Identifikace dle fotografie

Dobrý den, zajímalo by mě co všechno je možné určit na základě této fotografie, já se v tomhle moc nevyznám, mělo by se jednat o vojáka rakousko uherské armády. Prosím o určení hodnosti, znaku nalevo(je na něm orlice a pod ní hory), co znamenají ty šnůrky? případně dalo by se určit k jakému oddílu patřil?


Další informace které jsem zjistil: tento voják byl zajat na ruské frontě a byl umístěn v nějakém zajateckém táboře ve vesnici Rusáková, v Tobolské Gubernii, Město Išim na Sibiři (zřejmě v srpnu 1917)
číslo zajatce 5.r.n.183
Pokud máte informace o oddílech které se pohybovaly v této oblasti, budu rád.


Za každou odpověd a jakoukoli informaci Vám děkuji.


miku9@centrum.cz

zdravím
je to korporal (desiatnik), odznak na lavo (na pravej strane hrude) je Distanzschätzerauszeichnung - výkonnostný odznak za odhad vzdialenosti a šnúry sú šnúry strelca I.triedy
má na sebe klasickú uniformu vz.1908

Díky za odpověď , ještě by mě zajímalo jestli je možné nalézt nějaké informace ve Vojenském ústředním archivu, a případně co všechno se dá zjistit? Opravdu nikdo nic nevíte o Malušinské oblasti, Gorod Išim?...mě se pouze podařilo najít město Išim, puvodně zřejmě spadalo do Tobolské gubernie ale dnes už asi tato gubernie neexistuje, "poblíž" města Išim se nachází město a Tobolsk a řeka Tobol...z toho usuzuju že ta oblast byla Tobolskou gubernií...je to u hranic s Kazachstánem na Sibiřské rovině...nic bližšího a ani nic o Malušinské oblasti, natož vesnici Rusáková jsem nenašel?? Ještě otázka: Probíhaly v táto oblasti nějaké boje, nebo se jedná pouze o místo kam byli dopraveni zajatci?

V Ťumenské oblasti, teby v oblasti města Tobolsk, jsem na Google Earth našel děreviji Rusakova, 56°45´05.33´´ S a 68°33´36.87´´ V.

Koukal jsem trochu po ruských stránkách a nic moc...neníliž pravda... Nevím co je to za měřítko ale ten tobolsk vypadá, že je docela blízko...v Tobolsku, který by neměl být zas tak daleko pobývala před smrtí nějaký čas carská rodina...

www.w-siberia.ru

(apropo prý tam 1941-45 přebýval i V.I.Lenin...řádně namazán...a u ledu )


add. Išim
www.magalien.com
Ruská legie (z Ottovy encyklopedie nové doby) asi uprostřed

rok 1918

...Postupováno jak po drahách urálských (14. čce dobyt Njazepetrovsk, 21. čce Kuzino, 25. čce Jekatěrinburk), tak i po dráze spojující Jekatěrinburk s Omskem. Již 11. čna obsazena Išim, po řadě bojů na frontě šadrinské (30. čna dobyt Šadrinsk, 11. čce boj u Dalmatova) a tjumeňské (4. čce boj o Vagaj, 16.-18. čce na řece Pyšmě) padá Tjumeň a získáno tak brzy spojení s dobytým Jekatěrinburkem. Tento se stal střediskem čsl. polit. vedení, sídlem Odbočky Nár. rady proměněné na sjezdu voj. zástupců v Omsku (23. čce-4. srp.) v Zatímní čsl. vládu na Rusi. V čele její stál B. Pavlů, voj. odbor spravoval R. Medek....

Tady je to ve větším záběru, s celou oblastí a nejbližšími velkými městy. Tobolsk tam není označen, ale linka naznačuje vzdálenost a směr.

ono koukám to bude nakonec dost daleko páč dle soudruha googla to vychází tak na 150km... viz měřítko

jinak
google maps

Išim je Ишим (smerem k pravému dolnímu okraji asi 70 km)
asi tak 300km tím směrem dál je Omsk a asi 200km dolů je Petropavlovsk

ještě by mě zajímalo jak velká je pravděpodobnost že by český voják RU armády nevstoupil do československých legií? Byla to bežná věc nebo se to stávalo zřídkakdy?

Byla to myslím běžná věc, mnozí zajatci nevstoupili do legií (a vrátili se domů v roce 1917). Pokud vím tak to nebylo nijak neobvyklé. Ono to myslím dost záleželo na tom kdy byl dotyčný zajat, jestli sloužil u pluku s většinou českých vojáků a řadě dalších věcí. Rozhodně nevstoupili všichni češi do legií.

Já bych ještě doplnil info o odznaku, podle kterého se jedná o pěchotního pozorovatele. Odznak byl používán na chycení výkonostních šňůr a označoval jdnotlivé složky (aby tedy nedošlo k omlyu, nemohlo se stát, že by třeba ženista dostal "výkonnostný odznak za odhad vzdialenosti", i když třeba zrovna v odhadování vzdálenosti byl velice dobrý)
Přechod k legiím mohl být docela běžný ze zajateckého tábora, ale dle mých poznatků se přímo z frontové linie moc často neutíkalo. Rozhodně nebylo pravidlem, že by všichni vojáci KuK cítili odpor k monarchii a za každou cenu se snažili proti ní bojovat. Národní obrození a sním spojené průvodní jevy (například dezerce) byly spíše výsadou intelektuálů. Prostý voják chtěl být hlavně rychle zpátky doma a pokud nebyl zbytečně buzerován svým rakouzským nadřízeným a dřepěl si hezky v zákopu, podle mého neměl jediný důvod přebíhat kamsi na ruskou stranu, kde jeho budoucnost byla značně nejistá. (Například můj praděd bojoval v Haliči na R-U straně až do roku 1917, kdy padl). Jako dnes si vybavuji obrázek z učebnice dějepisu pro základní školy, kde nadšení KuK vojáci s českou vlajkou přebíhají k legiím. To vše s náležitým popisem "čeští vojáci hromadně přebíhali"...Dle mého to od autora učebnice byla dost nehorázná manipulace s dějinami.