Albrecht

Přesunuto z předchozího příspěvku.


(Následující text má formu ve větách psaných poznámek; není konečný; je to pracovní verze.)



Arcivévoda Albrecht Friedrich Rudolf se narodil třetího srpnového dne roku 1817 ve Vídni. Jeho otcem byl arcivévoda Karel, vítěz nad Napoleonem u Aspern. Vojenská dráha tak byla Albrechtovi předurčena. Brzká smrt jeho matky (v roce 1829) toto směřování jen umocnila.


Ve třinácti letech se stal majitelem 44. pluku řadové pěchoty. V devatenácti již velel jednomu z praporů 13. pluku řadové pěchoty. V březnu 1839 začal sbírat zkušenosti u 13. kyrysnického pluku. V roce 1840 byl povýšen na generálmajora a zařazen k brigádnímu velitelství? v Grazu. Po třech letech povýšil na polního podmaršála a ustaven do funkce velícího generála moravsko-slezského generálního velitelství.


Prvního májové dne roku 1844 se oženil s Hildegardou, dcerou bavorského krále Ludvíka I.


- velící generál - Horní a Doulní Rak + Salzb


Za války se sardinským královstvím působil ve štábu maršála Radeckého a zúčastnil se bitvy u Santa Lucie. V říjnu převzal velení jedné z divizí v sestavě sboru generála d'Aspreho. V následujícím roce vedl svoji divizi v bitvách u Gravellone, Mortary, Novary. Za úspěšné velení u Novary si vysloužil komturský kříž Vojenského řádu Marie Terezie. Za celé tažení održel Vojenský záslužný kříž.


V říjnu 1849 velel krátce mohučské říšské pevnosti, ale po několika dnech byl odvelen na místo velitele III. sboru v Čechách. Stal se též vojenským velitelem v Praze. Po půl roce byl jmenován do hodnosti generála jezdectva. O rok později se stal vojenským a civilním guvernérem v Uhrách. Současně převzal velení 3. armády. V této funkci zůstal po dobu devíti let. V roce 1860 jí byl zbaven na vlastní žádost. Přes léto působil jako generální inspektor v různých částech monarchie. Poté nastoupil jako velící generál VIII. sboru v Itálii, který vedl po dva roky. V roce 1863 byl povýšen do hodnosti polního maršála a vedl komisi pro armádní reformu. Současně pět zastával funkci generálního inspektora.

Poľný maršal arcivojvoda Albrecht


*1817, Viedeň
+1895, Arco (Taliansko)


Do vojenského života ho zasvätil maršal Radecký a svoj talent prvýkrát preukázal v bitke pri Novare v roku 1849, v ktorej velil pešej divízii. Po potlačení uhorského povstania ho cisár Františk Jozef I. menoval guvernérom v Uhorsku. Počas krymskej vojny velil rakúskemu tzv. pozorovaciemu zboru, ktorý bol vyslaný do Valašska. V roku 1866 bol menovaný poľným zbrojmajstrom vo Verone a veliteľom Južnej armády v úspešnej bitke pri Custozze. Po vojne bol menovaný vrchným veliteľom a generálnym inšpektorom c. a k. armády.


Kol.: Pod císařským praporem. Praha : Elka Press, 2003, s. 290.

Portrét arcivévody Albrechta
zdroj: http://www.austro-hungarian-army.co.uk/