KOLOMIJEC Maksim: T-26-ťažjolaja suďba ljogkogo tanka, Eksmo, Moskva 2007 BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003 SVIRIN, M.: Samochodky Stalina, Eksmo, Moskva 2008
URL : https://www.valka.cz/SOV-SU-T-26-76-2mm-samohybne-delo-t19679#330793
Version : 0
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
SU-T-26
V obklíčeném Leningradě, v závodě Kirova, vznikly na podvozcích opravovaných tanků T-26 dva typy samohybných děl.
Prvního, s kanonem ráže 37 mm, byly vyrobeny dva kusy a druhého, s plukovním kanonem vz. 1927 bylo vyrobeno 12 ks. Výroba proběhla na přelomu let 1941-1942. Z T-26 byla sejmuta věž, korba byla snížena nad úroveň blatníků, pracoviště řidiče na pravé straně kryla nýtovaná budka a bylo přesunuto sání vzduchu pro motor. V zadní třetině nad motorem byl umístěn věnec, na kterém byl upevněn kanon. Zbraň a obsluha byla kryta nýtovaným čelním štítem o výšce 1400 mm, který byl pro zvýšení ochrany na bocích prodloužen až k zádi vozidla. Štít byl vpředu a na bocích opatřen pozorovacími průzory, které mohly sloužit i pro obranou palbu ručními zbraněmi a zbraň (kanon) měla kruhový obstřel.
Tato samohybná děla bojovala ve stavu 124. (2 ks 37 mm a 8 ks 76,2 mm) a 220. (4 ks 76,2mm) tankové brigády v sestavě Leningradského frontu.
Podle ruských autorů se tyto přestavby nazývaly také SU-76P, SU-26, popř. T-26-SU.
Zdroj: KOLOMIJEC, Maksim: T-26-ťažolaja suďba legkogo tanka, Eksmo, Moskva 2007 BARJATINSKIJ, M: Legkij Tank T-26,Broněkollekcija spec.no.2, Modělist-Konstrukťor, Moskva 2003
Period
-
Type
-
Camouflage
-
Country
-
Production No.
-
Poznávací značka / evidenční číslo
-
Tactical marking
-
Name
-
Unit
-
Date (DD.MM.RRRR)
-
Author
-
Print size / 300 DPI
-
Published with authors permit
-
Author Website
-
SU-T-26
čtyřpohledový nákres vozidla
URL : https://www.valka.cz/SOV-SU-T-26-76-2mm-samohybne-delo-t19679#319301
Version : 0
Reklama
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
SU-T-26
Ďalšia z mnohých núdzových konverzií, ktorých základ tvorili poškodené alebo zastaralé podvozky bojových vozidiel. V tomto konkrétnom prípade išlo o úpravu ľahkých tankov T-26 na samohybné delá, ktorá vznikla v obmedzenom množstve (12 ks ?) na jeseň 1941 v obkľúčenom Leningrade.
Na podvozok T-26 bol otočne lafetovaný poľný kanón vzor 1927 kalibru 76,2 mm, ktorý chránil oceľový štít a bočnice.
URL : https://www.valka.cz/SOV-SU-T-26-76-2mm-samohybne-delo-t19679#73600
Version : 0
Diskuse
This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button above to see machine translation of this post.
Vážení kolegové, ještě jsem narazil na jeden název této improvisované samochodky, podle ruských opisovačů byla v roce 1943 oficiálně přejmenována na SU-76P. Písmeno "P" údajně označovalo původní zařazení nesené zbraně - plukovní kanon ráže 76 mm model z roku 1927. Proto jsem se rozhodl vypátrat jak tomu došlo.
Na většině internetových adres zaobírajících se leningradskou improvisací SU-76 se píše:
"... По документам они проходили под разными названиями: СУ-Т-26, Т-26-СУ, СУ-26 или просто как СУ-76. ... Начиная с 1943 года эта САУ была переименована в СУ-76П ("полковая"), чтобы не возникало путаницы с новой серийной машиной под тем же индексом."
Což překládám jako: Podle dokumentů, byly používány různé názvy: SU-T-26, T-26-SU, SU-26, nebo jako SU-76. ... Od roku 1943 byla SAU přejmenována na SU-76P (plukovní), aby nedocházelo k záměně s novou výrobou stroje se shodným označením.
Mám dojem, že původcem tohoto tvrzení je Michail Svirin (М. Свирин), který na svém internetovém serveru prohlásil:
"... САУ получила индекс СУ-76. В 1943 году, чтобы не было путаницы с новой серийной машиной с тем же индексом, эта САУ в документах НКТП начала именоваться СУ-76П ("полковая")."
Což volně překládám jako: SAU obdržela označení SU-76. V roce 1943, aby nedocházelo k zmatkům a záměně s nově vyráběným vozidlem, které neslo shodné označení, byly původní SAU v dokumentech NKTP nyní označováno jako SU-76P (plukovní).
Je zajímavé, že toto tvrzení se vyskytuje na internetu, ale v starších publikacích v kterých je Svirin spoluautorem toto tvrzení nelze nalézt. O samochodce označené jako SU-76P píše až v roce 2008 ve své knize Samochodki Stalina na straně 166.
Internetová adresa serveru Michaila Svirina (М. Свирин): www.weapon.df.ru
Mě známé publikace o T-26 se Svirinovým spoluautorstvím: Michail Svirin, Maksim Kolomijec: T-26, časť 1, Exprint 2000, ISBN 5-94038-003-4 Maksim Kolomijec, Michail Svirin: Ljogkij tank T-26 1931-1941, Frontovaja illjustracija 2003 č. 1, ISBN 5-901266-01-3 Maksim Kolomijec, Michail Svirin: T-26 Mašiny na jego bazje, Frontovaja illjustracija 2003 č. 4, ISBN 5-901266-01-3 Michail Svirin: Bronja krjepkaja - istorija sovjetskogo tanka 1919-1937, Exmo 2005, ISBN 5-699-13809-9 Michail Svirin: Bronjevoj ščit Stalina - istorija sovjetskogo tanka 1937-1943, Exmo 2006, ISBN 5-699-16243-7 Michail Svirin: Samochodki Stalina - istorija sovjetskoj SAU 1919-1945, Exmo 2008, ISBN 5-699-20527-1
Výklad zkratky: NKTP - Народный комиссариат танковой промышленности (Narodnyj komissariat tankovoj promyšljennosti).
Bokorys SU-76P - rekonstrukce V. Mal′ginova.
URL : https://www.valka.cz/SOV-SU-T-26-76-2mm-samohybne-delo-t19679#319359
Version : 0
Join us
We believe that there are people with different interests and experiences who could contribute their knowledge and ideas. If you love military history and have experience in historical research, writing articles, editing text, moderating, creating images, graphics or videos, or simply have a desire to contribute to our unique system, you can join us and help us create content that will be interesting and beneficial to other readers.