Okupace Norska

Diskuse

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Chci se zeptat na okupaci Norska. Mel to byt pomerne tesny zavod mezi Britanii a Nemeckem, kdo se tam dostane driv, resp. kdo se driv vypravi. Nemecko bylo nejdriv pozadu, ale nakonec to dohnalo, a tak mu padlo Norsko do rukou. Predpokladam, ze Norsko bylo neutralni zemi. Chci se zeptat, jak to vlastne Britanie planovala? To chtela Norsko branit a Norsko s tim souhlasilo? Nebo chtela Norsko proti jeho vuli, ale pro jeho dobro, castecne zabrat? To mi prijde jako take docela agresivni jednani, ktere bych od te "dobre" strany necekal. Slo tam myslim hlavne o nejake doly... snad ve Svedsku? Diky za upresneni.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150907 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Švédská ocel byla (a možná ještě stále je) v Evropě pojem. Velká část, ne-li naprosatá většina, železné rudy, kterou Německo využívalo, pocházela právě z této země. Ruda se těžila v severní části Švédska a do kontonentální Evropy putovala především přes norský přístav Narvik (a pak po moři do Německa).


Skandinávie se do centra dění dostala na podzim a v zimě 1939/1940, kdy probíhala tzv. Zimní válka mezi Finskem a SSSR. SSSR byl tehdy spojencem Německa a sympatie západních států byly jednoznačně na straně Finska. Dokonce se bojů účastnilo několik jednotek dobrovolníků z ostatních skandinávských zemí. Západ plánoval vyslat expediční jednotky, které měly pomoct Finům ve válce. Při tom měly "mimochodem" obsadit nebo aspoň dostat pod kontrolu severní oblast Švédska a odříznout Německu dodávky železné rudy. Možná by se dalo dokonce říct, že pomoc Finsku byla spíše zámink a toto byl hlavní důvod chystané intervence.


K intervenci nicméně nedošlo, neboť zimní válka na konci zimy 1940 skončila. Nicméně právě tato situace přispěla k Hitlerovu obrácení zájmu směrem na Skandinávii - uvědomil si že si musí švédské dodávky rudy zajistit. Proto připravil plán na obsazení Norska (a Dánska), přičemž Švédsko mohlo zůstat neutrální, ale v situaci, kdy nemohlo Německu odporovat (ono upřímně řečeno ani odporovat nehodlalo). Britové s Francouzi však na své skandinávské plány také nezapomněli, jenom jaksi ztratili bezprostřední impulz k jejich provedení.


No a tak se norské pobřeží stalo "horkou zónou". Narušování neutrality norských vod bylo vcelku na denním pořádku (nějvětším incidentem tohoto druhu byla akce Altmark, kdy Britové v norských výsostných vodách přepadli německou loď Altmark a osvobodili britské zajatce, které tato převážela do Německa.


Protože západní spojenci si byli vědomi, že Němci se ve Skandinávii o něco pokusí, rozhodli se nakonec norské pobřežní vody zaminovat. Den před plánovanou operací se však Němci překvapivě v Norsku na několika místech vylodili (8.4.)... Některé německé lodě ve skutečnosti vypluly už o pár dní dříve maskované jako obchodní, aby mohlo dojít k simultánnímu vylodění na všech místech současně. Britské lodě se tuším když potkaly německou flotilu otočily a zase s evrátily - zaminovávat pobřežní vody už nemělo smysl.


Následně byl oprášen a revidován plán na obsazení severního Norska, Britové a Francouzi se vylodili v severním a středním Norsku na pomoc norské armádě, která Němcům vzdorovala (bylo to především Churchillvo "dobrodružství") a poté co Němci zahájili 10.5. útok i na Francii, Belgii a Holandsko, došlo k postupnému stažení intervenčních jednotek z Norska, které následně kapitulovalo. Stalo se sice základnou německé Luftwaffe pro útoky na Anglii, ale vzhledem ke vzdálenosti nebylo nijak výrazně využíváno - snad jen nutilo některé britské letecké jednotky rozmístit se na východním pobřeží Anglie místo na jížním. Až do konce války pak bylo Norsko trochu mimo válečné dění, s nejvýznamnější výjimkou slavné operace speciálních jednotek na zničení zásobárny těžké vody, které se vyráběla v jisté norské hydroelektrárně (mám o tom rozepsaný článek, ale bude trvat nejmíň několik let, než se dostanu k tomu abych ho dokončil Smile )


Takže k tvé otázce - akce západních spojenců byla plánována jako porušení neutrality Norska a Švédska, a jako taková by byla provedena proti jejich vůli, i když by těžko došlo k nějakému střety muzi norskými/švédskými jednotkami a britskými/francouzskými.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150913 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Kapa to shrnul celkem dobře. Jen dodám že Narvik byl důležitý proto že železná ruda se dopravovala z dolů v oblasti Kiruna. Normálně cestovala do přístavu Lulea na pobřeží Botnického zálivu (Baltské moře) a odtud lodí po "zabezpečených" trasách do Německa.
Problém byl v tom že když přišla zima a přituhlo Botnický záliv a s ním i přístav Lulea zamrzl. Nejschůdnější cestou jak dostat rudu do Německa byl pak železnicí do Narviku tady na loď a do Německa. Plavba německých lodí byla napadána Brity a to se Němům pochopitelně nelíbilo.
Železná ruda a její doprava ale nebyly jediným důvodem proč obsadit Norsko. Velký faktor tady hrála možnost nových základen pro Kriegsmarine. A to jak pro ponorky tak i pro velké hladinové lodě které zde měly výborné podmínky pro kotvení v podobě tisíců fjordů. Navíc bylo Norsko odrazovým můstkem pro pozdější vpád do SSSR v oblasti Murmanska.
Víc informací jak probíhaly přípravy na vylodění jak u Britů tak u Němců můžeš najít ve článku tady
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150914 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Diky, koukam ze odpoved je tak rozsahla, ze bychom ji mohli vydat jako knihu Laughing super!
Slo mi presne tak, jak pisete, o to poruseni neutrality. Predpokladam, ze Norsko teda asi vedelo, co se chysta, ze to ze strany Britu nebylo nejak extra utajovane? Trosku me to zarazilo, ja vim, kdyz se kaci les, letaji trisky, ale spis bych cekal nejakou dohodu nez pokus o takove obsazeni (i kdyz k nemu ze strany Britanie nakonec nedoslo). Asi by se takova dohoda Norsku nelibila, ale mozna lepsi nez nechat se obsadit Nemeckem... nebo to tak nebrali? Proste a jasne mi nesedi, ze se ti "hodni" najednou seberou a zaminujou vsechno okolo neutralni zeme, aby ji nedostali ti "zli", pricemz se vlastne castecne temi zlymi stavaji i oni, protoze te neutralni zemi ublizuji, tim, ze jednaji proti jeji vuli.
V tomhle smyslu se Nemecku obsazeni Norska vlastne nemuze vycitat, protoze Britanie chtela udelat to same Sad
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150915 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ano, jako suchozemská krysa jsem opomněl námořní základny, které doplnil cyki Wink


Nethar: To už je tak, svět není černobílý. Norsko (a Švédsko - nezapomínejme že asi víc šlo o Švédsko) mělo prostě takovou polohu, že bylo pro Německo důležité mít ho na své straně (minimálně jako "přátelsky neutrální" stát) a bylo tedy logicky potencionálním terčem britského zásahu... Ono sedět se založenýma rukama jenom proto, že já jsem to "dobro", a čekat až si to "zlo" vezme co chce, protože podobnými omezeními limitováno není, se mi osobně z duše protiví. Navíc srovnávat německou a potencionální britskou okupaci Norska asi nejde.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150959 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

to Nethar klidně zapomeň na pojmy "hodný" "zlý" nebo třeba neutralita, o tom to (bohužel) není Finská republika byla stejně jako Norsko a Dánsko také neutrální, přesto byla napadena Sovětským svazem (ten byl nejdřív zlý - na straně němců napadl Polsko - a pak zase hodnýkdyž byl sám napaden a ocitl se tak - ne vlastním přičiněním - na straně spojenců) prostě neutralita platí jen dokud se to těm silným hodí do krámu. Podobně dopadlo i neutrální Holandsko.
No a z pohledu Norska byla právě potenciální okupace brity důvodem k zásahu němců (taky preventivnímu) takže ono to kdo za co může není tak úplně jasné. Norové sice obecně fandili spíše britům (mluvíme o letech 1939/40) ale že by vítali jakoukoli okupaci se určitě říci nedá. Právě případ Altmark byl pro ně dost nepříjemný, nedošlo k němu někde ve výsostných vodách ale kousek od břehu v jednom z četných norských fjordů (na záběrech jsou skály jen kousek) Norové se hodně snažili zachovat striktní neutralitu, bohužel jim to nebylo nic platné.
Norské základny byly jak psal Cyki hodně důležité, především v době kdy pluly konvoje do SSSR byly výpady z Norska dost nebezpečné (jak letecké tak námořní. A pozemní operace na severní frontě byly vedeny také z norska proti SSSR.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#150982 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Bitwa pod Narwikiem


Bitwa pod Narwikiem (9 kwietnia – 8 czerwca 1940 r.) to pierwsze działania wojenne przeprowadzone na tak dużą skalę przez wojska alianckie (brytyjskie, francuskie, norweskie i polskie) po wrześniu 1939 r. Jej celem było zdobycie miasta i niezamarzającego portu w Narwiku, połączonego linią kolejową ze szwedzkim ośrodkiem wydobycia rudy żelaza w Kirunie i Gällivare, skąd przewożono ją do Niemiec.


9 kwietnia 1940 r. Niemcy w ramach operacji „Weserübung” (gen. Nicolaus von Falkenhorst) zajęły Danię i rozpoczęły opanowywanie Norwegii. Mimo działania floty brytyjskiej i francuskiej, wysadzili desanty i opanowali z morza m.in. Narwik, Trondheim, Bergen, Egersund i Arendal, a z powietrza – Stavanger. Do większych walk doszło jedynie w Kristiansundzie i w rejonie Oslo.


Narwik został zajęty 9 kwietnia przez oddziały 3 Dywizji Górskiej (gen. Eduard Dietl) przerzucone na 10 niszczycielach. Dowódca garnizonu Narwik płk Konrad Sundlo poddał miasto bez walki. Dysponując przewagą, Niemcy opanowali węzłowe obiekty i do 2 maja walki w południowej części Norwegii zostały zakończone.


Interwencyjne działania sojuszników w północnej Norwegii miały charakter operacji desantowo-morskiej. Początkowo główna rola przypadła flocie. Przed uderzeniem na Norwegię, dowództwo alianckie skoncentrowało zespół Home Fleet (dowódca adm. Charles Forbes) w bazie morskiej Scapa Flow. Zespół w składzie: okręty HMSS: liniowe „Rodney”, „Valiant”, krążownik liniowy „Repulse”, lekkie krążowniki „Sheffield” i „Penelope” oraz 10 niszczycieli został dodatkowo wzmocniony jednostkami francuskimi (lekkimi krążownikiem „Emile Bertin” i „Montcalm” oraz dwoma niszczycielami). Zakładano, iż operację desantową na Morzu Norweskim wykonają dwa zespoły okrętów. W składzie pierwszego znalazł się dywizjon niszczycieli polskich pod dowództwem kmdr por. Stanisława Hryniewieckiego w składzie: ORP „Błyskawica” (kmdr por. Stanisław Nahorski), ORP „Grom” (kmdr ppor. Aleksander Hulewicz) i ORP „Burza” (kmdr ppor. Wojciech Francki). W drugim zespole znajdowały się trzy polskie transportowce: „Chrobry”, „Batory”, „Sobieski”. Admiralicja brytyjska zwiększyła także liczbę patroli na Morzu Północnym, w których brał udział ORP „Orzeł” (kpt. mar. Jan Grudziński).


10 kwietnia stoczono bitwę morską, w której pięć niszczycieli brytyjskich zatopiło dwa niszczyciele i siedem transportowców niemieckich, tracąc dwa własne okręty. W trzy dni później brytyjska eskadra zaatakowała ponownie siły niemieckie, zatapiając osiem niszczycieli. Oddziały niemieckie w rejonie Narwiku zostały pozbawione osłony morskiej, zaopatrzenia i prawie całej artylerii.
Alianci sformowali Północno-Zachodni Korpus Ekspedycyjny (adm. William Cork and Orrery). Wojskami lądowymi korpusu dowodził gen. Claude Auchinleck. W skład korpusu wchodziły: brytyjska 24 Brygada Gwardii (bryg. William Fraser) oraz mieszana 1 Lekka Dywizja Strzelców (gen. Marie Émile Béthouart) utworzona z: Samodzielnej Brygady Strzelców Podhalańskich (gen. Zygmunt Bohusz-Szyszko), 27 Półbrygady Strzelców Alpejskich (ppłk Sèrge Valentini) i 13 Półbrygady Legii Cudzoziemskiej (ppłk Charles-Raoul Margin-Vernerey).


14 maja pierwsze oddziały korpusu zostały przerzucone w rejon Narwiku. W nocy 8 maja w porcie Harstad wyładowały się oddziały Samodzielnej Brygady Strzelców Podhalańskich. Początkowo Polacy bronili miasta i wyspy Hinnoy, od 12 do 15 maja walczyli o Bjerkvik i na półwyspie Öyord, a następnie zostali przerzuceni na półwysep Ankenes. Na północ od Narwiku w górach broniły się jednostki norweskiej 6 Dywizji Piechoty (gen. Carl Gustav Fleischer).


Od 17 maja walki toczono w dwóch rejonach:
– w górach – na północ od fiordu Rombaken, gdzie walczyła 27 Półbrygada Strzelców Alpejskich i 13 Półbrygada Legii Cudzoziemskiej oraz norweska 6 Dywizja Piechoty;
– na półwyspie Ankenes, gdzie walkę prowadziła Samodzielna Brygady Strzelców Podhalańskich.
Oddziałom sprzymierzonych opór stawiało zgrupowanie niemieckie, złożone z pododdziałów 3 Dywizji Górskiej, wzmocnione batalionami marynarzy z załóg zatopionych okrętów i oddziałów powietrznodesantowych. Grupę gen. Eduarda Dietla wspierały jednostki Luftwaffe.


Główne walki o Narwik rozpoczęły się nocą z 27 na 28 maja nawałą ogniową wykonaną przez artylerię okrętową z trzech brytyjskich krążowników, pięciu niszczycieli oraz artylerię lądową. Pod osłoną samolotów Royal Air Force rozpoczęło się natarcie na Narwik. 13 Półbrygada Legii Cudzoziemskiej oraz norweski II batalion z 15 Pułku Piechoty (mjr Ivar Hyldmo) dokonały desantu, przez fiord Rombaken, na Narwik. II i IV batalion polski uderzyły na osady Ankenes i Nyborg, a I batalion – na wieś Beisfjord. Norweska 7 Brygada Piechoty (płk Wilhelm Faye) i 27 Półbrygada Strzelców Alpejskich wiązały Niemców w masywie górskim na północny wschód od fiordu Rombaken. Po 9-godzinnej walce w trudnym terenie górskim II batalion Samodzielnej Brygady Strzelców Podhalańskich ppłk. Władysława Deca przełamał niemiecką obronę, opanowując grań nad osadą Nyborg, skąd ostrzeliwał Beisfjord oraz drogę z Narwiku do Szwecji. Zagroziło to odcięciem odwrotu oddziałom niemieckiej 3 Dywizji Górskiej z półwyspu Ankenes. W nocy z 27 na 28 maja oddziały niemieckie wycofały się z Narwiku. Do miasta jako pierwszy wkroczył II batalion norweski. IV batalion Samodzielnej Brygady Strzelców Podhalańskich mjr. Arnolda Jaskowskiego zajął Ankenes, a I batalion mjr. Wacława Kobylińskiego opanował Beisfjord i ruszył na Sildvik. Większość niemieckiej załogi Narwiku i obsady półwyspu Ankenes zdołało wycofać się na wschód ku granicy ze Szwecją.


W związku z pogarszającą się sytuacją ogólną na froncie zachodnim, 26 maja dowództwo alianckie otrzymało rozkaz opuszczenia Norwegii. Nie doszło do całkowitego rozgromienia wojsk niemieckich gen. Eduarda Dietla, udało się jedynie zapewnić spokojną ewakuację własnych oddziałów. Od 30 maja do 8 czerwca Samodzielna Brygady Strzelców Podhalańskich osłaniała wycofywanie wojsk alianckich. Polskie straty w walkach o Narwik wyniosły 97 zabitych, 189 rannych i 28 zaginionych.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#152365 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Ještě bych připomněl, že v Norsku byla továrna na těžkou vodu, o kterou taky šlo.
URL : https://www.valka.cz/Okupace-Norska-t39658#206692 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments

Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more