SWE - Regiment Altblau

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 85.000,- Kč Chci přispět
US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

SWE - Regiment Altblau

    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Regiment Altblau


    Byl jedním z nejstarších švédských uniformovaných pluků a současně nejdéle existujícím takovým plukem ve švédské armádě.


    V období třicetileté války ještě vojenské stejnokroje neexistovaly. Každý voják sloužil ve svém oděvu, který se nijak nelišil od civilních šatů. Pouze nejmajetnější majitelé pluků nechávali pro svoje jednotky šít stejnokroje jednotné barvy a střihu.


    Ve švédské armádě tak v letech 1613 – 1627 vznikly čtyři uniformované pluky, Zelený, Červený, Žlutý a Modrý, nazvané samozřejmě podle barvy kabátců. Žlutý pluk tvořil osobní stráž švédského krále a sloužilo v něm mnoho českých emigrantů.


    Nás samozřejmě nejvíce zajímá poslední jmenovaný, tedy Modrý regiment, který byl založen roku 1624. Pluk byl zformován v Livonii (dnes oblast Lotyšska a jižního Estonska) v době švédsko-polské války. Roku 1630 se spolu s expedičním švédským vojskem tento pluk vylodil v severním Německu a zúčastnil se tažení švédské armády během tzv. války švédské.


    V průběhu této kampaně švédské jednotky obsadily také Mnichov, kde ukořistily velké množství modré látky. To umožnilo vyrobit uniformy pro další Modrý regiment. Původní Modrý regiment byl proto od té doby nazýván „Staromodrý“ tedy Altblau. Pod tímto názvem byl pluk zmiňován již roku 1632 v bitvě u Lützenu (oficiálně byl tento název přijat až roku 1634).


    V této bitvě se také pluk proslavil hrdinstvím svých vojáků. Pluk už byl tehdy zřejmě považován za elitní útvar, neboť byl v tomto střetnutí nasazen bez podpory jiných jednotek a tvořil sám o sobě brigádu (což bylo neobvyklé, neboť brigáda byla jinak jednotka sestavovaná pouze pro dobu bitvy, většinou ji tvořilo jeden a půl pluku, tedy tři bataliony. Také batalion byl jednotkou pouze na bojišti, dva bataliony tvořily pluk).


    Pluk Altblau byl nasazen ve středu švédské linie, kde útočil proti přesile císařských jednotek. Podpora švédského jezdectva nedorazila, protože švédská jízda se na pravém křídle zapletla do těžkého boje s jízdou císařských. Útok regimentu Altblau se zastavil, jednotka však neustoupila ani pod tlakem přesily, ani po opakovaných útocích císařské těžké kavalerie. Pluk utrpěl velké ztráty zejména palbou dobře postaveného Valdštejnova dělostřelectva. Z 1110 příslušníků pluku (192 velitelů, 432 pikenýrů, 486 mušketýrů) padlo nebo bylo zraněno 779 mužů (398 padlých a nezvěstných, 381 zraněných). Ztráty tím dosáhly hrozivých 70 procent. Navíc jsou započítány pouze ztráty mužstva, kterého bez velitelů bylo na počátku bitvy 918 mužů, v tom případě ztráty představují strašných 84 procent. Pluk si v bitvě vysloužil i obdiv protivníka: „A bojovali na tom místě, jako by zapomněli, co je to ústup a na tom místě také zemřeli.“


    Ani po těžkých ztrátách pluk nezanikl. Naopak, když v roce 1635 došlo k rozpuštění ostatních „barevných“ regimentů (Zeleného, Červeného a Žlutého), Altblau regiment zůstal zachován jako jediný z této původní čtveřice. Od roku 1636 byl s největší pravděpodobností pluk podřízen přímo vrchním velitelům švédské armády.


    Pluk se potom zúčastnil všech hlavních tažení švédského vojska Evropou a bojoval v řadě bitev. V roce 1645 se také pod velením Lennarta Torstenssona podílel na švédském obléhání Brna. V této bitvě šlo o nejelitnější švédský pluk. Byl jedinou švédskou jednotkou, které se podařilo probít za hradby města. O tři roky později se pluk též účastnil obléhání Prahy.


    Pluk byl rozpuštěn roku 1650 a stal se tak nejdéle existující švédskou jednotkou svého druhu.



    Velící důstojníci a roky převzetí velení:


    Hans Georg von Arnim – 1624
    Maxmilian Teuffel – 1625
    Hans von der Noth – 1627
    Hans Kaspar von Klitzing – 1629
    Hans Georg aus dem Winckel – 1630


    Od roku 1636 pluku veleli přímo vrchní velitelé švédské armády:


    Johann Baner – do roku 1641
    Lennart Torstensson – do roku 1645
    Carl Gustaf Wrangel – do roku 1650


    Heslo pluku vyšité na modrém praporu znělo: "Se štěstím do toho, a dosáhneme vítězství!"


    Zdroje: http://www.altblau.cz/cz/




    Poznámka:


    Je potěšitelné, že tradice slavné jednotky zcela nezanikla, neboť dnes na našem území existuje stejnojmenné sdružení skupin historického šermu. Novodobý regiment Altblau předvádí podobu stejnokrojů, dobové povely, cviky se zbraněmi i taktiku boje v tehdy obvyklých formacích.


    Více informací o historickém i novodobém regimentu Altblau najdete na www.altblau.cz, odtud také pocházejí obrázky použité v tomto fóru, které byly zapůjčeny s laskavým svolením pana Tomáše Egera. Tímto mu děkuji za pomoc při vzniku tohoto fóra i článku o obléhání Brna.
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/35097#127961Version : 0
    MOD
    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Obrázky zapůjčené ze stránek www.altblau.cz dávají představu o podobě stejnokrojů elitního pluku
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/35097#127984Version : 0
    MOD
    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    A zde je prapor slavné jednotky. Heslo na něm vyšité, znamená:
    "Se štěstím do toho a dosáhneme vítězství!"
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/35097#128228Version : 0
    MOD
    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Já bych si dovoli nesouhlasit s tím označením pluků podle barevností uniforem.
    Je bez veškerých debat, že takzvané barevné pluky švédské armády dostaly svá jména podle barvy praporů a ne barev uniforem. V průběhu třicetileté války ještě uniformy prakticky neexistovali. Pouze se občas stávalo, že se podařilo koupit (či častěji zkonfiskovat) množství jednobarevné látky. Tuto látku pak plukovník či jiný důstojník prodával či místo žoldu předával svým vojákům. Také bych pochyboval, že jim šaty nechával šít. Vojáci si zařizovali šití sami a tak vznikali spíše podobnokroje než stejnokroje. To že vojáci modrého regimentu byli oblečeni do modrých uniforem byla náhoda, která však možná stála u zrodu myšlenky Gustava Adolfa na plošnější zavedení uniforem. Že se myšlenku na stejnokroje v průběhu třicetileté války nepodařilo zcela urealizovat svědčí i dochované stížnosti plukovníkům na to, že jejich vojáci chodí jako hadrníci, oblečeni do všeho co najdou a ukradnou, často také do ženských šatů (zima je prevít Smile
    Druhou věc, na kterou bych chtěl reagovat je vzik názvu Altblau, tedy Starý modrý. To opět nemělo nic společného s uniformami, ale přídomek Alt byl získán jako odměna a ocenění odvahy v boji. Starý = zkušený, elitní, mazák. Mělo značit spolehlivost, odvahu a bojové zkušenosti.
    Mascha (člen Altblau regimentu)
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/35097#367953Version : 0