This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
(569 - 632)
Pocházel z přední šlechtické rodiny Hášimovců, kmene Kurajšovců, vládců Mekky a dědičných strážců posvátné Kaaby. Mohamedův děd Abd al-Mutallib ubránil Mekku proti nájezdu křesťanských Etiopů, kteří vládli mocné Aksúmské říši, sahající v té době až na Arabský poloostrov. Mohamed se narodil dva měsíce po vyhnání Etiopů v roce 569 a záhy ztratil matku, otce i děda. Při dělení dědictví přišel zkrátka a proto vstoupil do služeb bohaté vdovy Chadídže, kterou poté pojal za manželku. Pracoval jako kupec se svým strýcem Abú Tálibem a na obchodní cestě do Sýrie potkal křesťanské mnichy, kteří v něm probudili zájem o náboženství. Po návratu do Mekky se jeho život zcela změnil, když se začal soustavně věnovat rozjímání a bloumání v okolí města. Při jedné takové vycházce se v jeskyni Mohamedovi kolem roku 600 údajně zjevil samotný archanděl Gabriel a zvěstoval mu Boží poselství – islám. Spočívalo v tom, že je pouze jediný Bůh (Alláh – arabsky), tvůrce vesmíru, bez tvaru a podoby, neomezený prostorem a časem, všudypřítomný, existující z vlastní vnitřní nezbytnosti, čerpající ze sebe absolutní mravní i intelektuální dokonalost. Mohamed se poté prohlásil za božího Proroka, který ač negramotný, byl vyvolen, aby lidstvu zvěstoval islám jako poslední v řadě starozákonních proroků a následník Ježíše Krista. Ten v jeho podání není synem Božím, nýbrž jen dalším prorokem v řadě, kterou Mohamed završuje a definitivně ukončuje. Islám odmítl křesťanskou trojjedinost Boha, zavrhl klanění se modlám, lidem, hvězdám i planetám na základě zásady, že vše co vychází musí zapadnout a vše co se zrodí musí zemřít. Zároveň si stanovil za cíl šířit nové podání víry ohněm a mečem, dokud všichni lidé a země světa "nebudou patřit Alláhovi".
První muslimové (ti kteří přijali islám) byli členové Mohamedovi rodiny, přátelé a příbuzní. Celých deset let života věnoval Mohamed šíření nové víry mezi obyvateli Mekky, přičemž si kromě stoupenců získal i řadu nepřátel z řad vládců města. Pro ně představovalo nové náboženství útok na tradiční hodnoty a proto roku 622, po smrti jeho strýce a ochránce Abú Táliba, vyhnali Mohameda s jeho stoupenci z Mekky. Poté se Mohamed usadil v zemědělské osadě Medina a jeho cesta tam se nazývá hidžra a stala se počátkem muslimského letopočtu. V Medíně se záhy stal pro svoji schopnosti rozhodovat spory soudcem a uznávaným vůdcem místní komunity. Mohamed na svých plamených kázáních získával stále nové stoupence a po šesti letech vlády v Medině měl již na 1500 oddaných bojovníků ve zbrani. S nimi pak vyhlásil válku nevěřícím a podnikl tři vojenská tažení proti Mekce. Teprve v roce 630 došlo mezi ním a mekkánskými vládci k dohodě, že přijmou islám, pokud Mekka zůstane poutním místem a Kaaba se stane centrem nové víry.
Na počátku svého působení se Mohamed často obracel k Židům, které považoval za starší bratry své víry a snažil se je přesvědčit o svém mesiášství. Když neuspěl, obrátil se proti nim s veškerou nenávistí a stal se jejich zavilým nepřítelem. V letech 623 - 627 si postupně podrobil židovské osady na Arabském poloostrově a vyvrátil jejich město Chaibar, jehož vládce potrestal smrtí. Tehdy ho podle legendy otrávila ze msty jistá Židovka a od té doby se jeho zdraví neustále zhoršovalo. 8. června 632 zemřel, aniž za sebe určil následníka. Jeho nástupcem se poté stal bratranec Alí, který pojal za manželku jeho dceru Fátimu. Po Mohamedově smrtí byly jeho myšlenky sepsány v knize veršů – tzv. Koránu, který je dodnes pro téměř miliardu lidí na celím světě posvátnou knihou, podle které řídí svůj život.
