Helbig, Joachim

Oberst Joachim Helbig


nar.: 10.9.1915




Od března 1935 do konce roku 1936 sloužil u 4. dělostřeleckého pluku v Drážďanech, odkud byl vyslán do kursu pro letecké pozorovatele v Lechfeldu. V dubnu 1937 byl vyřazen ke II. skupině KG 152 ve Schweirnu, která byla později přejmenována na II./ LG 1 . díky přátelství s piloty prošel "černým pilotním výcvikem" až k pilotním průkazům C 2 Schein a Blindflug II.


Proti Polsku létal jako pozorovatel průzkumného bombardéru. Třetího dne bojů sestřelil polské průzkumné letadlo. Další den byl ale po nehodě na motocyklu vyřazen z dalšího boje. Od října následovalo několik bojových nasazení na He 111 v roli pozorovatele proti britským lodím v Severním moři.


Následovalo přezbrojení na Ju 88 v únoru 1940 a Norské tažení tentokráte už v roli pilota i když ještě na strojích nasazení na He 111. Při jednom nouzovém přistání se bombardér rozlomil a v následném zmatku došlo k útěku norských válečných zajatců za což mu hrozil vojenský soud. Nakonec přeložení na západ tento případ uzavřelo.


Proti Holandsku, Belgii a Francii už létal na Ju 88 v roli 4./LG 1, následovalo povýšení do hodnoti kapitána. V úvodní den bitvy o Británii 13.8.1940 letěla II. skupina proti námořní základně Worthy Down, čtvrtá letka o devíti strojích uzavírala konec skupiny. Na její stroje zaútočilo asi osmdesát britských stíhačů. Ze čtvrté letky se vrátil pouze velitelský stroj. Většině posádek s 32 muži se sice podařilo vyskočit nebo nouzově přistát, ale všichny padly do britského zajetí. Zatímco Helbig s poškozeným strojem uhýbal útoků stíhačů, podařilo se střelci Schlundovi sestřelit jeden Spitfire.


Do listopadu 1940 absolvoval Helbig téměř 80 bojových letů proti Anglii, především v individuálních útocích proti speciálním cílům. 24.10.1940 mu byl po 75 bojových letech udělen Rytířský kříž. Kromě útoků na bodové cíle v Anglii si Helbig připsal na konto 22 000 BRT potopených a 11 000 BRT poškozených lodí.


Od ledna následovalo dlouhodobé nasazení v oblasti Středomoří. Akce proti konvojům ve východním Středomoří, proti Illustrious, podpora Italů za ústupu v severní Africe, intenzivní nálety proti Maltě od ledna do května 1941. V přístavu Pireus potopil transportní loď o výtlaku 10 000 BRT a při zpátečním letu si Schlund připsal sestřel dvoumotorové noční britské stíhačky.


V červnu 1941 oslavil 150. bojový let - tentokrát nad Haifu. O několik týdnů později si vrchní šikovatel Schlund při obraně letadla připsal další britskou stíhačku na konto, což bylo později v září oceněno udělením Rytířského kříže. Počátkem května následovalo přeložení do Athén a tvrdé nasazení při boji o Krétu. Následovaly mise nad Tobrúk, Suezský průplav a Haifu, stejně jako boj proti britským námořním cílům ve Středomoří.
V listopadu 1941 převzal velení I. skupiny LG 1. Po 210. bojovém letu přišlo udělení Dubových ratolestí dne 16.ledna 1942 jako 64. vojáku Wehrmachtu.


11.5.1942 pět Ju 88 I./LG 1 objevilo na ozbrojeném průzkumu v oblasti mezi Krétou a Tobrúkem britské torpédoborce Jervis, Jackal, Kipling a Lively, které pod velením kapitána A.L.Polanda vypluly z Alexandrie směrem na Maltu. Po vyhlášení pohotovosti zaútočila první vlna 15 letounů I. skupiny LG 1 kolem 14 hodiny, ale bez úspěchu. Druhá vlna tvořená 22 letouny II. skupiny udeřila kolem 18. hodiny se stejným výsledkem. Třetí vlnu vedl Helbig. Útok ze zapadajícího slunce prorazil obranu Beaufighterů a přes zuřivé manévrování byly potopeny tři torpédoborce. Helbig čtyřmi bombami potopil vlajkovou loď. Úspěch byl oceněn citací ve večerních zprávách OKW. Hlasatel káhirského rozhlasu potvrdil potopení lodí a poprvé přitom použil výraz "Helbig-Flyers", který se stal častým komentářem při mnoha dalších útocích v oblasti Středomoří.


Letouny I. skupiny se staly obětí útoku britských komandos. Helbig byl znovu postaven do sitace kdy musel znovu vytvářet jednotku za základů, na rozdíl od bitvy o Británii stačilo ale nahradit pouze stroje a nikoli i jejich posádky. Jaro a léto 1942 vyplnily nasazení proti Spojencům v Africe a proti Maltě. V červenci se eskadra podílela na odražení britského výpadu ze západního Středomoří na pomoc Maltě. Po podpoře letní Rommelovi ofenzivy a potopení spojeneckých lodí ve Středomoří o výtlaku 182 000 BRT byl po 330 bojových letech kapitán Helbig 28.9.1942 jako druhý bombardovací letec a dvacátý voják Wehrmachtu vyznamenán Meči k Rytířskému kříži. V listopadu následovalo nasazení proti anglo-americkým námořním výsadkům ve francouzské severní Africe. Helbig, mezitím povýšený na majora, potopil před přístavem Bone muniční loď o výtlaku 10 000 BRT.


Od ledna 1943 následoval post ve štábu generála bombardovacího letectva a povýšení na podplukovníka. Po opětovných žádostech se v srpnu 1943 mohl vrátit na frontu jako komodor LG 1. 13.5.1944 se za nálet proti letištím na Korsice opět dostal do zprávy OKW. 6.6.1944 po nočním náletu na Nettuno následovalo přeložení do Belgie a nasazení proti Spojencům v Normandii. Povýšen na plukovníka, byl 10.9.1944 pověřen úkolem sestavit jednotku k podpoře pozemních vojsk. Zůstalo ale jen u příprav, při inspekční cestě byl zraněn při autonehodě.


Po mnohatýdenním léčení velel několik týdnů před koncem války společné formaci LG 1 a KG 200 . 30.4.1945 se osobně účastnil letu Fieselerem Storch nad Berlín, ale přistání nebylo možné. 4. května letěl jako kurýr ke štábu na území ČSR, odkud ve večerních hodinách 8.května opět odstartoval směrem na západ aby vstoupil do zajetí u západních Spojenců. Byl zajat Američany, ale 9. června ze zajetí utekl a skrýval se v západním Německu, než se situace zklidnila.


Po válce byl vedoucím pivovaru v Berlíně.



Zdroj: osobní archiv autora

Joachim Helbig, Dietrich Peltz a Werner Baumbach