Neizvestnij T-34 - I.Želtov, M.Pavlov, I.Pavlov, A.Sergejev

Název: Neizveztnij T-34


Autor: I.Želtov, M.Pavlov, I.Pavlov, A.Sergejev, A.Soljankin


Edice: Vojennyj muzej


Vydal: Eksprint 2001


Cena: Na ModelBrnu 2005 jsem ji u bazarstanu koupil za 350,-




Velká kniha "áčtverkového" formátu zaujme podobně jako knihy stejné ediční řady černou obálkou s hezkým kolorovaným obrázkem T-34/76 „Mstitel“. Monografie má 184 stran (číslované od 3 do 182). Už první kapitola začíná hezkým nadpisem – V čem je síla našeho tanku! Jejím obsahem je historie vzniku téčka neboli istorija sozdanja tanka. Dozvíme se o prolínání konstrukcí kolopásových strojů BT a následné konstrukce nového tanku. Popsán je ne právě lehký zrod strojů A-20 a A-32. Zmíněny jsou i zákulisní boje o to které konstrukci dát přednost. Na straně 47 mě dostala fotografie uralského úderníka se svářecími brýlemi na čele a autogenem odpalující části nálitků z právě odlité věže. Vzpomněl jsem si na podobný záběr jedné, zřejmě podobně údernicky založené ženy, která vařila v jednom černobílém dokumentu korby T-34 také bez brýlí. Snímek a dokument jsem ukázal otci coby letitému svářeči v podniku vyrábějícím výtahy. Po shlédnutí jen lakonicky prohlásil - „.........Hodinu!!,.......a pak je celý život slepá“. Inu to mléko v očích po večerech dá i po vzpomenout. Až mě zarazilo jaké problémy s technologií, výrobou, materiálem i nedostatkem zkušených a školených pracovníků se rusové potýkali. Předváděcí prototypy T-34 byly vybaveny převodovkami vyrobenými ze zahraničních materiálů, kvůli případným opravám v nich jeli jejich tvůrci. Dokonce se výrobě prvních kusů věnovali tak, že hrany pancířů a šroubů byly opracovány aby se členové kontrolní komise nezranili. Podobně se vedlo i ve výrobě kanonů a motorů. Buď se nestíhala množstevní výroba či nebyly vychytány mouchy v konstrukci.


Na straně 61 začíná druhá kapitola : konstrukcija tanka T-34 obr.1940. Už z toho je jasné, že jde o popis konstrukce prvních tanků. Následná modernizace jednotlivých sérií a zkušební prototypové tanky jsou popsány od strany 69. Až tady jsem se dozvěděl o tom, že i v roce 1943 se zkoušel znovu na T-34/76 se šestihrannou věží kanon ZIS-4M ráže 57mm. Množstvím prototypů se to v kapitole jen hemží. Namátkou T-34 s ložiskovým věncem průměru 1700mm a kanonem D-10T ráže 100mm či podobný s věncem o průměru 1600mm a kanonem LB-1 shodné ráže. Velmi zajímavé čtení je o způsobech řešení přídavného pancéřování kde mě dostal snímek s betonovým opláštěním tanku (!) konstruktéra Ciganova. Koncem kapitoly se dostává text už k nástupci, tanku T-44.


Následující kapitola je o strojích na podvozku slavné „třicetčtverky“. Jde o známé SU-122, SU-85, SU-100 a samozřejmě spousty prototypů a zkušebních strojů. Zajímavé jsou stroje SU-122P, což je v podstatě SU-100 s mohutným kanonem D-25S. Ten používaly i stroje na bázi těžkého tanku IS! Zmínku si bezesporu zaslouží konstrukce SU-101 s kanonem D-10S. Samohybka byla postavena proti standardním sůčkům v „obraceném“ stylu. Tedy nástavba s kanonem byla umístěna vzadu. Konstruktéři pravděpodobně chtěli urychlit posádce při případném bojovém zásahu odchod ze světa a na boky nástavby umístili čtyři nádrže s palivem (jako má vzadu T-34) ). Od strany 95 jsou popsány plamenometné tanky. A snad aby byla kniha vyvážená je další kapitola věnovaná vodě. Přesněji tedy strojům upraveným pro brodění. Dále je text zaměřen na tanky s odminovači (od strany 101), mostní verze (str.102), tahače (str.103) apod. Od stopáté strany je pokus o zhodnocení bojových vlastností téčka v porovnání s německými, americkými a jinými druhoválečnými stroji.


Ozvěny války začínají na téčko doléhat od strany 109. Přes těžké začátky války i nasazení T-34 se na straně 116 dostáváme k Moskvě (zde je právě 21.tankové brigádě přisuzováno nasazení tanků T34/57 s kanony ZIS-4), následuje boj o Charkov a dál už ani krok. To je nadpis kapitoly kde začíná ruská armáda pozvolně nabírat dech a vracet němce zpět na západ – bitva o Stalingrad. Až po stranu 140 kde začíná popis velikých bitev na Ukrajině je popisována bitva o Kurský výběžek fronty. Dál následuje zima 1944-45 a kapitolou „Poslednyj šturm“ se dočteme o bojích v Berlíně. V úplném závěru je zmíněno i nasazení ČSR a na Dálném východě.


Mezi stranami 96 a 97 je celobarevná dvojstrana s rekonstrukcemi kamufláží 12 téček a čtyřmi malbami uniforem. Většina ze schémat zbarvení je v literatuře doložena fotografiemi. Je škoda že ne zde v knize!


T-34/76 „bílá 1/345 s nápisem Za rodinu“- Snímek konkrétně tohoto tanku je v knize Tank T-34 od Svojtky (str. 61 dole).Foto tanků stejné jednotky je na str. 115,124 a 125. Jde o stroje 116.tankové brigády. Dalším tankem této jednotky je na straně 2 v polské knížce „T34 mýtická zbraň“ téčko „bílá 2/045 - LAZO“. Z tohoto dedukuji že se měnilo pouze horní číslo, nikoli spodní trojčíslí, které bylo označením brigády. Označení jak je vyvedeno ve zde zobrazené kresbě nejspíše špatně. Pokud se jako modeláři rozhodnete stavět toto téčko doporučuji publikaci nakladatelství Schiffer „Russian T-34 battle tank“ kde je na stranách 2 a 10 veliké foto stroje 1/045. Zmíním i osobu velitele. Jak už to bývá v historických materiálech zase problém! V Concordu 7011 je na straně 17 uvedeno že se jedná o poručíka Šukareva. Recenzovaná kniha hlásí v popisce na straně 115 jméno Duškin a hodnost kapitán? Mluví se zde o posádce kapitána Duškina. Sice mapu drží a čestný střed fota zabírá jiný človíček než je velitelem 1/045-ky, ale tento stojí jako nejvyšší v levé části snímku. Z několika fotek v jedoucím T-34/76 na čele kolony tanků se signálními praporky v ruce odhaduji, že jde o velitele tanku a minimálně čety. Pokud jde tedy opravdu o velitele máme dvě jména a hodnosti. Pokud je popiska špatně, je možné. Že se jedná o setkání a briefing velitelů čety pod vedením zmíněmého kapitána Duškina (muž uprostřed) a právě jedním z velitelů je náš poručík Šukarev. Bohužel hodnosti já osobně nepoznám, tak je nedovedu určit,.... Mimo chyby v čísle a světlometu, který na fotce hledám marně je stroj nakreslen velice dobře, dokonce s kmenem na boku korby.


Mimochodem foto „bílé 2/045 – LAZO“ je ve zde recenzované knize právě na straně 124. Je zde uvedeno jméno velitele – poručík Sysoev. To je po poručíku Šukarevovi alias kapitánu Duškinovi druhé jméno konkrétního velitele.


T-34/85 „bílá 224 s hvězdou a znakem“ - foto na straně 142. Tank je namalován dobře. Dokonce jako jediný ze skupiny má kompletní blatníky.


T-34/85 „bílá 120“ - foto na straně 154. V barvě je chybně namalován celý blatník, kola nejsou všechna litá se žebry. Na fotce je patrné pouze jedno takové kolo – první. Na hlavni je nějaký bojový slogan zakončený vykřičníkem a stroj veze množství ženijního materiálu na boku a motorovém prostoru.


K fotografiím doprovázející text nemám jediné výhrady. Jde o kvalitní / raritní / neznámé snímky, které krásně vyplňují psané slovo. Jejich počet po mě nechtějte, už na straně 66 jsem se zamotal u čísla 100. podobně je to i s pérovkami. Text doplňuje množství tabulek.


Úplný závěr knihy tvoří šestnáct stran měřítkových výkresů (1:35). Velmi zajímavé je to, že plných patnáct je na T-34/76! Pouze na straně 183 je T-34/85. K výkresům mám jednu výhradu – není uvedeno ve kterém závodě se která verze varáběla. „85“ má navíc velmi „divnou“ věž,.......





Klady :


rozhodně kvalitní text


množství a kvalita (obsahová) fotografií


kvalitní tabulky


kvalitní pérovky


excelentní výkresy na T-34/76



Zápory :


malé množství barevných schémat a chyby v nakreslení


jejich nedoložení (až na tři) fotografiemi


výkresy jen na „76“


ne zrovna důvěryhodný, byť jediný na T-34/85





Závěr : Jednoznačně doporučuji!! Mám takový pocit, že tato kniha spolu s dvojicí polských „Myticnych bron-í“ tvoří prozatím ucelený soubor na téma T-34. Pokud k těmto knihám vlastníte InAction plus zmíněné sešity Schiffer a Concord kvůli množství kvalitních fotek, jste na téma T-34 dostatečně vyzbrojeni,........


PS: V češtině zatím není mimo kvalitního výtahu na téma prvních téček v HPM nic k mání. Ale u MBI nespí a vánoce jsou za dveřmi,...... ) Uvidíme!!


LINK :


http://www.aviapress.com/viewonekit.htm?VMA-002



(vyvěšeno 13.10.2006)

No měl bych dost podstatnou námitku k tvrzení "Recenzovaná kniha hlásí v popisce na straně 115 jméno Duškin a hodnost kapitán? Mluví se zde o posádce kapitána Duškina. Sice mapu drží a čestný střed fota zabírá jiný človíček než je velitelem 1/045-ky, ale tento stojí jako nejvyšší v levé části snímku." Kniha nic takového nehlásí a netvrdí, na straně 115 je v popisce napsáno : "kapitan Duškin stavit bojevuju zadaču tankovomu ekipažu" tedy v českém překladu : kapitán Duškin dává úkol tankové posádce. Dotyčný kapitán Duškin je onen "človíček" tedy muž uprostřed s mapou a odznakem rudého praporu (a hlavně s výložkami kapitána na límci), vysoký muž na levé straně má hodnost nadporučíka (staršij lejtěnant) a zřejmě jde o velitele dotyčné posádky jíž je "vysvětlován úkol" Ono by stačilo si přečíst originál popisku a ne její značně chatrný anglický překlad a nevzniká problém kdo je velitelem dotyčného tanku. Tím je zřejmě opravdu někdo jiný než Duškin, ten je velitelem (asi roty, nebo praporu) a další tři muži na snímku zřejmě nejsou "ekipáží" tedy posádkou, ale veliteli jde od leva o nadporučíka, dále zřejmě podporučíka, následuje kapitán (Duškin) a opět nadporučík. Osobně si nedovedu představit takto složenou posádku. Snímek musel být pořízen před zavedením nového označení hvězdičkami tedy někdy před cca polovinou roku 1943. u muže vlevo od kapitána si nejsem zcela jist zda má na výložkách jeden kosočtverec (podporučík) nebo dva(poručík) zdá se mi že pouze jeden. Pravděpodobně jde o přímé podřízené kapitána Duškina asi velitele rot nebo čet (spíše rot ale to je osobní dohad) zda je mezi nimi i velitel tanku 1/045 je otázkou, stejně jako to zda se dotyčný velitel jmenoval Šukarev.









d