Gauleiter - Hejtman?

Mám jednu otázku, rovná se funkce Gauleitera z doby Třetí říše našemu dnešnímu hejtmanovi, tedy nejvyššímu představiteli strany v kraji?

Nevím co je to gauleiter, ale s jistotou ti můžu říct, že hejtnam není nejvyší představitel strany v kraji - to byl krajský tajemník a ti naštěstí od 1.1.1990 neexistujou.

Funkce Gauleitera by byla myslím spíše kompatibilní s funkcí předsedy krajského národního výboru, než dnešního hejtmana. Hejtman je představitelem samosprávy než státní správy a navíc není jeho funkce vázána na jednu politickou stranu, jako v případě Gauleitera, resp. předsedy KNV.


Za uvažování stojí, nejsem zase takový znalec historie, zda není určitá kompatibilita s vrchními zemskými rady, kteří stáli v letech 1. 9. 1939 - 1942 v čele oberlandátů, což byla správní jednotka odpovídající zhruba dnešním krajům (pův. 19 oberlandátů, nyní 13+1 kraj). Ale opět vrchní zemský rada byla funkce správní a Gauleiter funkce stranická.

Tak se omlouvám za toho hejtmana, prostě jsem si to myslel, ale pokud já vím, tak Gauleiter byl nejvyšší představitel strany v určité oblasti, našel jsem, že to byl župní vedoucí a župa je ekvivalent kraje nebo ne?

Ve své podstatě máš pravdu. Zákon č. 126/1920 Sb. přijatý současně s ústavou ČSR v roce 1920 zřizoval župní a okresní úřady na území Čech a Slovenska (Podkarpatská rus byla tehdy pod vojenskou správou). Župy měly postavení zhruba jako dnešní kraje, jen v jejich čele nestál hejtman, ale župan (zákon jej definoval jako přednostu župního úřadu). Župan však nebyl voleným úředníkem, ale jmenovaným a byl nejvyšším představitelem státní správy v dané župě. Z titulu své funkce předsedal župnímu zastupitelstvu a župnímu výboru, oba tyto orgány však byly volené (zastupitelstvo přímo, výbor nepřímo).


V čele okresního úřadu stál okresní náčelník (volený úředník - představitel samosprávy okresu) a představitelem státní správy byl okresní hejtman, který byl jmenován vládou na návrh ministra vnitra. Jestli si vzpomínáš, v letech 1998-99 probíhala diskuse, jak má být označován nejvyšší představitel nových českých krajů a návrh "hejtman" byl krtizován s poukázání, že historicky se nejedná o představitele kraje, ale jen okresu. V té době jsem se osobně přikláněl k označení "krajský prezident" případně "krajský starosta", který by byl dle mého skromného názoru výstižnější, ale na hejtmana jsem si už zvykl.


Toto však platilo jen do konce roku 1927, kdy byl přijat zákon č. 125/1927 Sb., o organisaci politické správy s účinností od 1. 1. 1928. Tímto zákonem se ČSR správně (roz. administrativně) rozčlenila na Země (země Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatská) v čele se zemskými prezidenty, které se analyticky členily na okresy. V čele okresu stál okresní hejtman, což byla však již funkce volená, nikoliv jmenovaná.

to Melkor docela zásadní rozdíl mezi Gauleiterem a Dnešním Krajským hejtmanem je to že Hejtman je volená funkce kde se na volbě podílí (pokud chtějí) všichni občané v daném kraji. Gauleiter je funkce politická která funguvala v nacistickém německu a šlo o funkci stranickou (tedy občané do toho neměli co kecat , stejný byl v bývalém ČSSR krajský tajemník KSČ (taky velká moc a žádná kontrola a nevolen občany) ono bys těch paralel mezi NSDAP a KSČ našel víc, prostě totalitní režimy se chovají stejně ať jsou hnědé nebo rudé.