Čapajev

Film "Čapajev" natočili bratři Sergej a Georgij Vasiljevové ve studiu Lenfilm v roce 1934 na objednávku samotného J. V. Stalina. Byl to jeden ze série filmů o "hrdinech komunistického hnutí", které je tu zobrazeno jako dílo lidových mas, jejichž nadšení a víra ve "spravedlivou" věc komunismu zvítězí bez ohledu na hrdinskou smrt hlavního hrdiny. Této myšlence byly podřízeny i jednotlivé postavy, které tu představují čtyři základní síly revoluce - bolševickou stranu (politický komisař Furmanov), Rudou armádu a její velitele (Čapajev), prosté rolníky (Peťka) a dělníky, potažmo nové sovětské emancipované ženy (Anka - kulometnice). Osudy skutečných postav z filmu se odvíjely zcela jinak a byly přizpůsobeny propagandistickým účelům tohoto díla.


Samotný záměr tvůrců se neminul účinkem, neboť miliony diváků, kteří ho v SSSR shlédli, tento film inspiroval. To se projevilo zejména v letech Velké vlastenecké války, kdy se postava Anky-kulometnice (která ve skutečnosti nikdy kulometnicí v pravém smyslu slova nebyla) stala pro mnohé sovětské dívky a ženy vzorem. Nejznámější z těchto dívek je Nina Onilova, která inspirována filmem se přihlásila ke kulometné četě 25. "čapájevské" divize jako skutečný střelec-kulometčík. Sama se stala poté legendou pro svoji velice účinnou, ale riskantní taktiku boje, která nakonec vedla k tomu, že utrpěla smrtelné zranění. V nemocnici napsala dopis herečce Maslennikové - představitelce Anky - kulometnice, ve kterém se vyznala z obdivu k ní a její roli ve filmu "Čapajev".

Kdo si ještě vzpomene na nedělní "vzdělávací" filmy? Myslím, že tenhle patřil k docela zajímavým... Myslí, že to končilo, jak Čapajev po zradě musí plavat přes širokou řeku a z vysokého břehu to do něj "bílí" mydlí z kulometu...

Ono to tak končí protože ho tak myslím opravdu zabili, jinak docela pěkně udělaný film.

Dokonce si vzpomínám na tehdejší popis filmu v TV programu, kde doslova stálo, že "přestože hlavní hrdina zemře, celý příběh působí optimisticky".

To zní asi stejně jako inzerát na zatuchlý byt o 12 m s výhledem na skládku, který se skrývá pod inzerátem "pronajmu, nejlépe studentům, útulný byt s pěkným výhledem"

K té smrti Čapajeva - mělo to být asi takhle:
Čapajev velel 25. sd. Ta byla po ufské operaci převelena na pravé křídlo Východního frontu - k obklíčenému Uraľsku. Účastnila se jeho vyproštění. V následujícíh bojích byl jižně od Uraľska u stanice Lbiščenskaja přepaden štáb divize. Čapajev byl při tom zraněn. Pokusil se přeplavat řeku Ural, ale nepovedlo se mu to.

Abych to ještě trochu doplnil -


Po vyproštění Uralsku následovala akťjubinská operace Turkestánského frontu. Při ní vedla hlavní úder 1.A proti Jižní armádě gen. Bělova (ta zase vznikla z Orenburské armáda a Jižní armádní skupiny) ve směru Orenburk-Akťjubinsk a na pravém křídle útočila 4. armáda proti Uralské armádě. Součástí 4.armády byla čapajevova 25.sd.


Na směru 1.A se útok rozvíjel dobře a v 1.1/2 září se 1.A spojila s SV frontem Turkestánské republiky, který postupoval od Aralského moře.


Útok 4.A se nerozvíjel tak dobře a zač. září byl u Lbiščenska zastaven - v té době padl Čapajev - a koncem září zatlačili uralští kozáci bolševiky zpět k Uralsku. V říjnu postoupili severně od Uralsku. Byli poraženi až v listopadu 1919 - lednu 1920 během urtalsko-gurevské operace.


Vypadá to tak, že kozáci 25. sd u Lbiščenska asi pěkně rozsekali - nevím jestli k tomu, aby byl přepaden štáb divize byla potřeba nějaká zrada, spíš bych to viděl prozaičtěji...