Přehled sestřelů československých letců

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Datum zaznamenání sestřeluPilotÚtvarová příslušnost pilotaTyp letounu jímž bylo dosaženo sestřeluTrupové označení letounu na němž bylo dosaženo sestřeluTyp sestřeleného letounuTrupové označení sestřeleného letounuOsud posádky sestřeleného letounuProstor sestřeluZpůsob provedení sestřeluPrůběh sestřeluVzpomínka posádky sestřelujícího letounuVzpomínka posádky sestřeleného letounuPoznámka
26.07.1973mjr.Miroslav Říčka8.stíhací letecký plukAero L-293248Oberlechter Job-15-150OE-9058Johan Weiser zahynul
Alfred Winter zahynul
Šatovneúmyslný taranHotovostní letoun odstartoval v 09:57 s úkolem střetnout a zachytit narušitele v prostoru severozápadně od Znojma.
Narušitele nalezl a identifikoval, jako motorizovaný větroň Oberlechter Job-15-150. Několikrát jej předlétl a světlicemi mu dal signál k následování. Letoun však jeho výzvy nerespektoval a začal se vracet do Rakouska. Při pátém manévru došlo ke srážce strojů. L-29 prováděl předlétnutí zprava levou zatáčkou, když ve výšce 600 m cíl ve snaze odpoutat se od našeho stíhače, provedl neočekávaný manévr doprava a narazil svým pravým křídlem do levého křídla L-29. Nastala destrukce podstatné části křídel obou letadel (L-29 ztratil téměř kompletní křídlo), které se staly neovladatelnými. Delfín přešel do nekontrolovatelného výkrutu, přičemž pilot, mjr. Miroslav Říčka, se v poloze 45 stupňů na zádech vystřelil a vyvázl s lehčím zraněním. Oba stroje dopadly v 10:30 hod 2 km SV od obce Šatov na území ČSSR, cca. 4 km od státní hranice. V troskách motorizovaného větroně Job-15-150 s imatrikulací OE-9058 zahynuli občané Rakouské spolkové republiky Johan Weiser a Alfred Winter.
Byl jsem v hotovosti a čekal, že opět nebude co dělat, ale před obědem mě zvedli. Prý nějaký pomalý cíl. Byla krásná dohlednost a když mě lokátor navedl, viděl jsem již z dálky, že je to nějaký sportovní letoun. Dal jsem mu najevo, že je narušitel a že mě má následovat. Dál ale letěl jako by nic.Při druhém náletu jsem mu před čumákem vypálil rakety, on však na moje pokyny nereagoval a začal se vracet do Rakouska. To mě ovšem dopálilo a tak jsem mu chtěl zkřížit cestu a na to přistání jej dotlačit. V posledním okamžiku však naklonil svůj letoun na mě a já měl co dělat, abych se vyhnul. Z jeho manévrů bylo vidět, že se jedná o zkušeného pilota. Předlétávám jej, otáčím a malým okruhem, abych jej neztratil, jdu do nového útoku se sníženou rychlostí. On to však opakoval. Minuli jsme se o chlup a mě se zdálo, že se dokonce směje. Řekl jsem si, tak to hochu ne, když bude někdo uhýbat budeš to ty, já jsem tady doma a nálet jsem již prováděl s úmyslem neuhnout. Prda to byla pěkná, zdálo se mi, že jsem jim přežehlil kabinu. Točím se jak čamrda a padám dolů. Zkouším reflexivně vyrovnat, ale vidím, že nemám čím, protože mi schází kus křídla. Jdu z toho ven, říkám si a odepínám spojení přilby s letounem. Nechce se mi ani věřit co se najednou stalo. Katapultuji se.Doba než se to otevře se mi zdá věčností, mám malou výšku, je mi jasné, že jsem se vypálil pozdě, vždyť rozeznávám trávu a to je 50 metrů! Uviděl jsem zemi, jak mi těžce letí vstříc. Najednou mě v hlavě probíhá film, matka, škola ŠDD, létání…je to můj život. Rána do popruhů a vzápětí do země. To první byl padák, který se přeci jen nad zemí otevřel. Strhávám kurty, co mě přivazují k padáku, přilbu, všechno zahazuju a ženu se do prvního baráku.Otevírá mně překvapená hospodyně, odstrkuji jí a ženu se do kuchyně: „Chleba – paní, kde máte chleba?“ Překvapené tetce beru bochník, trhám jej a cpu se s ním až se dusím. Ano po dopadu jsem dostal šok. Hladový šok a nyní občas otékám, ale přežil jsem.posádka zahynula, vzpomínka nezískatelnápři taranu byl zničen i letoun L-29 3248


výpověď mjr.Miroslava Říčky citována z článku "Vysoká modrá zeď" autora Radima Špalka publikovaného na www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Prehled-sestrelu-ceskoslovenskych-letcu-t92322#345535 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments


Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more