Řecko - Genocida za DSV

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Řecko - Genocida za DSV

    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Na převážné části řeckého území okupovaného Italy až do léta 1943 žili Židé celkem v klidu. Německé detašované orgány je sice i tu sledovaly, ale v podstatě byl jejich život klidnější. Nacisté se sice pokusili počátkem roku 1943 o podobnou akci jako ve své zóně, pro kterou Hitler dostal i Mussoliniho souhlas. Ale většina vojenských i politických představitelů místní správy se postavila proti. Někteří z nich dokonce chránili Židy, zvláště ty, kteří měli italské občanství nebo obchodní a jiné svazky s Itálií. Kapitulace Itálie a obsazení italské okupační zóny wehrmachtem v roce 1943 ale tento stav radikálně změnily.
    Řízením zvláštní operace, očisty od Židů, byl pověřený nový vedoucí athénské služebny SIPO/SD Standartenführer Walter Blume. Pomáhali mu Dieter Wisliceny a Jürgen Stroop, vedoucí SS a policie v Athénách. 24.3.1944 začala v Athénách poslední razie. Po celém Řecku bylo zatčeno na šest tisíc Židů, kteří byli odvezeni do Osvětimi. Poslední Židy odvlekly SS z Dodekaneských ostrovů ještě v říjnu 1944. Z téměř 55 tisíc řeckých Židů transportovaných v letech 1943-44 do Osvětimi se konce války dožilo kolem dvou tisíc.
    Nejvíc řeckých Židů žilo v egejské Makedonii a jen v Soluni jich bylo na 45 tisíc (z 260 tisíc obyvatel) a hráli důležitou roli hospodářském a kulturním životě města i celé oblasti. Přestože tato oblast spadala pod německou okupační správu, ta až do července 1942 nepřistoupila k uplatnění protižidovských rasových zákonů. Až pak nařídil velitel Soluně a Egejských ostrovů generál von Krenzki nasazení mužů na stavební a opevňovací práce pro potřeby armády. Výstavbu prováděla Todtova organizace. Kromě toho Židé pracovali v lomech a dolech, a to za nejtěžších podmínek, bez lékařské pomoci a základní hygieny a s minimální stravou.
    Po konferenci ve Wannsee v lednu 1942, se začala připravovat tvrdší opatření a koncem roku 1942 a počátkem 1943 začala plánovitá likvidace Židů. V listopadu 1942 byl do Řecka vyslám major SS Wulff s úkolem začít se shromažďováním Židů do sběrných táborů. Těžiště jeho aktivit se soustředilo na Soluň, kde žily více než tři čtvrtiny řeckých Židů. Začalo sestavování seznamu Židů a jejich shromaždování do dvou předem vybraných ghet. V polovině března odjely první transporty do koncentračních táborů v říši. Prvních pět směřovalo do Treblinky a bylo v nich přes 13 tisíc Židů. Do poloviny května odjeno dalších 16 transportů, tentokráte do Osvětimi a jeden do Bergen-Belsenu. Celkem dalších téměř 50 tisíc obětí pro likvidační tábory.
    Stejný osud postihl Židy z Bulhary okupované části egejské Makedonie a ze západní Thrákie. Na 12 tisíc Židů z těchto oblastí bylo počátkem roku 1943 posláno po Dunaji a vlakem do Treblinky. Celkem za války zahynulo přes 60 tisíc řeckých Židů. Přežilo jich jen několik tisíc. Byli to ti, kdo včas emigrovali, přidali se k partyzánům, nebo se skrývali.


    Zdroj:
    Miroslav Tejchman - Balkán ve válce a v revoluci 1939-1945
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/92390#345899Version : 0
    MOD