This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Kdyz jsem pred nekolika lety opoustela svou rodnou zemi, mym snem bylo naucit se co nejrychleji anglicky, abych jej jednou mohla navstivit a slyset ten fascinujici pribeh primo od nej.
V loni na Vanoce jsem od pritele dostala knihu Nicholas Winton - The Rescued Generation. 'Tomu cloveku je 97 let, kdyz jej chces potkat, na co cekas???', ptal se muj pritel..
Pristi vikend jsme vyrazili smer Maidenhead. Najednou jsem stala pred jeho domem s knihou a darkem v ruce.
Kdyz Nicky prisel otevrit, nezmohla jsem se na vic, nez se rozbrecet a obejmout jej.. Pozval nas dale a my stravili prekrasnou chvili povidanim si. Popisoval nam, co se tehdy odehravalo, a se vsi skromnosti tvrdil, ze jsou vsechny knihy a dokumenty velmi prehnane..
'Zrovna dnes jsem dostal pozvanku od Ambassadora Winklera na koncert, ktery se bude poradat na Ambasade. A protoze verim na osud, budte vy mymi opatrovniky a pojedte se mnou..' Jaka cest! O par tydnu pozdeji jsme jej vyzvedli a jeli na koncert. Shodli jsme se, ze koncert nebyl nas 'cup of tea' a po malem vecirku s Ambassadorem odvezli Nickyho domu.
Naposled jsme byli Nickyho navstivit minulou sobotu. Den na to odletal do Ceska na Forum 2000.
Sledovali jsme zpravy a vcera se dozvedeli, ze je Nicky hospitalizovan v prazske nemocnici. Pravdepodobne vycerpan tydennim rozvrhem
Je mi to velice lito, porad na nej musim myslet. Moc si preju, at se z te unavy dostane.