ivana IV. po prvého Romanovca

Slovo cára bolo nezrušiteľným zákonom. Novým panovníkom sa vtedy stal neduživý 28 - ročný Fjodor, ktorého pravé miesto bolo skôr v kláštornej cele či v kostole, než na tróne. Násilnícky otec zlomil jeho - ináč pri Fjodorovom matnom intelekte nie príliš pevnú - vôľu tak dokonale, že sa už nikdy, ani ako cár, nestal úplne svojprávnym človekom.

Ján Kovačič 17.181

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce

Diplomová práce je věnována rusko-japonským vztahům po celou dobu jejich trvání s důrazem na období po druhé světové válce a problematiku Kurilských ostrovů. Obě země prošly ve dvacátém století velkými změnami. Japonsko, ve třicátých letech agresivní a militaristický stát, získalo po druhé světové války rozsáhlá území. Po porážce v roce 1945 bylo obsazeno okupačními vojsky, která převzala veškerou moc. Ve druhé polovině dvacátého století profitovalo ze strategicky výhodné pozice v Asii a z postavení významného spojence USA v bipolárním světě. Rychle se hospodářsky rozvíjelo a v šedesátých letech se zařadilo mezi nejsilnější ekonomiky světa. Stále však do jisté míry nese své stigma výbojného státu odpovědného za válku, které mu brání ve vyrovnání jeho politického vlivu na úroveň ekonomického.

Ing. Lenka Dostálová 9.874

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 1. Prehistorie rusko-japonských vztahů

Rusko-japonské vztahy mají počátek již v sedmnáctém století, kdy začala ruská kolonizace Sibiře. Ruští kozáci dosáhli na přelomu třicátých a čtyřicátých let 17. století břehů Ochotského moře a začali prozkoumávat okolí řeky Amur a Sachalin. Jejich ambice ovšem hned v zárodku uťal rozmach Číny, která se pod nadvládou mandžuských kmenů spojila v silný stát, trvající až do roku 1911.

Ing. Lenka Dostálová 12.512

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 2. Meziválečné období

Portsmouthská dohoda zůstala nezměněna až do konce 2. světové války, nicméně za občanské války v Rusku po říjnové revoluci a v první polovině dvacátých let Japonsko využilo zmatku a okupovalo sovětská území na Dálném východě. Po Velké říjnové revoluci se japonské jednotky účastnily mezinárodní intervence na ruský Dálný východ a spolu s ostatními spojeneckými vojsky došli až k Bajkalu.

Ing. Lenka Dostálová 11.657

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 3. Rozvoj vztahů po válce

Japonsko, které vystupovalo ve druhé světové války v roli agresora, bylo spojenci poraženo. Již v roce 1943 bylo rozhodnuto o tom, že Japonsko bude muset platit reparace a válečné škody odpracovat. Po válce v Japonsku vládla okupační správa amerických vojsk, která se pokusila z Japonska vytvořit demokratický stát a svůj opěrný bod v Asii.

Ing. Lenka Dostálová 13.539

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 4. Rusko-japonské vztahy na přelomu tisíciletí

Koncem roku 1999 Jelcin odstoupil a jmenoval Vladimira Putina jako svého nástupce. Zpočátku se zdálo, že Putin bude pokračovat v politice svého předchůdce, on sám vyjadřoval ochotu uzavřít mírovou smlouvu ve slíbené době. 26. března 2000 byl Putin zvolen novým ruským prezidentem a v září 2000 přijel do Japonska na oficiální návštěvu. Při jednání s japonským premiérem Joširem Morim se oba představitelé shodli na tom, že mírová smlouva do konce roku 2000 podepsána nebude a jejich vzájemné vztahy se dostali do starých kolejí.

Ing. Lenka Dostálová 8.904

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 5. Kurilské ostrovy

První otázkou, kterou je třeba v souvislosti se statutem Kurilských ostrovů zodpovědět, je který z obou národů se tu usídlil jako první. Odpověď na ní jistě není nezajímavá, ačkoliv pro určení, komu by ostrovy dnes měly přináležet, není příliš relevantní.

Ing. Lenka Dostálová 18.486

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: 6. Současné vztahy

Důvodů ke spolupráci mají Japonsko a Rusko mnoho, a to jednak na poli politickém, jednak ekonomickém. Rusko už dávno není tak silnou a vlivnou velmocí, jak by sipřálo, Japonsko zase disponuje relativně malou politickou vahou v poměru ke své ekonomické síle. Oba státy by tedy rády zvyšovaly svůj vliv ve světové politice, na samotném asijském kontinentu jim však vyrůstá silná konkurence v podobě Číny. Do budoucna se dá předpokládat sílící pozice Číny a je v zájmu Ruska i Japonska spolupracovat, aby vyvážili její vliv a zabránili jí v získání postavení asijského hegemona.

Ing. Lenka Dostálová 9.177

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Přílohy

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce

Ing. Lenka Dostálová 7.653

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Seznam literatury

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce

Ing. Lenka Dostálová 5.525

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Úvod

Diplomová práce je věnována rusko-japonským vztahům po celou dobu jejich trvání s důrazem na období po druhé světové válce a problematiku Kurilských ostrovů. Obě země prošly ve dvacátém století velkými změnami. Japonsko, ve třicátých letech agresivní a militaristický stát, získalo po druhé světové války rozsáhlá území. Po porážce v roce 1945 bylo obsazeno okupačními vojsky, která převzala veškerou moc. Ve druhé polovině dvacátého století profitovalo ze strategicky výhodné pozice v Asii a z postavení významného spojence USA v bipolárním světě. Rychle se hospodářsky rozvíjelo a v šedesátých letech se zařadilo mezi nejsilnější ekonomiky světa. Stále však do jisté míry nese své stigma výbojného státu odpovědného za válku, které mu brání ve vyrovnání jeho politického vlivu na úroveň ekonomického.

Ing. Lenka Dostálová 12.983

Rusko-japonské vztahy po 2. světové válce: Závěr

Vztahy Ruska a Japonska byly od samého počátku provázeny nejasnostmi ohledně společných hranic. Ty se pak v průběhu historie několikrát změnily, definitivně byly vymezeny výsledky druhé světové války. Poválečná mezinárodní situace však vnesla dohady do tohoto uspořádání, původně odsouhlaseného vítěznými účastníky války.

Ing. Lenka Dostálová 9.656

Ruský venkov aneb proč Stalin kolektivizoval zemědělství

Stručné nastínění situace ruského venkova na konci 19. a na počátku 20. století, která vedla k jednomu z největších zločinů bolševického režimu - k násilné kolektivizaci rolnictva.

Radim Kapavík 24.763

Rusové v zemi písku a pyramid

Článek zaznamenává vzpomínky dvou účastníků izraelsko-egyptského konfliktu, sovětských důstojníků, kteří veleli plro S-125 Něva a pojednává o činnosti sovětských specialistů, resp. přímo nově vytvořených útvarů PVO se sovětskými obsluhami na území Egypta a jejich působení proti izraelským letounům začátkem srpna 1970.

František Chmelař 13.834

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

1 Úvod

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Bc. Jiří Waldhauser 4.020

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

2 Pojem energetická bezpečnost

Většina autorů zastává názor, že pojem energetická bezpečnost se poprvé objevil v roce 1973, v době prvního ropného šoku, kdy Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC, předchůdce OPEC), během právě probíhající jomkippurské války, vyhlásila embargo na vývoz ropy do zemí podporujících Izrael. V důsledku tohoto embarga cena ropy, v podstatě přes noc, vzrostla na čtyřnásobek a stáhla rozvinutý svět do hluboké dlouhotrvající recese doprovázené vysokou inflací. Islámská revoluce v jednom z největších světových nalezišť ropy, Iránu, a následující válka s další ropnou velmocí, Irákem, na konci sedmdesátých let úvahy o energetice, coby klíčovému odvětví mezinárodní bezpečnosti ještě zesílila.

Bc. Jiří Waldhauser 5.117

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

3 Dimenze a komponenty energetické bezpečnosti

To, že je chápání EB v médiích a politickém diskursu velmi zjednodušené a zabývá se pouze dílčími aspekty celku, přičemž jiné naprosto opomíjí, nijak nepřekvapuje. Bohužel je tomu tak i ve značné části odborných publikací. Někdy je EB považována za synonymum evropské závislosti na dodávkách ruského plynu, jindy je akcentována pouze problematika ropy, přičemž ostatní surovinové zdroje jsou opomíjeny, a v některých případech je EB zužována na emise skleníkových plynů a jimi způsobeného globálního oteplování. Velmi časté je také výhradní zaměření na vnější dimenzi EB a naprosté přehlížení té vnitřní.

Bc. Jiří Waldhauser 8.082

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

4 Německo a jeho vliv na energetickou bezpečnost střední Evropy

SRN je spolu s RF jedním z nejvýznamnějších hráčů na evropském energetickém poli a vliv její politiky na EB středoevropských zemí je značný. Následující část práce se zaměřuje na současnou energetickou politiku Německa, vysvětluje její dopady na střední Evropu a snaží se zemím V4 doporučit opatření, která by v reakci na německé energetické cíle měly přijmout.

Bc. Jiří Waldhauser 6.402

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

5 Závěr

Prvním a pravděpodobně nejdůležitějším poznatkem, který z analýzy EB situace zemí V4 vyplývá je, že i přes existenci řady potenciálních i přímých hrozeb situace v žádném případě není kritická a obavy, mnohdy hraničící s hysterií, které část veřejnosti má, nejsou opodstatněné. Vlády zemí V4 mají v rukou širokou paletu nástrojů vnější a vnitřní energetické politiky, které mohou efektivně využít k dlouhodobému zajištění své energetické bezpečnosti.

Bc. Jiří Waldhauser 3.715

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Seznam zkratek, obrázků a literatury

Bc. Jiří Waldhauser 4.531

Současná role Německa a Ruska v energetické bezpečnosti Evropy

Energetická bezpečnost je velmi často skloňovaným pojmem nejenom na politické scéně v České republice, ale ve všech zemích střední a východní Evropy. Řada plynových krizí, kterých byl tento region v posledních letech svědkem a které vážně narušily schopnost některých států zajišťovat pro své občany ty nejzákladnější služby, úvahy o energetice coby centrální součásti bezpečnostní architektury ještě zesílily. Napětí v arabském světě, havárie japonské jaderné elektrárny ve Fukušimě, tenčící se světové zásoby fosilních paliv a rostoucí energetické nároky nově industrializovaných zemí jsou jen příkladem některých dalších aktuálních výzev, které jsou navíc ve středoevropském regionu doplňovány velmi specifickou geopolitickou situací: dominujícím vlivem dvou silných hráčů, se kterými region sousedí.

Bc. Jiří Waldhauser 2.989

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století

Hospodářským, politickým či diplomatickým událostem mezi Sovětským svazem a Velkou Británií se věnovala již celá řada autorů. Hovoříme totiž o tématice, která zásadně formovala vývoj historie kontinuálně po dobu téměř celého minulého století. Úsilí vystihnout a poukázat na hlavní rozdíly mezi oběma světovými velmocemi v průběhu jejich historického vývoje bylo proto také popsáno a shrnuto v řadě odborných knih či případových studií a textů.

Ing. Martin Knotek 4.305

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 2. Období let 1930 – 1933

2 Období let 1930 – 1933

Pro přehlednost vývoje předpokladů důležitých pro budování vzájemných vztahů mezi Velkou Británií a Sovětským svazem během třicátých let 20. století se diplomová práce individuálně zabývá politickou, ekonomickou a diplomatickou oblastí. Rozdělení a podrobnější přehled se pak na konci každé kapitoly soustředí na jejich shrnutí, které následně v závěru práce slouží k zodpovězení fundamentálních otázek analýzy diplomové práce.

Ing. Martin Knotek 11.942

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 3. Období let 1934 – 1937

3 Období let 1934 – 1937

Pro přehlednost vývoje předpokladů důležitých pro budování vzájemných vztahů mezi Velkou Británií a Sovětským svazem během třicátých let 20. století se diplomová práce individuálně zabývá politickou, ekonomickou a diplomatickou oblastí. Rozdělení a podrobnější přehled se pak na konci každé kapitoly soustředí na jejich shrnutí, které následně v závěru práce slouží k zodpovězení fundamentálních otázek analýzy diplomové práce.

Ing. Martin Knotek 9.099

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 4. Období let 1938 – 1939

4 Období let 1938 – 1939

Pro přehlednost vývoje předpokladů důležitých pro budování vzájemných vztahů mezi Velkou Británií a Sovětským svazem během třicátých let 20. století se diplomová práce individuálně zabývá politickou, ekonomickou a diplomatickou oblastí. Rozdělení a podrobnější přehled se pak na konci každé kapitoly soustředí na jejich shrnutí, které následně v závěru práce slouží k zodpovězení fundamentálních otázek analýzy diplomové práce.

Ing. Martin Knotek 8.315

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor

5 Analytický rozbor

Pro srovnání v diplomové práci uvedené a popsané teorie s vlastním analytickým rozborem je podstatné vymezení fundamentálních institutů v obou analyzovaných zemích. Vzájemné porovnání jejich důležitosti v jednotlivých časových obdobích jak pro Sovětský svaz, respektive pro Velkou Británii, za pomoci užití metody více kriteriální analýzy, by mělo ozřejmit z pohledu institucionální ekonomie vzájemnou provázanost politických, ekonomických a diplomatických vztahů mezi analyzovanými zeměmi v průběhu třicátých let 20. století.

Ing. Martin Knotek 5.851

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 6. Závěr

6 Závěr

Teoretická část, spolu s výsledky analytického úseku diplomové práce ozřejmily vzájemné sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické relace z období let 1930 – 1939. Jejich interakce v historické periodě minulého století se po celou sledovanou dobu vyvíjela za značně specifických podmínek, které velkou měrou, pozitivně, ale hlavně i negativně, přispěly až ke konečnému stavu na konci třicátých let 20. století.

Ing. Martin Knotek 5.274

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 7. Seznam literatury

7 Použité prameny a odborná literatura

Ing. Martin Knotek 4.826

Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod

1 Úvod

Hospodářským, politickým či diplomatickým událostem mezi Sovětským svazem a Velkou Británií se věnovala již celá řada autorů. Hovoříme totiž o tématice, která zásadně formovala vývoj historie kontinuálně po dobu téměř celého minulého století. Úsilí vystihnout a poukázat na hlavní rozdíly mezi oběma světovými velmocemi v průběhu jejich historického vývoje bylo proto také popsáno a shrnuto v řadě odborných knih či případových studií a textů.

Ing. Martin Knotek 10.009

Strategicko-vojenská spolupráce Ruska a Číny

Rusko-čínské vztahy jsou od skončení studené války jedním z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na globální úrovni. Ačkoli mezi oběma zeměmi existuje tradičně dlouhodobé napětí a nedůvěra, v globalizujícím se světě se mezi nimi rozvinula poměrně značně intenzivní spolupráce, kterou mnozí pozorovatelé nazývali strategickým partnerstvím. Jedním z hlavních jeho účelů má být vyvážit strategickou převahu Spojených států a Západu obecně v mezinárodních záležitostech. Následující text si klade za cíl zanalyzovat vývoj vztahů Rusko-Čína v bezpečnostní a strategické dimenzi a zhodnotit, nakolik je jejich spolupráce hluboká s zda-li skutečně lze hovořit o strategické alianci mezi oběma zeměmi. Text pracuje s teorií rovnováhy sil a realistickým přístupem k mezinárodním vztahům. 

Michal Mádl 8.658

Těreškovová svůj let profňukala

První kosmonautka světa Valentina Těreškovová oslavila 6. března sedmdesátiny. Prezident Vladimír Putin ji pozval do Kremlu, kde ji blahopřál. A ona po dlouhé době, kdy se vyhýbala sdělovacím prostředkům, se ve Hvězdném Městečku setkala s ruskými novináři, aby pokračovala ve vytváření mýtu o svém velkém činu.

Karel Pacner 14.290

Válka v Afghanistánu 1979 - 1989

Sovětské intervenci v Afghánistánu jež začala 25. prosince 1979 předcházelo několik státních převratů. Jedním z významnějších byl převrat ze dne 27. dubna 1978. Někdy bývá též označován jako saurová revoluce (saurová podle měsíce sauru v afgánském slunečním kalendáři). Během tohoto převratu byl zavražděn prezident Daúd a moci se chopila Lidová demokratická strana Afghánistánu (LDSA). Ačkoliv SSSR projevoval sympatie k této straně, tak nebyl iniciátorem převratu, co víc, nesouhlasil s ním...

Mazda 65.365

Vplyv čečenského terorizmu na ruskú protiteroristickú politiku a jej reálne aplikácie

Cieľom tejto práce má byť relevantný komentár vzťahov medzi fenoménom čečenského terorizmu a podobou či orientáciou protiteroristickej politiky Ruskej federácie. Keďže je pomerne jednoduché kauzálne aspekty týchto vzťahov rozoznať už na obecnej úrovni znalosti preberaného areálu, autori sa nesnažili testovať hypotézy založené na spomínanej kauzalite, ale skôr precizovali interpretáciu ich štrukturálnych a bezprostredných príčin.

Martin Žák 6.483

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

Úvod

Pri pohľade do novín a časopisov, zaoberajúcich sa politickou situáciou vo svete, môže čitateľ raz za čas naraziť na pestrú paletu informácií a analýz týkajúcich sa Kaukazského regiónu. Ich obsahom je terorizmus, islamský radikalizmus, separatizmus, či otázka európskej energetickej bezpečnosti. Čo majú tieto rôznorodé pojmy spoločné je, že sú na dosah Moskve. Rusko intervenuje v oblasti Severného Kaukazu, ktorý predstavuje juh federácie, i Južného Kaukazu, ktorý je oblasťou tzv. blízkeho pohraničia. Osou tejto práce je Čečenská republika, ktorá sa zdá byť priamo, či nepriamo zapojená do väčšiny významných faktorov ovplyvňujúcich oblasť. Otázka znie, čo robí túto oblasť tak významnou a zasluhujúcou tak výraznú pozornosť ruských politických elít.

Bc. Igor Spitz 8.521

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

1. Prvá a druhá rusko-čečenská vojna (1990-1999)

Čečenská otázka sa stala v 90. rokoch významnou a stále prítomnou kapitolou v dejinách Ruskej federácie. V dobe jeho vzniku nepredstavoval čečenský separatizmus tak špecifický a neštandardný jav, ako by sa mohlo zdať. Prehlásenia o nezávislosti a separatistická rétorika boli v období rozpadu ZSSR všeobecný fenomén a šlo temer o módnu záležitosť. Bolo to revolučné obdobie spojené s demokratizáciou a predstavami o dosiahnutí (celkom) iného spoločenského zriadenia. Zahraničná politika Moskvy sa začiatkom 90. rokov prikláňala k západníctvu a Boris Jeľcin sa preslávil vytvorením tzv. prehliadky suverenít, keď navštevoval federálne republiky a ponúkal im „toľko suverenity koľko zvládnu". Aj napriek tomu je ale možné tvrdiť, že Čečenci pristupovali k otázke nezávislosti s tvrdošijnosťou na vyššej úrovni.

Bc. Igor Spitz 11.834

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

2. Čečenizácia a Kadyrovizácia (1999-2011)

Na prelome tisícročia sa Moskva domnievala, že kvôli domácej i zahraničnej verejnej mienke by pretrvávanie ruského vojska na čečenskom území nebolo vhodné. Stálo to neprimerane vysoké finančné, materiálne, no i morálne náklady a oslabovalo to politickú pozíciu v zahraničí. Zdalo sa, že situácií by prospela oficiálna zmena systému spravovania regiónu, a to na mediálne priaznivejšiu formu. Ako riešenie sa ponúkalo niekoľko variant. Od direktívneho centrálneho spravovania územia z Moskvy (navrhovaného armádnymi elitami), až po prenechanie správy v rukách Čečencov.

Bc. Igor Spitz 7.794

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

3. Kľúčové body pre ruskú politiku a jej nástroje

Význam rusko-čečenských vojen pre ruské armádne elity je nezanedbateľný. V dobe prvého konfliktu sa armáda nachádzala v zlej ekonomickej situácií. Koniec studenej vojny a rozpad ZSSR spolu s ekonomickými reformami viedol k úsporám v rezorte Ministerstva obrany. To sa prejavilo i na prvom konflikte s Čečenskom, kedy sa armáda ukázala byť nepripravená na boj. Neúspešnosť postupu zle pripravených jednotiek predĺžila boje, a čo je podstatnejšie, zlá situácia ruských vojsk zrejme prispela aj k faktoru vojenských zločinov.

Bc. Igor Spitz 7.892

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

4. Severný Kaukaz

Čečenská republika nie je jedinou krajinou Severného Kaukazu s nestabilnou politickou i spoločenskou situáciou. Separatistické tendencie a islamský radikalizmus sa rozšírili prevažne medzi rokmi 1999-2003 aj do Ingušska, Dagestánu, Kabardsko-Balkarska a sčasti aj do krajín Južného Kaukazu. V súčasnosti médiá označujú temer každú z krajín za „najnásilnejšiu oblasť Ruskej federácie."

Bc. Igor Spitz 8.861

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

Záver

Oslabenie Kadyrovovej moci pomocou Severokaukazského federálneho okruhu sa zdá byť najnovším cieľom Ruskej federácie. Nakoľko stabilita Čečenska je v súčasnosti priveľmi závislá na Kadyrovi, zdá sa to byť rozumný krok. Jeho oslabenie bude znamenať menšiu hrozbu v prípade jeho politického pádu. K tomu ale bude potrebné obmedziť jeho moc omnoho výraznejšie. Tento cieľ potvrdzuje i prístup k ostatným prezidentom v oblasti, ktorých kompetencie ostávajú obmedzené.

Bc. Igor Spitz 7.502

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

Použitá literatúra
Prílohy

Bc. Igor Spitz 8.386

Vplyv politiky Ruskej federácie na konflikty v severokaukazskej oblasti

Pri pohľade do novín a časopisov, zaoberajúcich sa politickou situáciou vo svete, môže čitateľ raz za čas naraziť na pestrú paletu informácií a analýz týkajúcich sa Kaukazského regiónu. Ich obsahom je terorizmus, islamský radikalizmus, separatizmus, či otázka európskej energetickej bezpečnosti. Čo majú tieto rôznorodé pojmy spoločné je, že sú na dosah Moskve. Rusko intervenuje v oblasti Severného Kaukazu, ktorý predstavuje juh federácie, i Južného Kaukazu, ktorý je oblasťou tzv. blízkeho pohraničia. Osou tejto práce je Čečenská republika, ktorá sa zdá byť priamo, či nepriamo zapojená do väčšiny významných faktorov ovplyvňujúcich oblasť. Otázka znie, čo robí túto oblasť tak významnou a zasluhujúcou tak výraznú pozornosť ruských politických elít.

Bc. Igor Spitz 5.379

Vznik, vývoj a struktura společenství tzv. vorů v zakoně

Tato studie zabývající se tzv. vory v zakoně, což jsou kriminální autority sui generis postsovětského organizovaného zločinu (OZ), se snaží reflektovat vznik, vývoj a strukturu tohoto neformálního společenství, které tvoří velkou část elity postsovětského organizovaného zločinu. Sledován je vývoj od nejranějších začátků, přes éru dominance vorů v kriminálním světě až po rozčlenění postsovětských kriminálních elit do více skupin s jinými tradicemi. Opomenuta nezůstává ani vnitřní geneze a struktura vorovského společenství a jeho současný stav.

Tomáš Šmíd 11.877

Vzťahy Azerbajdžanu s Ruskom: cesta pragmatizmu

Předloženy komentář si klade za cíl stručnou reflexi vztahu Ázerbajdžánu a Ruska. Všímá si zejména jeho proměn od velice chladného přístupu obou stran k postupnému opatrnému sbližování a neopomíjí i širší geopolitický kontext.

Peter Števkov 7.417

Základním úkolem bylo ovládnutí světa

Před 90 lety vznikla sovětská tajná policie, později známá pod zkratkou KGB Dodnes si říkají příslušníci ruských tajných služeb hrdě čekisté.

Karel Pacner 13.968

Žukovovo jaderné cvičení

V Tockém cvičném prostoru Jižněuralského vojenského okruhu je instalována pamětní deska s nápisem: “V září roku 1954 se prováděly na území cvičného prostoru taktické manévry vojsk pod vedením maršála Sovětského svazu G.K. Žukova. Na každé vojenské střelnici se cvičení provádějí prakticky nepřetržitě, ale na připomínku pouze jednoho z nich je tu zasazena pamětní deska.

Pacifistka 45.215