Landwehr Infanterie Regiment N. 23

Citace :

Do narukování zbývalo 14 dní a domů se mi nechtělo, bál jsem se maminčina pláče. Až konečně nebylo zbytí, bylo třeba zaopatřit nějaké potřeby na cestu do té války. Vlastně zatím jen do Čáslavi k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 12 (k. k. Landwehr-Infanterie-Regiment Nr 12) čili „lantverákům“, jak obecně se říkalo. Nebylo toho mnoho. Kufřík, pokrývka, šálek, lžíce, teplé prádlo, hlavně ale proviant. Co by to bylo za rekruta bez buchet?

Citace :

Když bylo známo, že na Tři krále (1915) jedeme, psal rychle každý z nás, aby se s ním na nádraží přišli rozloučit. V Čáslavi se nás sešla pěkná porce, asi 900, zbytky od čtyř zeměbraneckých pluků č. 9, 10, 11 a 12. Na nádraží nás čekala řada dobytčích vozů, ozdobená nápisy: 40 man oder 6 Pferde und 4 man.

Citace :

Hned druhý den nastalo míchání v celém pluku. Od I. a II. batalionu přišli staří vojáci, kteří již dostali nářez v Srbsku, nás pak míchali mezi ně. Při takovém přidělování hledí se každý velitel roty zbavit mužů nepohodlných a následek takového míchání je, že jsou na tom stejně, jako byli dřív. A tak Karel Dobiáš, Jarka a Franta Sýkorové – první hubatý, druhý nemotorný, já jako špitálník, ze kterého voják nikdy nebude a několik přitroublých skopčáků s dvěma opravdu blbými Dalmatinci byli přiděleni k naší 12. kompanii, IV. zug. Tvořili jsme tedy jakýsi ocásek slavného 23. LandwehrInfanterie regimentu. Náš nový velitel, hejtman Friedl, byl velmi hodný člověk, feldwebel Jelínek byl na rakouského feldwebela až příliš hodný. Náš byt byl v cihelně, ve které se nyní nepracovalo, stranou od ostatních tří kompanií, a vojna byla dobrá. Čechů z různých krajů bylo dost. Velitel čety kadet Novák, fähnrich Havlíček, táta Linksumr, Antonín Miňovský, Láďa Štěpán, Josef, Jaroslav a František Sýkorové, Františkové Kučera a Javanský, Cendrych, K. Korecký, Karel Dobiáš, Richtr. Večerní zábavy kolem vychladlých pecí byly pěkné. Středem nás všech byl táta Linksumr, kovář od Mělníka, kterému bylo asi 32 let, tudíž námi pokřtěn na tátu.

Citace :

Jak jsme se později dověděli, byl náš prapor jediným rezervním vojskem celé brigády, která měla obsazenu linii od Doberda až k Monte Santu, tedy dobrých 20 km. Kdyby to Itálie s tou pomocí Dohodě byla brala vážně, mohla při troše odvahy a připravenosti celou Gorickou pánev zabrat v několika dnech. Pak by se neudrželo ani Doberdo a válka se mohla jinak vyvíjet: nemuseli ztratit tolik lidí na Monte Santu, Kalvárii a Doberdu.

Citace :

Je neděle, 3. listopadu 1918. Předevčírem mi bylo čtyřiadvacet, poslední čtyři roky jsem strávil ve válce. Nyní byl konec a mohli jsme dát vojně i Rakousku sbohem, zítra vstoupí v platnost příměří na italské frontě. Jdeme do Itálie.