Životice 6.8.1944

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč Chci přispět
Sraz říjen 2017 Nelahozeves | US Air Force - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)
Vývoj a novinky na tomto fóru + hlášení chyb | US Army - pracovní log - přehled věcí k udělání (pomoc vítána)

Životice 6.8.1944

    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Z bývalého polského území zasahovala na Těšínsko činnost několika významných polských odbojových organizací například – Svaz ozbrojeného boje s diverzní složkou Svaz odvety. Tento svaz ozbrojeného boje se v únoru 1942 sloučil s několika odbojovými organizacemi a vystupoval pod novým označením Zemská armáda. V roce 1943 byl zřízen úsek diverzní činnosti a jedna její skupina působila na naší straně Těšínska. Vznikly i partyzánské skupiny Čantoryja a Koubová, pojmenované podle hor Těšínských Beskyd.
    Diverzní a sabotážní skupina působící v naší části Těšínska, byla skupina Józefa Kamiňského, známého pod krycím jménem Střela. Tato skupina podléhala inspektorátu Zemské armády v Bílku. Většina členů skupiny pocházela z Karvinska a Těšínska. Už v roce 1942 zde totiž působil oddíl Augustina Krótkiho, který předal svůj oddíl Kamiňskému a stal se jeho zástupcem. Kamiňski nejdříve působil v okolí Komorní Lhotky, kde vytvářel oddíl z Poláků žijících v ilegalitě. Čechy nepřijímal. Nebyl si nejdříve jistý jejich postojem k Polákům a pak již chtěl zachovat polský národní charakter skupiny. Kamiňskému se v krátké době podařilo rozvinout činnost na poměrně rozsáhlém území, do okruhu jeho působení lze mimo jiné započíst – Bohumín, Orlovou, Karvinou, Těšín, Horní Suchou, Životice a další obce na našem i dnešním polském území.
    Příslušníci skupiny byli rozděleni do dvou oddílů. Oddíl A zajišťoval peníze, potravinové lístky, potraviny, šatstvo a organizoval úkryty. Oddíl B měl za úkol získávat zbraně a střelivo. Uvádí se, že přepady bylo získáno 36 pistolí a okolo 40 pušek. Mimo tuto činnost prováděla skupina také diverzní a sabotážní činnost, především ničení telefonního a telegrafního spojení a vedení elektřiny, poškozovali signalizační zařízení na železnici, přerušovali spojovací kabely, ničili sloupy vysokého napětí. K častým akcím patřilo zastrašování kolaborantů a německých přesídlenců.
    Známou akcí skupiny bylo přepadení německého přesídlence z Bukoviny Josepha Vorbacha v Horní Suché dne 24.6.1944. přepadený se pokusil bránit, byl raněn a po dvou dnech zemřel. Poté provedlo těšínské gestapo obyvatelům obce „výchovné představení“ – veřejnou popravu pěti Poláků, dovezených z věznice. Byla to odveta a zároveň výstraha, která měla zastrašit obyvatelstvo před poskytováním pomoci partyzánům.
    Nejznámější akcí skupiny Kamiňského bylo přepadení hostince v Životicích, které se stalo záminkou ke krvavé odplatě. -
    Večer 5. srpna 1944 se příslušníci skupiny Kamiňského vydali k obci Životice, kde se přepadem četnické hlídky chtěli zmocnit zbraní. Od zastavených náhodných chodců se dozvěděli, že v životickém hostinci jsou nějací gestapáci. Když si ověřili, že tam skutečně sedí známí gestapáci Weiss a Gawlas, rozhodli se na ně počkat, až se budou vracet vozem do Těšína. Zatarasili cestu, přerušili telefonní spojení a dodávku elektřiny do vesnice a čekali. Po dvou hodinách netrpělivého čekání se rozhodli o uskutečnění přepadu přímo na místě. Střela chtěl využít okamžiku překvapení. Počítal s tím, že podnapilí gestapáci a jejich společníci nebudou klást odpor a že je snadno odzbrojí; měl sebou patnáct ozbrojených mužů.
    S odjištěnou pistolí vešel Střela jako první do tmavé chodby hostince. Zrovna v tom okamžiku otevřel řidič gestapa Sponagel dveře výčepu a procházel chodbou ven. Střela viděl, že musí okamžitě jednat. Přistoupil k řidiči a vyzval ho, aby zvedl ruce. Gestapák se ho pokusil chytit rukama za krk a tak Střela vystřelil. Pak přeskočil tělo a vrhl se s ostatními do výčepu. Gestapáci se po prvním výstřelu chopili zbraní a partyzáni tak ztratili výhodu překvapení. Střela po vstupu do místnosti poznal oba gestapáky a prvními výstřely zasáhl Gawlase, který se mrtev svezl pod stůl. Hostinský zasáhl nějakým předmětem petrolejku, takže další boj se odehrával v úplné tmě. Polohu jednotlivých osob šlo rozeznat jen naznačeným nezřetelným stínem při pohybu. Tak byl zasažen hostinský, který se s gestapákem Weissem snažil dostat ke dveřím. Asistent Weiss byl zastřelen o něco později pod oknem. Někdo z přepadených využil tmy, zmocnil se Gawlasovy pistole a několika ranami zasáhl partyzána Antoniho Krótkého. Přepadení se pak stáhli za výčepní pult a kladli zoufalý odpor. Byla zraněna paní Robergová a partyzán Marian Joachimek z Krakova. Blížilo se svítání a tak se partyzáni stáhli v obavě, že by přepadeným mohli přijít posily. Ráno už byli v lese v okolí Stanislavic.
    Už bylo venku dávno světlo, když se začali sjíždět vozy četníků, gestapa a přivolané sanitky. Četníci spolu s gestapem prohledali budovu a okolí a sepsali hlášení o přepadu. Vyšetřování přestřelky provádělo zvláštní komando gestapa z Těšína, vedené kriminálním radou Quido Magwitzem, šéfem těšínského gestapa. Výslechy svědků probíhaly v budově bývalé české školy a na blízké četnické stanici v Dolních Bludovicích. Na tamějším obecním úřadě se také pravděpodobně rozhodlo o dalším osudu několika desítek obyvatel Životic.
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/15131#56785Version : 0
    Avatar

    This post has not been translated to English yet. Please use the TRANSLATE button below to see machine translation of this post.

    Večer (5.8.1944) okolo 9. hodiny byly svolány úřednice bludovického amtskomisariátu do služby. Tyto měly vypisovat z kartotéky občany Životic podle národnosti. Asi v 11. hodin od nich převzal seznamy inspektor Riedel, který celou akci vedl, (pravděpodobně na příkaz vedoucího úřadu amtskomisaře Roberga, jehož manželka byla postřelena při přestřelce v Životicích). Seznam životických občanů bez volkslisty předal Riedel veliteli četnické stanice v Dolních Bludovicích Fritzi Sattlerovi.
    Sattler předal seznamy zástupcům těšínského gestapa a po dohodě s nimi svolal členy landwache, pomocné četnické stráže. Po půlnoci vyšli četníci pod velením Sattlera k četnické stanici v Horním Těrlicku, za nimi šla landwache. Na křižovatce poblíž stanice byly už landwache z Těrlicka a ze Životic, němečtí vojáci a četníci z celého okolí. Mezi druhou a třetí hodinou ráno přijeli dva autobusy a několik osobních vozidel s příslušníky gestapa z Těšína a s asi 40 příslušníky gestapa z Katovic.
    Rada Magwitz rozdal vedoucím jednotlivých skupin lístky se jmény, na nichž osoby určené k zastřelení byly označeny černým křížkem. Dále bylo stanoveno místo, kam měli být odváděni zajatci. Pak vyzval všechny, aby „krvavě pomstili své kolegy“. Členům landwache bylo sděleno, že se provádí polní cvičení a že kdyby viděli někoho utíkat, mají ho zadržet. Něco po čtvrté hodině ranní byly Životice zcela obklíčeny.
    Začalo hezké letní ráno a bylo sotva půl páté, když se v Životicích ozvaly výstřely. Gestapáci přicházeli do obklíčených Životic od bludovického kopce a cestou prohlíželi chalupy. Průběh poprav měl v jednotlivých případech stejný ráz. Příslušníci gestapa a četníci provedli v domě zběžnou prohlídku a požadovali u přítomných mužů předložení volkslisty, potvrzení o německé národnosti. Tomu, kdo tuto volkslistu nevlastnil, bylo nařízeno, aby se odebral k výslechu. Ještě v blízkosti svého domu byl brzy poté zezadu zastřelen. Gestapáci často ani nekontrolovali, zda zadržená osoba je v jejich seznamu. Stačilo, že se nemohla prokázat volkslistou.
    Jednou z prvních obětí byl Josef Kubiena, který tehdy bydlel v podnájmu na bludovickém kopci. Poblíž tohoto místa byl zastřelen i Józef Waclawik a dále byl u bludovického kopce zastřelen Józef Warzecha. V Bludovicích byl zastřelen i Henryk Bujok, který bydlel těsně u hranic s Životicemi. V Životcích samých byli zastřeleni – Josef Duda, Jan Klimas, Franciszek a Ludwik Kiszkovi, Józef Waloszek, Karol Krzystek, Rafal Polok, Antoni a Tadeusz Mrowcovi, Erwin Szelong, Vincenc Chromik, Józef Kraina, Karol Hawlik, Robert Borski, Adolf Wajner, Lojzy Kadura a dále Józef Waloszek (člen landwache, který měl službu v době přepadu životického hostince). Na poli Viktorie Wilczkové bylo hromadně zavražděno 5 životických občanů – Jan a Henryk Gabzdylovi, František Duda, Albín Mrózek a Rudolf Rozbrój. Sedmnáctiletý Tadeusz Baron Životicemi jen náhodně projížděl na kole. Neměl však volkslistu a to stačilo, aby byl zavražděn, stejně jako Karol Pawlas. Pro Teodora Warcopa přišlo gestapo dvakrát, protože poprvé ho nezastihli doma. Až v Horní Suché, daleko za hranicemi Životic byli zavražděni Leopold a Zenon Kozusznikovy. Na kraji lesa mezi Horní Suchou a Životicemi byli zavražděni čtyři občané Horní Suché – Antonín a Emil Guziurové, Antonín Piegrzymek a ALojzy Palowski. Jedinou obětí s německou volkslistou byl Henryk Chodura. Zdá se, že k jeho smrti přispěly osobní důvody, vyplývající z jeho vztahu k místním nacistům. Ti zřejmě využili příležitosti a odstranili ho. Ostatní oběti byly národnosti české (8) a polské (27).
    Asi v deset hodin dopoledne se ozvala vojenská trubka a oznámila ukončení akce. Na půdě Životic a přilehlých obcí Dolní Bludovice a Horní Suchá leželo 36 mrtvých mužů. Ve vesnici zůstalo ještě několik desítek mužů, kteří se hlásili k neněmeckým národnostem. Většina z nich byla onoho tragického rána mimo domov, nebo bydleli v okrajových částech obce, které nebyly tak důsledně prohledávány.
    Několik týdnů po události dostali příbuzní obětí oznámení, aby si přišli vyzvednout na obecní úřad úmrtní listy. Matriční zápisy bludovického obecního úřadu uvádějí ve většině případů jako příčinu úmrtí náhlou srdeční smrt, v ostatních případech srdeční slabost nebo srdeční mrtvici.
    Toho dne bylo v Životcích dále zatčeno 19 obyvatel. Někteří byli zadrženi na životické silnici, hlavně na bludovickém kopci, pro jiné si gestapo přišlo domů. Devět osob bylo odvezeno do koncentračního tábora, vrátila se jediná.
    Odpoledne přišel do vesnice velitel partyzánů Střela. Vyžádal si seznam zastřelených občanů. Za několik dní přišel zase s tím, že zlikvidují popravčí četu, ale nechal se uprosit některými občany Životic, kteří se obávali vypálení celé vesnice.
    URL : http://en.valka.cz/topic/view/15131#56820Version : 0