Zörgiebel, Karl Friedrich

policajný prezident
     
Příjmení:
Surname:
Zörgiebel Zörgiebel
Jméno:
Given Name:
Karl Friedrich Karl Friedrich
Jméno v originále:
Original Name:
Karl Friedrich Zörgiebel
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
- -
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
30.09.1878 Mohuč /
30.09.1878 Mainz /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
14.03.1961 Mohuč /
14.03.1961 Mainz /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
policajný prezident Berlína Police chief in Berlin
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- -
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
de.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Zoergiebel-Karl-Friedrich-t41344#419658 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Polizeipräsident Karl Friedrich Zörgiebel


Polizeipräsident in Berlin (berlínský policejní president)




(Zörgiebel, v civilu, s velitelem berlínské Schupo plukovníkem Heinsbergem na fotografii v Arbeiter-Illustrierte Zeitung)



Karel Friedrich Zörgiebel se narodil 30. září 1878 v Mohuči. Tento vyučený bednář byl od roku 1901 členem SPD. Tuto stranu zastupoval v letech 1919 až 1920 v pruském zemském sněmu (Preußische Landesversammlung) a poté po dobu čtyř let i v říšském sněmu (Reichstag).


Po čase vyměnil poslaneckou kariéru za policejní. Do roku 1926 pracoval jako kolínský policejní president. V roce 1926 se jeho působiště změnilo, nastoupil do funkce berlínského policejního presidenta. Byl tvrdý a nekompromisní v postihování přečinů komunistů i nacistů, za což si policie získala nenávist od obou hnutí: komunisté jí spílali do Zörgieblových kozáků a nacisté do krvavých psů. I přes tento nebojácný přístup ale politicky motivovaného násilí přibývalo.


Jeho působení v této funkci je v širším povědomí spojeno především s "krvavým májem 1929" (Blutmai 1929). V prosinci 1928 byl vydán za účelem udržení veřejné bezpečnosti zákaz demonstrací. Zörgiebel neustoupil v dubnu 1929 tlaku na odvolání zákazu. Obával se nepokojů během májových oslav (tehdy nešlo o uzákoněný svátek), daly se předpokládat střety mezi příznivci KPD a NSDAP. KPD reagovala na nezrušení zákazu výzvou k "mírové" masové demonstraci, čímž vlastně vyzývala k porušení zákona.


Výzvu KPD uposlechly tisíce dělníků z berlínských předměstských čtvrtí a pokusily se proniknout do středu města. Do cesty se jim postavilo celkem 13 000 policistů a došlo ke krvavým střetům mezi demonstranty a zasahujícími policisty. Boje se vyhrotily a došlo i na barikády a střelbu do davu. Násilné akce demonstrantů vedl RFB (Roter Frontkämpferbund). Nakonec došlo až k vyhlášení výjimečného stavu v Neuköllnu a Weddingu (tradiční "rudé" berlínské čtrvti).




(scéna z májových nepokojů na fotografii v Arbeiter-Illustrierte Zeitung)



Výsledkem třídenních nepokojů bylo 33 mrtvých, 200 zraněných, 1 200 zatčených lidí a zákaz RFB. Zákaz se posléze rozšířil v celém Německu. Komunisté vyhlásili jednání Zörgiebela a vlastně SPD obecně za zradu dělnického hnutí a vyhlásili (zcela v duchu již existující oficiální linie Kominterny) boj proti tzv. sociálfašismu jako hlavní cíl své příští politiky. Tento vzájemný boj mezi dvěmi levicovými stranami samozřejmě vyhovoval NSDAP - síly protivníka se tříštily. Sami sociální demokraté mluvili o komunistickém májovém pokusu o povstání (Mai-putsch).



Zörgiebel nebyl tvrdý jen doleva, ale i doprava. Byl to on, kdo se velkou měrou zasloužil o několikaměsíční zákaz NSDAP v Berlíně po velkých výtržnostech v letech 1927-1928 a o červnový zákaz nošení uniforem SA. Nicméně začínal postupně převládat názor, že se časem opotřeboval a že se snaží potlačovat více komunistický RFB než nacistický SA (Sturmabteilung). Posledním impulsem byly události z 13. října 1930. Ten den se konalo první zasedání nového říšského sněmu a berlínská bezpečnostní policie měla mnoho práce se zajištěním pořádku a bezpečnosti v okolí budovy. Toho využili převážně mladí radikálové, převážně členové NSDAP k rozbíjení výloh židovských obchodů na Postupimském náměstí a Lipské třídě. Policie na místo sice dorazila, ale příliš pozdě na to, aby tomuto politickému vandalismu dokázala zabránit. A tak, přestože bylo zatčeno přes sto osob, byl Zörgiebel deset dní poté odvolán a na jeho místo se z funkce pruského ministra vnitra vrátil Albert Grzesinski.


Po druhé světové válce se zúčastnil obnovy policejního sboru. V letech 1947-1949 zastával funkci zemského policejního presidenta (Landespolizeipräsident) ve spolkové zemi Porýní-Falc. Za své zásluhy obdržel Spolkový záslužný kříž (Bundesverdienstkreuz).


Zemřel 14. března 1961 v Mohuči.



Po Karlu Friedrichovi Zörgiebelovi je pojmenováno několik ulic, např. Zörgiebelweg v berlínské čtvrti Špandava (Spandau).
URL : https://www.valka.cz/Zoergiebel-Karl-Friedrich-t41344#160404 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more