Aiči S1A1 Denko

Aichi S1A1 Denko / 愛知 S1A1 「電光」
     
Název:
Name:
Aiči S1A1 18-Ši Hei Aichi S1A1 18-Shi Hei
Originální název:
Original Name:
夜间战斗机「電光」试18丙
Kategorie:
Category:
stíhací letoun fighter aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1944-DD.08.1945 Aichi Aircrafts, Ltd., Nagoya /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1944-DD.08.1945
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2 prototypes
(The 1st prototype was completed by 60 percent and the 2nd prototype 90 percent)
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.RRRR No aircraft was not completed until of the Japanese surrender
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník monoplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací retractable
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
7320 kg 16138 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
10180 kg 22443 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
11510 kg 25375 lb
Rozpětí:
Wingspan:
17,500 m 57ft 5in
Délka:
Length:
15,010 m 49ft 3in
Výška:
Height:
4,510 m 14ft 9,56in
Plocha křídla:
Wing Area:
47,00 m2 505.902 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
126,60 kg/m2 25.93 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
2
Typ:
Type:
Nakadžima NK9K-S Homare 22 (Ha-45-22), vzduchem chlazený dvojhvězdicový osmnáctiválec o vzletovém výkonu 1 471 kW (2 000 k) při 3 000 ot./min, bojový výkon 1 390 kW (1 890 k) v h= 1 800 m a 1 287 kW (1 750 k) v h= 6 450 m.
Vrtule čtyřlisté, kovové s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 500.
Nakajima NK9K-S Homare 22 (Ha-45-22), eighteen-cylinder air-cooled two-row radials, rated at 1,973 hp at 3,000 rpm for take-off, combat power output 1,864 hp at 5,906 ft and 1,726 hp at 21,161 ft,
driving a four-blade constant-speed metal propellers of the diameter 11ft 3,83in.
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
3 410 l 750 UK gallons
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
590 km/h v 8000 m 366.6 mph in 26247 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
444 km/h v 4000 m 275.9 mph in 13123 ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s ? ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
14,75 min do 9000 m 14,75 min to 29528 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
12000 m 39370 ft
Dolet:
Range:
1700 km 1056.3 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
2540 km 1578.3 mi
Výzbroj:
Armament:
2x pevný kanón Type 5 ráže 30 mm, 100 nábojů pro každý,
2x kanón Type 99 Model 2 ráže 20 mm, 400 nábojů pro každý a
2x pohyblivý kanón Type 99 Model 2 ráže 20 mm v dálkově ovládaném střelišti na hřbětě trupu, 200 nábojů pro každý.
Pumová zátěž: do 500 kg (2x 250 kg puma u kořenů křídel).
Two fixed forward-firing 1,81 inch Type 5 cannon, 100 rpg and
two forward-firing 0.79in Type 99 Model 2 cannon in the forward fuselage, 400 rpg and
two 0.79in Type 99 Model 2 cannon in a dorsal turret, 200 rpg.
Bomb load: Up to 1,102 lb (two 551 lb) bombs.
Uživatelské státy:
User States:
- -
Poznámka:
Note:
夜间战斗机「電光」试18丙 Námořní experimentální noční stíhací letoun Denko 18-Ši
Spojenecké kódové jméno: nepřiděleno.

Letové výkony jsou pouze vypočteny.
夜间战斗机「電光」试18丙 / Navy Experimental 18-Shi Hei (C) Type Night Fighter Denko (Bolt of Light)
Allied Code Name: None

All Performances are only calculated.
Zdroje:
Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, p. 295, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Shigeru Nohara, The Xplanes of Imperial Japanese Army & Navy 1924-45 (Illustrated Warplane History 8), Green Arrow, Japan, 2000, ISBN:4-76633-292-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Plastic Kits Revue č. 14/1993, Ing. Igor Mrkvánek, Aichi S1A1 Denko str.46
http://www.combinedfleet.com/ijna/s1a.htm
http://www.samoloty.ow.pl/str179.htm
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Aici-S1A1-Denko-t29908#107432 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Aichi S1A1 (Denko) - 愛知 「電光」


18試丙夜間戦闘機/ 18-Shi Hei yakan sentōki / experimentální noční stíhací letoun 18-Shi C


Japonské jméno: 電光 – Denkō (Záblesk světla)


Allied reporting name: „Irving“


Stručná historie:
Koncem roku 1943 zformulovalo velení císařského námořnictva (海軍航空本部 - Kaigun Kōkū Hombu), specifikace označené 18-Shi Hei (C), v těchto specifikacích byly sepsány technické požadavky na historicky první japonskou noční stíhačku (od samého začátku byla požadována a následně také vyvíjena noční stíhačka, nejednalo se tedy o úpravu jiné kategorie letounu pro tento účel).

Nově požadovaný letoun měl nahradit námořní noční stíhačky Nakajima J1N1-S Gekko, které již zastaraly a svým výkonem již přestávaly postačovat. Nové požadavky tak byly dosti vysoké, tak například maximální rychlost ve výšce 9 000 m měla být 685 km/h, do výšky 6 000 m měl vystoupat za pouhých 6 minut, minimální letová vytrvalost byla požadována ve výši pěti hodin, výzbroj měla zahrnovat dva třicetimilimetrové kanóny Typ 5 aj. Japonsko se tehdy začalo cítit ohroženo americkými Superfortressy, o kterých japonská zpravodajská služba získala a podala informace, zmíněné specifikace byly reakcí na zprávy o výkonech amerických bombardérů.

Brzy po vydání specifikací společnost (愛知航空機株式会社 - Aichi Kōkūki Kabushiki Kaisha (dále jen Aichi), která byla přímo a bez soutěže, vybrána pro své zkušenosti a především pro menší vytíženost, předložila k posouzení projekt, který byl továrně onačený AM-25.

Tento projekt představoval celokovový dvoumotorový dolnoplošník, který měl nést vedle účinné výzbroje také právě dokončovaný radiolokátor FD-2 (později bylo počítáno s nejmodernějším japonským radiolokátorem TAMA3, který byl vyroben pouze v několika málo prototypech), osádka byla dvoučlenná, pilot seděl v pohodlné a prostorné kabině, operátor radiolokátoru a střelec v jedné osobě, seděl v kabině, kryté malou průhlednou kopulí, která se nacházela mezi pilotní kabinou a dálkově ovládanou střeleckou věží, přibližně nad odtokovou hranou křídla. Zmíněná střelecká věž však nebyla primárně určena pro obranu letounu, ale naopak byla určena k útoku na nepřátelské bombardéry, na které by bylo možno vést palbu z nečekaných úhlů. Přední dvacetimilimetrové kanóny bylo také možno zaměřit tak, že střílely nahoru pod úhlem 30°. Pod křídla bylo možno zavěsit až čtyři vysoce explozivní pumy, kterými měly být rozbity „boxy“ bombardérů, v případě potřeby bylo možno místo těchto pum zavěsit přídavné palivové nádrže. Letoun byl vybaven zajímavým zařízením - aerodynamickými brzdami, byly to výklopné štíty, které měly, v případě potřeby, zbrzdit noční stíhačku tak, aby mohl pilot snáze srovnat rychlost letu s vyhledaným cílem. Další zajímavou funkci měla křidélka, ta se mohla vysunout a fungovala jako pomocné přistávací klapky.

Pro pohon letounu byly původně vybrány osmnátiválcové motory Nakajima NK9K-S / Homare 22 (Ha-45-22), ale později, jakmile bylo zjištěno, že hmotnost letounu překročila původně plánovanou mez, padla volba na mírně výkonnější a především výškovější verzi tohoto typu motoru - na turbokompresorem přeplňovaný motor Nakajima NK9K-Lu (Ha-45-24Ru). Použití těchto motorů mělo, dle výpočtů, umožnit dosažení maximální rychlosti na velmi slušné úrovni - 680 km/h.

Společnost Aichi měla rozestavěné dva prototypy, které námořnictvo označilo 18試丙夜間戦闘機 / 18-Shi Hei yakan sentōki / experimentální noční stíhací letoun 18-Shi C, podle tehdy používanému systému označování námořních letadel mu bylo přiděleno bojové jméno 電光 – Denkō (japonsky: Záblesk světla). Společnosti Aichi se nepodařilo dokončit ani jeden prototyp, oba byla zničeny při náletu amerických bombardérů. První prototyp byl zničen ve výrobní hale mateřské továrny dne 9. června 1945, v to době byl dokončen z 60-65%, druhý prototyp byl po tomto náletu přepraven do Gifu, do továrny v Sadakazu, kde měl být tento druhý prototyp dokončen, práce postupovaly poměrně rychle vpřed a to až do 9. července, toho dne americké bombardéry provedly nálet i tuto továrnu a tak byl zcela zničen i druhý prototyp. Ten byl v době zničení již těsně před dokončením, jeho rozestavěnost byla někde mezi 90-95%, zbývalo jen několik dní a byl by dokončen a snad i zalétán. Musíme si však uvědomit, že pokud by došlo i k jeho zalétání, lze se značnou pravděpodobností předpokládat, že by objevilo dosti závad a dětských nemocí a jejich odstraňování by se zřejmě protáhlo. Jednalo se o konstrukčně vyspělý, sofistikovaný a velmi zajímavý letoun, který nesl značné množství nevyzkoušených, nebo ne zcela odladěných konstrukčních novinek a to se týkalo i japonských turbokompresorů, jejichž vývoj nebyl do konce války ukončen a spolehlivý chod turbokompresory přeplňovaných motorů byl spíše výjimkou než-li pravidlem. Pravděpodobně existoval i námořnictvem schválený projekt, který pro pohon počítal s výkonnějšími motory Mitsubishi MK9A Ru nebo MK10A Ru, ale stavba těchto prototypů již nebyla zahájena.


Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, p. 295, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Shigeru Nohara, The Xplanes of Imperial Japanese Army & Navy 1924-45 (Illustrated Warplane History 8), Green Arrow, Japan, 2000, ISBN:4-76633-292-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Ing. Igor Mrkvánek, Aichi S1A1 Denko, Plastic Kits Revue č. 14/1993, str.46.
URL : https://www.valka.cz/Aici-S1A1-Denko-t29908#233260 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Fotografií je poskrovnu, tyto jsou z webu: http://www.airwar.ru/enc/fww2/s1a.html
Aiči S1A1 Denko -


Aiči S1A1 Denko -


Aiči S1A1 Denko -


URL : https://www.valka.cz/Aici-S1A1-Denko-t29908#107827 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Trojpohledový náčrtek Aichi S1A1 Denko
Aiči S1A1 Denko -


URL : https://www.valka.cz/Aici-S1A1-Denko-t29908#107437 Version : 0

This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.

Použité prameny:

René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, p. 295, Naval Institute Press, Annapolis, Maryland, USA, Reprinted 1990, ISBN:0-87021-313-X
Shigeru Nohara, The Xplanes of Imperial Japanese Army & Navy 1924-45 (Illustrated Warplane History 8), Green Arrow, Japan, 2000, ISBN:4-76633-292-X
Tadeusz Januszewski a Kryzysztof Zalewski, Japońskie samoloty marynarski 1912-1945 díl 2, Lampart, rok 2000, ISBN 83-86776-00-05
Václav Němeček, Vojenská letadla 3 díl, druhé doplněné vydání, Naše Vojsko, Praha 1992, ISBN 80-206-0117-1
Plastic Kits Revue č. 14/1993, Ing. Igor Mrkvánek, Aichi S1A1 Denko str.46
http://www.combinedfleet.com/ijna/s1a.htm
http://www.samoloty.ow.pl/str179.htm
http://www.airwar.ru/enc/fww2/s1a.html - pictures
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Aici-S1A1-Denko-t29908#233261 Version : 0
Discussion post Fact post
Attachments


Join us

We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.

Find out more