This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
(1834 - 1908)
Narodila se v rodině mandžuské šlechty kolem roku 1835. Stala se konkubínou císaře Sien-fenga, kterému roku 1856 porodila syna. Přijala jméno Cch´-si (laskavá matka) a po smrti císaře v roce 1862 se ujala regentství za svého nezletilého syna. Císař Tchung-č´zemřel dva roky po svém nástupu natrůn roku 1875 na neštovice, ale je velmi pravděpodobné, že byl svojí vlastní matkou otráven. Cch´-si se tak stala jedinou vládkyní Číny na dalších 33 let. Na trůn byl roce 1875 formálně zvolen císařův čtyřletý bratranec jako Kuang-sü, ale ve slutečnosti vládla císařovna-vdova, která za něho převzala regentství.
Přes těžkosti, jaké prožívalo čínské hospodářství, spotřeboval císařský dvůr nesmírné prostředky na nákladné stavby, jakou byl například nový letní palác. Když císař dosáhl dospělosti a pokusil se provést v Číně reformy, byl uvězněn v Zakázaném městě. Důsledkem byla pak porážka Číny ve válce s Japonskem o Koreu v letech 1894 - 95. Císařovna se z toho nepoučila a nadále odmítala zemi otevřít západním vlivům. Aby zabránila podrobení své země západními velmocemi, podpořila v roce 1899 tzv. boxerské povstání. po vpádu západních vojsk do zeměm byla nucena uprchnout z Pekingu, kam se vrátila až v říjnu 1901, když bylo povstání potlačeno. O rok později pod tlakem interventů povolila některé reformy, až do své smrti v listopadu 1908 však bránila konstitučním změnám. Po smrti císaře Kuang-sü určila za jeho nástupce teprve tříletého Pchu-I.
